Analytici zaměření na Čínu sdělili deníku Epoch Times, že vládnoucí Komunistická strana Číny (KS Číny) znovu aktivovala projekt „třetí linie výstavby“ z období studené války jako součást svých válečných příprav proti Spojeným státům.
To přichází v době reportáží mezinárodních médií, které odhalují tajná zařízení na výrobu jaderných zbraní v jednom okrese na jihozápadě Číny.
Podle nedávné investigativní zprávy stanice CNN analýza satelitních snímků, potvrzená dopisy, které čínští vesničané zasílali místním úřadům, a vládními dokumenty, odhalila, že některé vesnice v provincii Sichuan byly během posledních tří let zbourány. Na jejich místě nyní stojí nově vybudovaná zařízení na výrobu jaderných zbraní a zcela nová silniční síť propojující několik jaderných základen. Podle zprávy to naznačuje, že čínská armáda provádí výrazné rozšíření sítě jaderných zbraní v okolí okresu Zitong v Sichuanu.
Projekt „třetí linie výstavby“ byl válečnou strategií KS Číny zavedenou během studené války. Zahájil jej tehdejší vůdce KS Číny Mao Ce-tung v roce 1964 s cílem čelit možným vnějším vojenským úderům přesunem průmyslu do odlehlých horských oblastí západní Číny.
V rámci této iniciativy tvořily „první linii“ pobřežní oblasti, „druhá linie“ pokrývala centrální vnitrozemí a „třetí linie“ zahrnovala hluboké vnitrozemí jihozápadu a severozápadu. Aby se KS Číny chránila před možnými útoky Spojených států nebo Sovětského svazu, vyslala desítky milionů lidí k přesídlení nebo k výstavbě klíčových vojenských továren, obranného průmyslu a infrastruktury v těchto skrytých horských oblastech.
Po Maově smrti v roce 1976 a s postupným zlepšováním vztahů se Spojenými státy projekt „třetí linie výstavby“ v roce 1980 skončil, zatímco režim se v rámci politiky „reforem a otevírání se světu“ zaměřil na hospodářský a průmyslový rozvoj v pobřežních oblastech na východě a jihovýchodě.
V posledních letech se však vůdce čínské komunistické strany Xi Jinping odklonil od politiky „skrývej svou sílu a vyčkávej na svou příležitost“ z 90. let a počátku 21. století a zaujal agresivnější postoj v zahraniční politice, čímž se čínský režim stále častěji dostává do rozporu s okolním světem.
Čínský režim rovněž opakovaně vyzývá k připravenosti na válku, zejména v souvislosti se svým deklarovaným cílem převzít vládu nad Taiwanem od Čínské republiky. Současně vytváří pětileté plány, které analytici označují jako „válečnou ekonomiku“.
V roce 2024 KS Číny představila svou „strategii rozvoje západu“, když státní rada režimu oznámila plány „usměrňovat kapitálově náročné, technologicky náročné a pracovně náročné podniky k přesunu z východních regionů do středních a západních oblastí“ – konkrétně do čínského vnitrozemí. Čínská média rovněž informovala, že 1 500 továren v provincii Guangdong se má přesunout do západních provincií, jako je Sichuan.
KS Číny znovu aktivovala svůj strategický plán rozvoje západních regionů, aby naplnila tři cíle, řekl čínskému vydání deníku Epoch Times Su Tzu-yun, výzkumník a ředitel oddělení obranné strategie a zdrojů při taiwanském Institutu pro výzkum národní obrany a bezpečnosti.
„Za prvé se snaží posílit odolnost režimu vůči ekonomickým sankcím ze strany Západu,“ řekl.
„[Za druhé], pokud by jihovýchodní pobřežní oblast čelila protiútoku, západní vnitrozemí by sloužilo jako vnitřní průmyslová základna.“
Za třetí se snaží čelit celní válce amerického prezidenta Donalda Trumpa, dodává Su.
„Konkrétně pokud se plán rozvoje západních regionů podaří realizovat, mohl by prostřednictvím pozemní dopravy po železnici Čína–Evropa posílit obchodní a ekonomické vazby s Evropou, a tím vyrovnat dopad amerických cel,“ vysvětluje.
Su upozorňuje, že Xi neupustí od cíle anektovat Taiwan silou.
„Pokud čínský režim napadne Taiwan, zapojí se do konfliktu s Japonskem nebo rozšíří svou přítomnost v Jihočínském moři, Západ nevyhnutelně sáhne k ekonomickým sankcím, na což je jeho válečná ekonomika připravena odolat,“ poznamenává Su.
Jaderné zbraně KS Číny
Podle březnové zprávy Institutu pro studium čínských letecko-kosmických sil při Univerzitě amerického letectva přepravují raketové síly KS Číny řadu jaderných hlavic „z centrálního skladu, hluboko ukrytého v pohoří Qinling v provincii Shaanxi“ na severozápadě Číny „do regionálních operačních základen raketových sil a poté k jednotlivým raketovým brigádám a praporům“.
KS Číny se připravuje na „totální válku proti Spojeným státům“, sdělil pro Epoch Times Yuan Hongbing, čínský právník žijící v exilu v Austrálii, který má informátory ve vyšších patrech KS Číny.
„Jaderný arzenál čínského komunistického režimu představuje strategické těžiště a konečný pilíř její vojenské připravenosti,“ říká Yuan.
Yuan uvádí, že mu zasvěcené zdroje z KS Číny sdělily, že celkový čínský jaderný arzenál nyní dosahuje téměř 3 000 hlavic. Deník Epoch Times nemůže tuto informaci nezávisle ověřit. Zpráva Pentagonu pro Kongres z roku 2025 odhaduje, že Čínská lidová osvobozenecká armáda směřuje k tomu, aby do roku 2030 disponovala více než 1 000 operačními jadernými hlavicemi, na základě známých údajů o čínských zásobách štěpných materiálů.
Vnitřní spory
Současně však KS Číny podle analytiků provádí čistky mezi vysoce postavenými vojenskými představiteli a odborníky v obranném průmyslu kvůli vnitřním sporům v nejvyšších patrech, což výrazně oslabilo připravenost a schopnosti její armády.
Od roku 2024 bylo vyloučeno a zbaveno funkcí 10 odborníků obranného průmyslu, kteří byli akademiky Čínské akademie věd.
Mezi nimi jsou Xiao Longxu, expert na rakety z Výzkumného institutu raketových sil; odborník na balistické rakety Cao Jianguo; Jin Donghan, bývalý ředitel a hlavní inženýr 711. výzkumného ústavu pod China Shipbuilding Industry Corp.; Luo Qi, hlavní inženýr China National Nuclear Corp.; Liu Cangli, prezident Čínské akademie inženýrské fyziky; radarový odborník Wu Manqing; expert na navádění a řízení raket Wei Yiyin; a expert na inženýrství jaderných zbraní Zhao Xiangeng.
Yuan zmiňuje, že podle informací, které v současnosti kolují v oficiálních kruzích v Pekingu, je důvodem čistek to, že „tito vědci z vojensko-průmyslového sektoru KS Číny se spolčili, aby klamali Xi Jinpinga“.
„Prostřednictvím řady podvodných schémat zneužili výzkumné prostředky. V důsledku toho jejich ‚nejmodernější zbraně‘ zcela postrádají skutečné bojové schopnosti,“ konstatuje Yuan.
Yuan podotýká, že vojenské operace Spojených států ve Venezuele a Íránu v letošním roce ukázaly, že zbraně dodané Čínou jsou proti americké vojenské technice zcela neúčinné.
Su dodává, že ačkoli zbraně vyrobené v Číně v posledních letech zaznamenaly určitý pokrok, „nepochybně obsahují určitou míru nedostatků a stále se nemohou rovnat technologickému náskoku, který si Spojené státy vybudovaly za posledních 60 let“.
Na této zprávě se podíleli Ning Haizhong a Luo Ya.
–ete–
