Americký prezident Donald Trump při přijetí generálního tajemníka NATO Marka Rutteho v Bílém domě 24. června prohlásil, že ostatní členové transatlantické aliance by do budoucna měli projevovat větší míru loajality.
Po svém návratu do Bílého domu v loňském roce Trump znovu začal prosazovat, aby se členské státy NATO zavázaly vynakládat větší část svého ročního hrubého domácího produktu na posilování svých ozbrojených sil. Od té doby vyvíjí také tlak na evropské členy aliance, aby převzali větší odpovědnost za bezpečnost evropského kontinentu.
Na otázku během tiskové konference v Oválné pracovně, co dalšího by mohli členové aliance udělat, Trump odpověděl: „Chci jen jejich loajalitu.“
Dodal: „Nepotřebujeme jejich peníze, nepotřebujeme nic. Máme zdaleka nejsilnější armádu na světě, ale chci jen loajalitu.“
Trump v poslední době vyjádřil nespokojenost s úrovní podpory spojenců pro americké vojenské operace proti Íránu, které začaly 28. února. Trumpova administrativa se občas dostala do sporů s evropskými zeměmi, které americkým silám neumožnily využívat své základny a vzdušný prostor k podpoře útočných operací proti Íránu.
Rutte postup evropských členů NATO během nedávných střetů s Íránem hájil.
„Vím, že se vyskytlo několik ojedinělých případů, které vás skutečně zklamaly, ale obecně vzato vaši evropští spojenci stáli při vás,“ řekl Rutte v Oválné pracovně.
Generální tajemník NATO uvedl, že během bojů s Íránem vzlétlo z evropských základen 4 000 až 5 000 amerických letadel. Popsal také další případy, kdy letiště v Rumunsku omezila komerční provoz, aby umožnila odbavení amerických letadel.
„Řekl bych, že bez Evropy jako platformy pro projekci americké vojenské síly by bylo velmi obtížné vést operace proti Íránu,“ řekl Rutte.
Trumpova kritika aliance se však neomezuje pouze na nedávný konflikt s Íránem.
Během tiskové konference v Oválné pracovně Trump také zopakoval své obavy, zda členské státy NATO plní své závazky v oblasti obranných výdajů.
Loni na Trumpův podnět přijali členové aliance závazek vydávat na obranu pět procent svého HDP. Tento závazek konkrétně znamená, že každý členský stát bude vynakládat 3,5 procenta HDP na hlavní vojenské výdaje a dalších 1,5 procenta na související kritickou infrastrukturu a průmyslové kapacity.
„Tou hlavní otázkou je, zda skutečně platí těch pět procent,“ poznamenal Trump. „Před šesti měsíci, když jsme byli spolu, souhlasili, že budou dávat pět procent, a z větší části to nedělají.“
Rutte uvedl, že aliance jako celek zaznamenala nárůst obranných výdajů. Generální tajemník NATO vyčíslil tento nárůst na více než jeden bilion dolarů od začátku prvního Trumpova prezidentského období v roce 2017 a označil jej za „Trumpův bilion“.
Trumpova výzva k větší loajalitě ze strany NATO přišla jen několik dní poté, co americký ministr války Pete Hegseth oznámil přezkum rozmístění amerických ozbrojených sil v rámci NATO. Na setkání se svými protějšky z NATO v Belgii Hegseth uvedl, že přezkum zohlední, jak jednotlivé členské státy plní své závazky vůči alianci.
„Do budoucna bude výše našich každoročních příspěvků do NATO podmíněna tím, zda ostatní země plní své cíle v oblasti obranných výdajů. Pokud ostatní spojenci nebudou s potřebnou naléhavostí investovat do obrany, naše příspěvky se sníží,“ oznámil Hegseth.
–ete–
