Když naši předkové zakládali barokní klášterní zahrady, měli v záměru tvořit je nejen pro okrasu, ale i pro harmonické spojení přírody, víry a lidské duše. V období baroka měly sloužit jako místo klidu, rozjímání i praktického života. Mniši a řeholnice v nich nejen pěstovali zeleninu a bylinky do klášterní kuchyně, ale nacházeli v nich i duchovní rovnováhu.
Zahrada měla sloužit jako předobraz ráje – tvořila uspořádaný, symetrický prostor, jenž měl člověku podvědomě připomínat božský řád.
Symbolika
Do zahrady se vkládaly i duchovní symboly: cestičky často tvořily kříž, symbol víry. Zahrada bývala rozdělena na čtyři části, jež symbolizovaly čtyři živly. Uzavřenost pomáhala mnichům v duchovním soustředění, proto bývala zahrada obezděna jako ochrana před světem. Nemohla v ní scházet šumící voda, jež znamenala očistu. Každý detail nesl svůj význam.
Lékárna
Klášterní zahrady ve své době fungovaly jako předchůdkyně dnešních lékáren. Byly přírodními centry léčitelství. Mnichové v nich pěstovali levanduli, šalvěj, rozmarýn, meduňku a mnohé další užitečné byliny. Znali jejich léčivou sílu a dokázali je podávat potřebným lidem. Po generace se zde předávaly znalosti o bylinách a jejich účincích.
Místo ticha a rozjímání
Prostor zahrady měl především zajistit ticho. Řeholníci v něm nacházeli místo pokoje a rozjímání, klid pro modlitbu, meditaci a četbu. Nedílnou činností v zahradě byla i tichá ruční práce. Ticho přinášelo klíčový prvek: člověk zde mohl reflektovat sám sebe nebo naslouchat hlasu Boha.
Jak probíhala léčba duše
To, co poskytovaly klášterní zahrady, dnes nazýváme přirozenou formou terapie. Na smysly působila vůně bylin, barvy květin, zvuk vody. Jejich prostředí poskytovalo pro psychiku harmonii, řád, a tím uklidňovalo mysl. Zpěv ptáků v korunách stromů a šumění tekoucí vody tvořily další kladný dojem. Když k tomu připočteme vnitřní soustředění, působení zahrady bylo celkově komplexní.
Myšlenka barokních klášterních zahrad se vrací a inspiruje i dnes.
Máme terapeutické zahrady při nemocnicích, přírodní zahrady, komunitní zahrady. Lidé se rovněž vracejí k pěstování bylinek. Mnozí mají potřebu zpomalit v poklusu času a hledat klid, který je v dnešní době tak vzácný.
Barokní klášterní zahrady nám připomínají, že člověk může žít nejen pro zisk a peníze. K plnohodnotnému životu potřebuje nalézt řád, přírodu a ticho. A to nestojí velké finanční výdaje.
