Rada vysokých škol (RVŠ) v souvislosti s přípravou věcného záměru nového vysokoškolského zákona odmítá návrh na změnu systému řízení vysokých škol. Uvedla to v usnesení, které zaslala ČTK. Navržený model včetně zavedení nové univerzitní rady podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Například přechod na takzvané kontraktové financování nebo posílení institucionální autonomie hodnotí RVŠ pozitivně.
Ministr školství Robert Plaga (za ANO) dříve uvedl, že ministerstvo letos věcný záměr vysokoškolského zákona připraví. Návrh by měl podle něj vycházet ze západoevropských modelů, obsahovat by měl jasné pojistky proti přímému politickému vlivu na vysoké školy. „Skutečné akademické svobody budou samozřejmě zachovány,“ uvedl dříve Plaga.
Změnit by se mohla například volba rektora, vybírat by ho měla nová univerzitní rada, nikoli akademické senáty jako nyní, uvedly minulý týden Hospodářské noviny (HN). Takzvaná univerzitní rada by se podle nich měla podílet na tvorbě strategií, rozpočtu či celkovém směřování školy. Naopak by neměla zasahovat do obsahu výuky a výzkumu, napsaly HN.
Univerzitní rada by podle HN měla mít devět členů. Tři by nominoval akademický senát z řad členů akademické obce a výzkumných nebo neakademických pracovníků, další tři externí členy vybere komise jmenovaná ministrem, uvedly HN. „Zbývající tři členy má v další fázi vybírat šest již zvolených členů rady, a to ze zástupců zaměstnavatelů absolventů či spolupracovníků vysoké školy, relevantních expertů, absolventských spolků či veřejných organizací působících v oblasti činnosti vysoké školy,“ napsaly HN.
„Navržený model, včetně zavedení nového klíčového orgánu v podobě univerzitních rad, prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu na úrovni vysoké školy i jejích součástí. Je krokem k faktické ztrátě nezávislosti veřejných vysokých škol, krokem směřujícím k jejich politizaci a ohrožujícím akademickou autonomii vysokých škol,“ uvedla v usnesení RVŠ. Rada si je vědoma potřeby modernizace legislativy tak, aby přispěla ke zvýšení konkurenceschopnosti českého vysokého školství, na přípravě věcného záměru je připravená se podílet, uvedla.
Změny by se měly týkat i financování, přejít by se mohlo na takzvané kontraktové financování. Jde o systém, kdy si stát od vysokých škol objedná absolventy určitých oborů. To by podle RVŠ mohlo školám přinést vyšší finanční stabilitu. Plaga si nemyslí, že by měl stát vázat dohodou celé financování vysoké školy, pohlídat by si měl celospolečensky potřebné obory, uvedl dříve.
RVŠ také apelovala na vládu a ministerstvo, aby učinily financování VŠ skutečnou prioritou a zajistily podmínky pro stabilní rozvoj českých univerzit, kvalitní vzdělávání a důstojné odměňování zaměstnanců VŠ.
Loni vydělávali akademici na veřejných VŠ v průměru 73.826 korun měsíčně, meziročně o zhruba 5000 korun více. Platy akademiků se liší podle profesního zařazení, tedy podle toho, zda jde o profesory, docenty či odborné asistenty, což jsou obvykle lidé s doktorským titulem, a další pracovníky. Průměrný měsíční výdělek profesora na veřejné vysoké škole činil loni 113.411 korun, docenti měli průměrně 88.725 korun, odborní asistenti 64.526 korun. Data jsou bez ohledu na zdroj financování. Průměrná hrubá mzda v Česku loni byla 49.215 korun, vyplývá z dat Českého statistického úřadu.
