Dne 16. června 2026 pařížský trestní soud odsoudil francouzského novináře Erika Tegnéra k šestiměsíčnímu trestu odnětí svobody s podmíněným odkladem a uložil mu pokutu a náhradu škody ve výši 30 000 eur. Rozsudek následoval po zveřejnění článku věnovaného advokátům specializujícím se na obhajobu migrantů pobývajících v zemi neoprávněně.
Rozhodnutí soudu se neopírá o klasické právo, ale o takzvaný zákon Samuel Paty, přijatý po vraždě učitele v roce 2020 s cílem bojovat proti zveřejňování totožnosti osob na internetu, které by je mohlo vystavit riziku násilí.
Rozsudek nezpochybňuje pravdivost zveřejněných informací, ale dospívá k závěru, že způsob, jakým byli advokáti jmenováni a popsáni, je vystavuje nepřímému riziku újmy, přestože informace o nich již byly veřejně dostupné.
Novinář, který vede médium Frontières, naopak hovoří o závažném zásahu do svobody informovat a označuje rozsudek za „politické zneužití zákona Samuel Paty“.
Vyšetřování „byznysu“ kolem sporů ve věcech cizinců
Ve svém vyšetřování zveřejněném v únoru 2025 se Tegnér a jeho tým zaměřili na činnost advokátů zastupujících cizince ve sporech týkajících se cizineckého práva před správními soudy.
Během dvou měsíců ke konci roku 2024 podle svých slov analyzovali jednání u 31 správních soudů, kde je nejvyšší počet odvolání proti zamítnutí povolení k pobytu, aby zdokumentovali systém právní pomoci, který je podle nich pro některé advokátní kanceláře mimořádně výnosný.
Onen článek jmenovitě uváděl jednotlivé advokáty, zmiňoval město, kde vykonávají praxi, jejich specializaci i počet vyřizovaných případů. Vykresloval je jako osoby profitující z veřejně financovaného systému právní pomoci pro cizince napadající rozhodnutí o povinnosti opustit francouzské území, který označoval za „výnosný byznys“.
Podle Frontières byly všechny použité údaje – soudní rozhodnutí, seznamy soudních jednání i sazebníky právní pomoci – veřejně dostupné a ověřené.
Soud nezpochybňuje skutkovou povahu těchto informací ani jejich veřejnou dostupnost, domnívá se však, že jejich souhrnné zpracování, způsob vyprávění a „obviňující a stigmatizující“ tón investigace posouvají článek do roviny osobně zaměřeného obvinění, které může dotčené advokáty vystavit tlaku nebo výhrůžkám.
Bezprecedentní použití zákona „Samuel Paty“
Takzvaný zákon Samuel Paty byl přijat s cílem postihovat cílené zveřejňování totožnosti jednotlivců – často na sociálních sítích – pokud je může vystavit nenávisti, obtěžování nebo násilí.
Doplňuje klasický právní rámec, který byl považován za nedostatečný pro řešení některých forem digitálních fatev – nábožensko-právního stanoviska nebo výkladu islámského práva (šaríja).
V případě Erika Tegnéra soudci dospěli k závěru, že zveřejnění totožnosti advokátů spolu s jejich popisem jako osob spoluzodpovědných za migrační krizi představuje zveřejnění osobních údajů, které je může nepřímo vystavit riziku újmy. Tato právní kvalifikace se blíží takzvanému doxingu, tedy zveřejňování informací umožňujících identifikovat a lokalizovat osobu v potenciálně nepřátelském prostředí.
„Byl jsem odsouzen nikoli za pomluvu, nikoli za veřejnou urážku (…). Byl jsem odsouzen na základě zákona Samuel Paty,“ komentoval rozhodnutí Tegnér a označil tento zákon za „zneužitý“ k potrestání investigace ve veřejném zájmu.
Podle podporovatelů novináře rozhodnutí vyvolává nejistotu ohledně toho, kam až může investigativní žurnalistika zajít při jmenování osob podílejících se na citlivých veřejných politikách, například v oblasti migrace.
Domnívají se, že pokud justice považuje zveřejnění jmen advokátů, jejichž kontaktní údaje jsou uvedeny v profesních seznamech, za riziko „digitální fatvy“, může tím odrazovat média od mapování finančních toků a pobídek vytvářených veřejnými zakázkami.
Tato kauza přichází v době, kdy francouzské soudy stále častěji připomínají, že omezení svobody projevu musí být přiměřená a odůvodněná.
Dotčení advokáti se dovolávají ochrany osob
Advokáti zmínění v investigaci odmítají, že by z obhajoby cizinců získávali nepřiměřený prospěch, a poukazují na zákonný rámec své činnosti, která podléhá systému právní pomoci i dohledu správních soudů. Tvrdí, že článek je označuje za viníky migrační krize a vystavuje je nepřátelským reakcím veřejnosti, která je již v těchto otázkách silně polarizovaná.
Podle jejich zástupců představuje zákon Samuel Paty nezbytný nástroj vzhledem k rostoucímu množství virálního obsahu, který jmenovitě cílí na odborníky, ať už jde o učitele, soudce, nebo advokáty, v prostředí poznamenaném politickým a identitárním napětím.
Zastánci tohoto přístupu připomínají, že u profesí vystavených zvýšenému riziku může být hranice mezi profesní kritikou a osobním ohrožením velmi tenká, zejména na sociálních sítích, kde se úryvky článků často šíří bez potřebných souvislostí a kontextu. Domnívají se, že rozhodnutí pařížského soudu zapadá do širšího trendu posilování ochrany fyzických osob před zesílenými dopady digitální komunikace.
Debata bude pokračovat
Organizace hájící svobodu tisku případ pečlivě sledují, protože se obávají, že rozšíření působnosti zákona na investigace ve veřejném zájmu by mohlo vytvořit precedent i pro další citlivá témata – od bezpečnosti přes zdravotnictví až po justici. Jedním z hlavních témat případného odvolání bude otázka přiměřenosti zásahu do svobody projevu.
Advokát Erika Tegnéra oznámil, že podá odvolání.
S využitím AFP.
–etf–
