ROZHOVOR – Jean-Dominique Giuliani je předsedou proevropského think-tanku Fondation Robert Schuman. V rozhovoru pro francouzskou edici Epoch Times analyzuje napětí mezi Spojenými státy a Evropskou unií v souvislosti s otázkou Grónska.
Podle něj americký prezident Donald Trump zašel příliš daleko, když se snažil zmocnit arktického ostrova Grónska. Předseda Fondation Robert Schuman zároveň soudí, že Evropané jsou tváří v tvář provokacím obyvatele Bílého domu jednotní a odhodlaní.
Epoch Times: Jak chápete to, co se nyní děje mezi Spojenými státy a Evropou?
Jean-Dominique Giuliani: Donald Trump nepochybně překročil červenou linii. Evropané nemohou přijmout jeho projekt odkupu či dobytí Grónska.
Ostatně pozoruji, že s výjimkou Slováků a Maďarů všichni evropští lídři tuto snahu amerického prezidenta o územní expanzi odsoudili. Každý samozřejmě reagoval po svém. Německý kancléř a italská premiérka se kvůli politickým a obchodním zájmům, které chtějí chránit, vyjadřovali zdrženlivěji než někteří jejich sousedé.
Evropská unie je však tváří v tvář Donaldu Trumpovi jednotná a odhodlaná. Důkazem je zmrazení ratifikace obchodní dohody mezi EU a Spojenými státy uzavřené v červenci.
Ještě překvapivější je, že i jeho političtí spojenci v Evropě, ať už Nigel Farage, AfD nebo Jordan Bardella, se proti projektu amerického prezidenta rovněž postavili.
Domnívám se, že Donald Trump podcenil schopnost Evropanů klást odpor.
ET: Na začátku ledna se Donald Trump dostal na titulní stránky v souvislosti se zadržením Nicoláse Madura. Dnes je jeho jméno ve všech myslích kvůli situaci kolem Grónska. Není u amerického prezidenta patrná snaha být neustále středem mezinárodní pozornosti a ukazovat, že může jednat kdekoli, kde se mu zachce?
Giuliani: Nepřikládejme výrokům Donalda Trumpa příliš velký význam. Ve většině případů po nich nenásledují žádné činy. Sledujme, co dělá – dříve, než budeme naslouchat tomu, co říká. Americký prezident je především provokatér, jehož povaha se zdá být výrazem poměrně patologického narcismu.
Senátor z departementu Allier Claude Malhuret má naprostou pravdu, když ho přirovnává ke „čtyřletému dítěti, které pláče, aby dostalo nafukovací hračku z výlohy, a o tři dny později ji hodí do rybníka poté, co jí utrhne nohu“.
Za Atlantikem se už ozývají významné hlasy, které toto chování odsuzují. Nejzkušenější republikánští senátoři veřejně prohlásili, že pokud se bude nadále chovat tímto způsobem, jeho prezidentství nedospěje do konce.
ET: Donald Trump zmiňuje zejména ruskou a čínskou hrozbu, aby ospravedlnil snahu Spojených států ovládnout ostrov. „Dánsko nemůže tuto zemi ochránit před Ruskem nebo Čínou,“ napsal ostatně v dopise adresovaném norskému premiérovi. Má pravdu, když tyto hrozby zmiňuje?
Giuliani: Je to falešná záminka. V roce 1951 podepsaly Spojené státy a Dánsko obrannou dohodu, která ponechává Washingtonu značný manévrovací prostor, zejména ve vojenské oblasti.
Během studené války bylo na ostrově přítomno více než 10 000 amerických vojáků, což představovalo čtvrtinu obyvatelstva Grónska.
Následně se Spojené státy postupně stáhly a uzavřely čtrnáct základen. Dnes v Grónsku zůstává už jen 150 amerických vojáků. Toto postupné stažení dokazuje, že ruská a čínská hrozba neexistuje.
ET: Jak by podle vás měli Evropané reagovat na snahu amerického prezidenta zmocnit se arktického ostrova? Vyslat signál pevnosti?
Giuliani: Nad rámec pouhého signálu pevnosti jsou zapotřebí silné a okamžité reakce.
Znovu připomínám, že Evropská unie už na provokace Donalda Trumpa odpověděla zmrazením ratifikace obchodní dohody.
Evropané mají k dispozici i několik dalších prostředků odvety, například cla na americké výrobky v hodnotě 93 miliard eur a nástroj proti nátlaku, kterému se v Bruselu přezdívá „bazuka“.
Evropané navíc drží americký státní dluh v hodnotě 3,6 bilionu dolarů. Skutečnou finanční zbraň, kterou by bylo možné použít i proti Washingtonu.
Na rozdíl od toho, co lze někdy slyšet, má Evropa prostředky, aby se bránila.
A navíc v konfrontaci s vydíráním Trumpovy administrativy není sama. Může počítat s podporou Kanaďanů, Australanů, Novozélanďanů a Japonců.
ET: Může tato situace trvale poškodit transatlantické vztahy?
Giuliani: Ty už poškozeny jsou. Stačí poslouchat vyjádření evropských lídrů ze zemí, které jsou tradičně Spojeným státům velmi blízké, abychom se o tom přesvědčili. Mám na mysli zejména německého kancléře a dánskou premiérku.
Dokonce i za Lamanšským průlivem panuje politický konsenzus v odsouzení agresivity Trumpovy administrativy.
ET: Zůstávají Spojené státy z hlediska hodnot spojencem Evropy?
Giuliani: To je na nich, aby to ukázaly. Buď Kongres a Nejvyšší soud uplatní princip „checks and balances“, tedy systému brzd a protivah, a ukážou, že je možná i jiná Amerika než ta, kterou dnes vidíme; nebo budou Spojené státy pokračovat ve svém autokratickém úletu, a v takovém případě z toho Evropa bude muset vyvodit důsledky.
–etf–
