Proč může být vyšetření apoB přesnější než běžné měření cholesterolu
Dva lidé mohou mít stejnou hladinu cholesterolu, ale velmi rozdílné riziko srdečních onemocnění. Jednoduché vyšetření může ukázat proč.
U některých lidí nemusí normální hladina cholesterolu vždy znamenat, že jsou mimo nebezpečí. Jednoduchý krevní test, který stojí přibližně tolik jako večeře v restauraci, dokáže odhalit skryté riziko srdečních onemocnění, které běžné vyšetření cholesterolu často nezachytí.
Protože však test není součástí rutinního vyšetření, většina lékařů ho běžně nepředepisuje.
Měří se při něm apolipoprotein B neboli apoB – bílkovina, která se nachází na každé částici přenášející cholesterol krevním oběhem. Na rozdíl od běžných testů, které zjišťují množství cholesterolu v krvi, apoB ukazuje skutečný počet těchto škodlivých částic.
„Dva lidé mohou mít stejnou hladinu LDL cholesterolu, tedy lipoproteinu o nízké hustotě, ale člověk s větším množstvím částic obsahujících apoB může mít vyšší kardiovaskulární riziko,“ uvedla Yiyi Zhangová, odborná asistentka v Lékařském centru Kolumbijské univerzity a spoluautorka nedávné studie zabývající se tímto krevním ukazatelem.
Více než jen hladina cholesterolu
Běžná vyšetření cholesterolu se zaměřují především na LDL, takzvaný „špatný“ cholesterol, a také na HDL cholesterol neboli lipoprotein o vysoké hustotě.
Vyšší hladina LDL cholesterolu v krvi souvisí se zvýšeným rizikem infarktu a cévní mozkové příhody. Lékaři proto po desetiletí používali LDL jako hlavní vodítko při rozhodování o léčbě.
Riziko srdečních onemocnění však nezávisí pouze na množství přítomného cholesterolu. Důležitý je také počet částic, které ho přenášejí.
Na jejich počtu záleží proto, že tyto částice nemají stejnou velikost. Menší částice LDL mohou vést k normálně vypadající hodnotě LDL cholesterolu, ale zároveň k vyššímu celkovému počtu škodlivých částic. Tento vzorec souvisí se zvýšeným rizikem aterosklerotického kardiovaskulárního onemocnění.
Vyšetření apoB tuto mezeru vyplňuje. Každá částice totiž nese právě jednu molekulu apoB, takže jeho změřením lze přímo určit počet škodlivých neboli aterogenních částic v krvi. Tyto částice mohou pronikat do stěn tepen a ukládat v nich aterosklerotické pláty.
Pokud je hladina apoB vyšší, než by odpovídalo hodnotě LDL cholesterolu, označuje se tento nesoulad jako diskordance, uvedl v e-mailu pro Epoch Times Ciaran Kohli-Lynch, odborný asistent preventivního lékařství na Severozápadní univerzitě a jeden z hlavních autorů studie. Znamená to, že hodnota cholesterolu může vypadat přijatelně, přestože je počet částic, které jej přenášejí, vyšší, než by se očekávalo.
Nízké nebo normální hodnoty cholesterolu tak mohou v těchto případech působit uklidňujícím dojmem, ale zároveň vyvolat falešný pocit bezpečí.
Více částic v krevním oběhu znamená více příležitostí k tvorbě aterosklerotických plátů. Ty mohou postupem času omezovat průtok krve a vést k infarktu nebo cévní mozkové příhodě.
Naopak nízká nebo normální hladina apoB – a to i u lidí s vysokým LDL cholesterolem – předpovídá menší pravděpodobnost tvorby plátů a nižší riziko aterosklerózy.
„Pokud se ve vaší rodině vyskytla srdeční onemocnění v mladém věku, máte obezitu nebo jiné metabolické rizikové faktory, může apoB poskytnout další informace nad rámec běžného vyšetření LDL cholesterolu,“ uvedla Zhangová. „Pokud se apoB nezměří, může být u těchto lidí kardiovaskulární riziko podhodnoceno.“
Přesnější vodítko pro léčbu
ApoB dokáže nejen odhalit jinak přehlédnutá rizika, ale také lékařům umožní lépe rozhodnout, jak intenzivní léčbu zvolit. Nová studie naznačuje, že je tento postup zároveň nákladově efektivnější než současná praxe.
Ve studii zveřejněné v časopise JAMA Network použili Kohli-Lynch a jeho kolegové počítačový model simulující přibližně 250 000 dospělých Američanů, kteří splňovali podmínky pro léčbu statiny. Porovnávali tři způsoby řízení léčby snižující cholesterol: podle LDL cholesterolu, non-HDL cholesterolu nebo apoB jako hlavního cílového ukazatele.
Zjistili, že řízení léčby podle apoB přinášelo největší celkový prospěch. Vedlo k častějšímu zesílení léčby tam, kde to bylo zapotřebí, a tím k prevenci většího počtu infarktů a cévních mozkových příhod. Přístup založený na apoB zároveň přinesl více let života prožitých v dobrém zdravotním stavu.
Slepé místo u mladších dospělých
Vyšetření apoB může být obzvláště užitečné při posuzování rizika srdečních onemocnění u mladších dospělých.
Běžné kalkulačky desetiletého rizika často u mladších lidí vycházejí příznivě, protože věk má v těchto modelech velkou váhu. Pětatřicetiletý člověk se skutečně zvýšeným kardiovaskulárním rizikem tak může na papíře snadno působit jako málo ohrožený.
„To znamená, že někteří lidé mohou z krátkodobého hlediska vypadat jako málo rizikoví, přestože jejich riziko související s cholesterolem je vyšší, než se zdá,“ uvedla Zhangová. „ApoB může pomoci část tohoto rizika zachytit.“
V další studii zveřejněné v časopise JAMA Network Open sledovala Zhangová se svými kolegy více než 10 000 dospělých přibližně dvě desetiletí. Vycházeli přitom z údajů tří rozsáhlých amerických kohortových studií. Zkoumali, jak přesně jednotlivé ukazatele cholesterolu předpovídají budoucí infarkty a cévní mozkové příhody.
Vyšší hladina apoB souvisela s větším rizikem srdečních onemocnění a cévních mozkových příhod ve všech věkových skupinách. Tento ukazatel však byl zvláště přínosný u mladších dospělých ve věku 18 až 39 let. Rozdíl v riziku mezi lidmi s vysokou a nízkou hladinou apoB byl u nich čtyřikrát větší než u starších dospělých.
U mladších lidí souviselo zvýšení apoB o jednu směrodatnou odchylku s o 53 procent vyšším rizikem aterosklerotického kardiovaskulárního onemocnění. U dospělých ve věku 40 let a více činilo zvýšení rizika 13 procent.
„Zjistili jsme, že apoB může být u mladších dospělých přínosnějším ukazatelem,“ uvedla Zhangová. „Pokud je apoB zvýšené už v mladé dospělosti, mohou tyto nadbytečné částice přispívat k ateroskleróze celá desetiletí předtím, než dojde k infarktu nebo cévní mozkové příhode.“
Zařazení apoB do běžných rovnic pro výpočet rizika mírně zlepšilo schopnost rozpoznat, u kterých mladších dospělých se později rozvine kardiovaskulární onemocnění. Pomohlo tak odlišit lidi, kteří by podle tradičního vyšetření cholesterolu jinak vypadali podobně.
Pro pacienty tato zjištění znamenají, že normální výsledek vyšetření cholesterolu v mladším věku nemusí vždy vypovídat o celém riziku. V některých případech může dodatečné vyšetření pomoci dlouhodobé riziko lépe objasnit.
Proč se apoB zatím nepoužívá častěji
Vyšetření apoB je poměrně levné – u velkých laboratorních společností ve Spojených státech často stojí přibližně 60 dolarů, tedy zhruba 1 300 korun. Přesto stále není součástí rutinního vyšetření cholesterolu. Jedním z praktických důvodů je, že musí být obvykle objednáno samostatně a není zahrnuto ve standardním lipidovém profilu.
Roli hraje také zvyk. Lékaři po desetiletí spoléhali při hodnocení rizika a rozhodování o léčbě na LDL cholesterol. Přechod k jinému přístupu proto může trvat, i když důkazů ve prospěch apoB přibývá.
To se však možná začíná měnit. Současná americká doporučení stále stanovují cílovou hladinu LDL cholesterolu pod 100 miligramů na decilitr u hraničního nebo středního rizika, pod 70 miligramů na decilitr u vysokého rizika a pod 55 miligramů na decilitr u lidí s velmi vysokým rizikem srdečních onemocnění.
Zdravotnické organizace, včetně Americké kardiologické asociace, však stále více zdůrazňují význam časnějšího zásahu. Novější nástroje pro hodnocení kardiovaskulárního rizika, jako je PREVENT, navíc začínají posuzovat riziko šířeji než pouze podle LDL cholesterolu.
LDL i non-HDL cholesterol stále poskytují užitečné informace, uvedl Kohli-Lynch. ApoB však souvisí s rizikem infarktu přímočařeji, protože odráží počet škodlivých částic přenášejících cholesterol v krvi.
U některých lidí – zejména u pacientů s cukrovkou, ztučněním jater nebo obezitou – může tato dodatečná přesnost pomoci lékařům rozhodnout, kdy zahájit léčbu, ještě než se rozvine stav, který bude obtížnější zvrátit.
–ete–
