Německá vláda dnes schválila plán na posílení civilní ochrany. Do roku 2029 chce za tímto účelem investovat deset miliard eur (243 miliard Kč). Zlepšení ochrany civilistů pro případ válečného konfliktu má jít ruku v ruce s aktuálními investicemi do armády, jejichž cílem je zvýšit obranyschopnost Německa. Země vnímá jako hlavní hrozbu pro svou bezpečnost Rusko.
Podle německého ministra vnitra Alexandera Dobrindta je jedním z cílů více propojit vojenskou obranu a civilní ochranu. Z deseti miliard eur je v plánu pořídit mimo jiné tisícovku speciálních vozů, investovat se bude také do budov, vybavení a personálu státní agentury pro civilní ochranu THW (Technisches Hilfswerk). Naprostou většinu příslušníků THW tvoří dobrovolníci. Zatímco stálých zaměstnanců má agentura nyní zhruba 2200, dobrovolníků je 88.000.
Část vyhrazených peněz poputuje také na nákup strategických zásob, 110.000 polních lůžek, na zlepšení aplikace pro včasné varování Nina či na údržbu krytů. Německo má v současnosti 579 veřejných krytů civilní ochrany, do kterých by se v případě potřeby vešlo 480.000 lidí. Země má přes 83 milionů obyvatel. Řada krytů přitom nebyla od studené války užívána a udržována, některé dokonce změnily svou funkci.
Ochrana civilního obyvatelstva pro případ válečného konfliktu patří v Německu k úkolům spolkové vlády. Za pomoc při přírodních katastrofách jsou zodpovědné jednotlivé spolkové země. Také v těchto případech ale pomáhají zaměstnanci a dobrovolníci THW.
Jedním z hlavních důvodů výrazných investic do civilních ochrany je podle Německa hrozba, která vychází z agresivního Ruska. Už krátce po invazi ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022 avizoval tehdejší německý kancléř Olaf Scholz v přelomové řeči ve Spolkovém sněmu „Zeitenwende“, tedy změnu doby či dějinný obrat. Důsledkem bylo výrazné navýšení investic do armády, v nichž pokračuje i současná vláda kancléře Friedricha Merze.
Nynější plán na zlepšení civilních ochrany by měl obranné výdaje doplnit. Němečtí vládní politici přitom upozorňují, že válku Rusko vede s Evropou už nyní, a to hybridně, tedy pomocí sabotáží, hospodářského tlaku, kybernetických útoků či propagandy v médiích a na sociálních sítích.
