Ondřej Horecký

17. 7. 2026

Aktualizováno 17.7.2026 v 22:44 o vyjádření Martina Kupky.

Evropská komise (EK) dnes představila dlouho očekávanou revizi systému obchodování s emisními povolenkami ETS1. Emisní povolenky platí energetické a průmyslové podniky za každou tunu oxidu uhličitého (CO2) či jiného skleníkového plynu vypuštěného do ovzduší.

Společnosti jako elektrárny nebo chemičky si dlouhodobě stěžují, že náklady na emisní povolenky neúměrně zdražují výrobu a uměle snižují konkurenceschopnost evropských podniků zapojených do systému. Česko je jednou ze zemí, které tlačí na změnu ETS1 a její zastropování. Většinu povolenek členské státy prodávají v aukcích, ale část energeticky náročných odvětví dostává určitý podíl povolenek zdarma, aby se omezilo riziko přesunu výroby mimo EU.

Dle návrhu komise na reformu emisních povolenek bude bezplatné přidělování emisních povolenek zachováno i po roce 2030, Komise ho však chce více propojit s investicemi do dekarbonizace. Firmy budou muset pro pokračování této podpory předkládat a realizovat plány na snižování emisí. Státy pak mají zaručit, že příjmy z prodeje emisních povolenek budou putovat opět do odvětví, která jsou systémem zatížena.

Komise v balíčku předložila rovněž samostatný návrh reagující na obavy některých průmyslových odvětví týkající se referenčních hodnot (benchmarků) v systému ETS. Referenční hodnoty určují, kolik bezplatných povolenek dostane konkrétní průmyslový podnik.

Dle původního plánu komise mělo bezplatně přidělovaných povolenek postupně ubývat až na nulu, s čímž ale Česká republika nesouhlasila.

Ve svém novém návrhu upravuje komise systém benchmarků tak, aby zohlednil elektrifikaci výroby a dosavadní pokroky ve snižování emisí. Zpomalit se má také zpřísňování některých referenčních hodnot, zejména pro teplo a paliva.

Zpomalit se má i tempo snižování emisního stropu. Zatímco dosavadní nastavení by vedlo k postupnému vyčerpání všech povolenek kolem roku 2039, nově mají být povolenky draženy i dlouho po roce 2040. V letech 2031 až 2035 by mělo podle Komise tempo úbytku emisních povolenek představovat 3,7 procenta ročně a v další pětiletce pak 1,7 procenta ročně. Díky tomu zůstane systém obchodování s emisními povolenkami funkční i po roce 2040.

Součástí návrhu je také možnost využívat v letech 2036 až 2040 mezinárodní uhlíkové kredity, a to až do výše dvou procent emisních povinností. Firmy tak budou moci část svých povinností splnit prostřednictvím kvalitních zahraničních projektů na snižování emisí, namísto nákupu evropských emisních povolenek.

Stačit to nebude, říká Havlíček

Komise v tiskovém prohlášení uvádí, že od spuštění ETS1 v roce 2005 se vybralo na emisních povolenkách přes 270 miliard eur, které byly investovány do dekarbonizace a modernizace v energetice a průmyslu. Emise v zasažených sektorech se díky tomu snížily o 50 procent, uvedlo vedení EU.

„Revize systému ETS přinese průmyslu úlevu, zároveň však zachová jeho klíčovou úlohu v klimatické a energetické transformaci v souladu s evropským klimatickým zákonem,“ uvedla unijní exekutiva ve svém prohlášení.

Návrh reformy si vyžádá schválení Rady EU, která zastupuje členské státy, a Evropským parlamentem. Konečná verze se tedy ještě může změnit. Země jako Itálie, Polsko či Česko prosazují reformu, která bude vůči průmyslu vstřícnější, zatímco severské státy a Španělsko odmítají jakékoli oslabování klimatických ambicí Evropské unie.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) revizi kvitoval jako výsledek snah české vlády a jejich unijních spojenců o reformu systému. Stačit to však podle něj nebude. „Nezastavujeme se. Průmysl potřebuje ještě razantnější opatření. Budeme je prosazovat,“ uvedl na svém profilu na síti X.

Navržené úpravy se nezamlouvají ani předsedovi ODS Martinu Kupkovi, který je označil za „kosmetické“. „Pokud chceme zabránit tomu, aby výroba dál odcházela z Evropy, nestačí tempo zpomalit – je potřeba systém skutečně změnit od základu. Evropské firmy nemohou nést náklady, které jejich zahraniční konkurence vůbec nezná,“ napsal na X.

Systém emisních povolenek má být od roku 2028 rozšířen o sektory silniční dopravy a vytápění budov. Tyto povolenky, tzv. ETS2, se mají týkat pohonných hmot a paliv z fosilních zdrojů a na rozdíl od ETS1 se dotknou přímo domácností. Komise už uvažuje i o zavedení ETS3 – povolenek pro sektor zemědělství.

Související články

Přečtěte si také

Malé modulární reaktory – trend, který se přetavuje z papíru do reality. Kdo vyhraje závod s časem?

Co se v oblasti malých modulárních reaktorů – SMR – děje ve světě i u nás.

Kybernetický útok na deník Epoch Times 

Webové stránky české redakce deníku Epoch Times se dnes ocitly pod kybernetickým útokem. Server, který zprostředkovává webhosting stránek, byl zasažen „útočnými požadavky“.

Španělsko kvůli požárům vyhlásilo národní stav nouze, EU poslala letadla

Španělská vláda vyhlásila v madridském regionu národní stav nouze kvůli rozsáhlým lesním požárům, které si podle poslední bilance vynutily evakuaci nejméně 19.000 lidí.

Dospívající osoba v ložnici drží smartphone se zobrazeným logem TikTok, světlo displeje osvětluje její tvář, v pozadí jsou plyšové hračky a deka.
TikTok porušuje pravidla pro ochranu dětí na internetu, uvedla Evropská komise

Evropská komise předběžně shledala, že čínská sociální síť pro sdílení krátkých videí TikTok porušuje unijní nařízení o digitálních službách.

Širší souvislosti Trumpova projevu o problémech s volbami

Události roku 2020 natrvalo podlomily důvěru v integritu amerických voleb už a odstartovaly dlouhý proces vyrovnávání se s hroznou pravdou.

124 švýcarských zákonodárců odsoudilo nadnárodní represi Pekingu vůči Falun Gongu

Prohlášení vyzývá švýcarské úřady k ochraně praktikujících a k tlaku na čínský režim, aby ukončil 27 let trvající pronásledování.

„Věčné chemikálie“ mohou být větší hrozbou než mikroplasty

Mikroplasty budí pozornost veřejnosti, ale vědci stále častěji varují před PFAS. Tyto věčné chemikálie se hromadí v těle i v pitné vodě. Mikroplasty se v posledních letech staly symbolem ekologických problémů moderní civilizace. Byly nalezeny v oceánech, řekách, pitné vodě, potravinách i lidském organismu. Vedle nich však existuje další skupina látek, kterou řada odborníků považuje […]

Počet porcí ultrazpracovaných potravin ovlivňuje riziko srdečních onemocnění

Více porcí ultrazpracovaných potravin denně souvisí s vyšším rizikem infarktu, mrtvice a dalších srdečních příhod.

Jak se zrodila kavárenská kultura

Kavárny patří k symbolům městského života už téměř pět století. Kromě podávání kávy se zde uzavíraly obchody a vznikaly revoluční myšlenky.