MUDr. Štefan Horák v době vyhlášení pandemie pracoval a dosud stále pracuje jako praktický lékař ve Zlíně. Nedávno na sociálních sítích vzpomněl na zkušenosti s využíváním léčiva ivermektin během pandemie a interpelaci ministra zdravotnictví kvůli přednemocniční léčbě a prevenci nakažení koronavirem. Upozornil také na otázky rozkladu nanovláken vdechnutých z roušek do lidského těla.
„Na začátek uvedu, že nejsem odpůrce lege artis léčby a nesmírně si vážím práce zdravotníků i nezdravotníků v nemocnicích, kterou při covidu odvedli a stále odvádějí,“ napsal doktor Horák. „Praktičtí lékaři se řídili doporučením z odborných organizací. Nestačilo mi to a hledal jsem.“
Přestože se vědělo, že doporučovaná léčba nechrání před riziky, tak většinou nehledali řešení a pouze čekali na slibované vakcíny.
— Štefan Horák, praktický lékař
Narazil na isoprinosin, o kterém během pandemie mluvil profesor Jiří Beran a na ivermektin, který byl na Slovensku v únoru 2021 uvolněn pro experimentální léčbu.
Kvůli použití ivermektinu Horák studoval protokoly docenta Tóróka, který vycházel z amerických protokolů FLCCC a pro použití v léčbě se radil s Dr. Jurajem Mesikem ze Slovenska. Vzpomíná, že ivermektin v té době musel ze Slovenska získávat „úplně obyčejným pašováním“.
Můžete mi říct více o tom „pašování“? Proč jste musel toto obecně známé léčivo v té době pašovat?
V té době nebylo v České republice k sehnání. Našel jsem jeho zdroj na Slovensku, kde spotřeba nebyla tak velká, jak se čekalo. Legální přeshraniční převoz nebyl možný. Použití veterinárních přípravků s sebou přinášelo logické potíže s přepočítáním při dávkování a obyčejný etický blok použití veterinárních přípravků v humánní medicíně.
Nakonec bylo použití ivermektinu při léčbě covidu-19 povoleno i v ČR a od března 2021 bylo dovezeno pět tisíc balení léčiva HUVEMEC z Bulharska, byť se nakonec rozhodlo, že bude pouze pro nemocniční podání, což někteří experti kritizovali.
Shodou okolností jsem v té době psal premiérovi Babišovi dopis s upozorněním na nepřítomnost obecné prevence v předcházení infekčních chorob, mimo jiné za použití vitamínů, některých minerálů, dalších látek a také ivermektinu.
Je to jistě náhoda, ale 14 dní nato dorazil ivermektin do ČR z Bulharska. Byl určen na vyzkoušení v nemocnicích. Jak říkáte. Naprosto nesmyslně, u pacientů už rizikových, většinou s plicními komplikacemi. (poznámka redakce: ivermektin má podle studií účinek na snižování virové nálože na sliznici a jeho použití má smysl při prvním kontaktu a nakažení virem, jehož množení na sliznici se může podáváním ivermektinu snižovat, což má usnadnit tělu se s infekcí snadněji vypořádat a vytvořit si protilátky.)
Poddávkovaný, pouze 0.2 mg/kg ob den 2x a bez ostatních látek protokolu FLCCC, kdy účinnost byla silně omezena. Přesto studie ve FNUSA v Brně vypadala ve prospěch ivermektinu nadějně. Vyměnili jsme si s primářem MUDr. Michalem Rezkem maily, v nichž to psal. Studie FNUSA nebyla dokončena, Důvod neznám.
Uvedl jste, že jako praktický lékař, který za covidu pracoval v první linii, si myslíte, že odborná veřejnost se postavila k léčbě covidu laxně. Mohl byste podrobněji vysvětlit co jste tím myslel?
Praktičtí lékaři postupovali podle doporučení Sdružení praktických lékařů, tedy odborných doporučení. Přestože se vědělo, že doporučovaná léčba nechrání před riziky, tak většinou nehledali řešení a pouze čekali na slibované vakcíny.
Také jste říkal, že se na odborné úrovni podařilo pomocí tabulky tezí, do které vás uvedl MUDr. J. Čupka, zachránit ivermektin před zvažovaným úplným zákazem. Jak to probíhalo?
Tabulka tezí je způsob, kterým se dostávají uvažované léčebné přípravky do procesu zkoumání k použití jako léky. Vstup je negativizující větou. Například: Ivermektin je nevhodný k léčbě covid 19. Odpovědi oslovených odborníků určí osud preparátu. Dostal jsem možnost se k tomu vyjádřit.
Poslal jsem odkazy na několik – sice nerandomizovaných – studií, které vyzněly ve prospěch ivermektinu. Tím se změnil poměr vhodný/nevhodný. Jak jsem byl upozorněn, zachránil jsem ivermektin od zákazu. Detaily nevím. Neptal jsem se. Nebyl důvod. Nechtěl jsem nikoho ohrozit.
V této souvislosti se často v expertních kruzích diskutuje o otázce, jak by se vyvíjela světová pandemie, kdyby nebyly potlačeny léky jako ivermektin nebo hydroxychlorochin. Více…
Čeho se týkala spolupráce v době pandemie s doktorem Janem Machačem z Blanska?
Výměna informací, morální podpora, v té době potřebná. Zúčastnili jsme se semináře o covidu ve Slavonicích. Bylo to například v přítomnosti profesora Turánka. Prohodili jsme spolu pár vět. Oslovili jsme spolu praktické lékaře, aby se přidali. Neúspěšně.
Když jsem četl, že odpověď tehdejšího ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) na interpelaci ohledně obecné prevence byla podle vás „plná výmyslů“, říkám si, co jste tím konkrétně myslel?
Interpelaci četl v lednu 2022 MUDr. Jiří Sila. Týkala se obecné prevence, nejen infekčních chorob. Interpelaci a odpovědi ministra Válka naleznete ve stenoprotokolu Poslanecké sněmovny zde. Můžete posoudit sami.
Interpelace Poslanec MUDr. Jiří Sila (11. ledna 2022): „…Máte informace, kdy tyto účinné nové léky budou v České republice k dispozici? Jak jistě všichni víme, pokud tělu chybí látky nezbytné pro správný chod imunitních reakcí, nemůže reagovat správně ani na vakcinaci, ani léčbu.
Mimo dodržování obecných zásad posilování imunity je potřeba upřít zvláštní pozornost třeba k preventivní aplikaci vitaminu D3, zinku, vitaminu C a omega-3 mastných kyselin, což doložilo už mnoho studií. Jejich nízká saturace v naší populaci je jedním z důvodů vysoké mortality na covid-19 u nás, ale nejen u nás, i v okolních státech.
Navrhnete motivovat občany k posilování nespecifické imunity pomocí kampaní organizovaných státem a zdravotními pojišťovnami včetně veřejných médií s doporučením preventivního užívání zmíněných léků, které budou dotovány státem pro ohrožené skupiny obyvatel? (zdroj).
Ve své reakci na sociální síti jste také zmínil, že roušky z nanovláken dosud nebyly podrobeny zkouškám a testům na biodegradabilitu nanovláken a případných produktů jejich rozpadu.
Za podnět k prozkoumání této problematiky děkuji Ing. Davidu Petrášovi. Biodegradibilitu nano vláken zatím nikdo jednoznačně nevyřešil, neotestoval. Takže nevíme, co se děje s nanočásticemi, které vdechujeme z roušek a dalších předmětů, používaných ve zdravotnictví. Nevíme, co se s nimi děje na sliznici úst, dýchacích cest, v plicních sklípcích. Nebyla vyloučena kancerogenita (rakovinotvornost), schopnost tvořit záněty a tak dále. Ing. Petráš o problematice napsal odborný referát (pdf).
Podle něho je velmi obtížné a drahé vyrobit nanovlákna z čistě biodegradabilních a navíc ještě i biokompatibilních materiálů. Navíc taková nanovlákna mají podle něho většinou nedostatečné mechanické vlastnosti a rychle díky svému malému rozměru (vysoký poměr plocha vs. hmotnost) podléhají zkáze.
To vytváří problém toho, že potenciální výrobce nemůže garantovat 100% kvalitu takového materiálu s ohledem na deklarované a žádoucí vlastnosti při použití v ochranných prostředcích dýchacích cest. Z těchto důvodů se často používají materiály s nánosem nanovláken z technických a tedy nebiokompatibilních a nebiodegradabilních materiálů.
Tady pak ale logicky vyvstává otázka, co se pak stane s takto miniaturními vláknitými strukturami roušek nebo respirátorů, když se dostanou do dýchacích cest. To mělo být podrobně zkoumáno, než bylo lidem během covidu nařízeno nosit roušky a respirátory, které nezřídka tyto nanostrukturní materiály obsahovaly.
Děkuji za rozhovor.
