Narušování vzdušného prostoru zemí východního křídla Severoatlantické aliance Ruskem ukazuje na potřebu posílit protivzdušnou obranu této části NATO, uvádí společné prohlášení z dnešního summitu lídrů zemí Bukurešťské devítky (B9).
V dokumentu dále stojí, že k řešení bezpečnostních výzev je nezbytné rozšířit transatlantickou obrannou průmyslovou základnu zvýšením výrobních kapacit a posílením dodavatelských řetězců. Veřejné zakázky by také měly být v rámci aliance zadávány na vyšší než jen národní úrovni.
Skupina B9 sdružuje země na východním křídle NATO – Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko, Slovensko, Česko, Polsko a pobaltské státy Litvu, Lotyšsko a Estonsko. K dnešnímu prohlášení se ale vzhledem k čerstvé změně vlády nepřidalo Maďarsko. Text podpořily i severské státy, které byly přítomné – Dánsko, Finsko, Island, Norsko a Švédsko. Summitu v Bukurešti se zúčastnili také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a generální tajemník NATO Mark Rutte.
Společné prohlášení podporuje zvyšování výdajů na obranu. „Spojenci pracují na dosažení (výdajového) cíle pěti procent HDP,“ stojí v textu, podle něhož některé státy už stanovené cíle plní. Lídři také uvítali iniciativy Evropské unie na posílení obrany. „Nadále se zavazujeme zajistit, že obranné plány NATO budou mít k dispozici všechny prostředky,“ uvádí text.
„Rusko je a zůstane nejdůležitější, dlouhodobou a přímou hrozbou pro bezpečnost spojenců,“ uvedli účastníci summitu. Dodali, že podporují trvalý mír na Ukrajině v souladu s mezinárodní právem a s bezpečnostními zárukami. Vyzvali také k „silnější Evropě v silnějším NATO“. „Transatlantická vazba zůstává páteří naší kolektivní bezpečnosti,“ poznamenali ke vztahům se Spojenými státy.
Český prezident Petr Pavel po jednání českým novinářům řekl, že přijatá deklarace znovu potvrdila vůli k plnění závazku přijatého v Haagu, tedy k dosažení výdajů na obranu ve výši pěti procent HDP. „Zároveň potvrdila vůli nadále podporovat Ukrajinu a Moldavsko, nutnost spolupráce mezi NATO a EU a také to, že Rusko je a zůstane, a to i po dosažení nějakého příměří nebo mírového ujednání na Ukrajině, tou hlavní bezpečnostní výzvou a hrozbou pro celou Evropu i v delším horizontu,“ řekl.
Obranné výdaje ve výši pěti procent HDP na tiskové konferenci po jednání označil za nezbytné minimum polský prezident Karol Nawrocki. „Peníze jsou zásadní,“ uvedl generální tajemník NATO, podle kterého je přijetí tohoto cíle velkým diplomatickým úspěchem amerického prezidenta Donalda Trumpa. Rutte ale přiznal, že se o věci vedou mezi spojenci debaty.
Pavel jednání označil za mimořádně otevřené a ocenil účast Zelenského. K tématu protivzdušné obrany uvedl, že zkušenosti z bojiště na Ukrajině ukazují, že všechny země, možná s výjimkou Spojených států, mají v této oblasti co dohánět. Český prezident poznamenal, že ukrajinskou zkušenost z moderního válčení a know-how při výrobě některých prostředků by bylo možné spojit s finančními zdroji a výrobními kapacitami některých evropských zemí a „touto iniciativou přispět nejenom k efektivnější protivzdušné a protiraketové obraně Ukrajiny, ale vlastně všech členů aliance, především těch na východním a severním křídle“.
Rusko, které již pátým rokem vede rozsáhlou invazi na Ukrajinu, v uplynulých měsících a letech opakovaně narušilo vzdušný prostor zemí východního křídla NATO, a to zejména drony. Polské stíhačky z preventivních důvodů vzlétly také dnes. Tyto incidenty jsou vnímány jako forma nátlaku i testování akceschopnosti aliance.
