Přibližně v roce 2003 získal Guo Zhijun kopii programu Freegate, který vyvinuli praktikující Falun Gongu, aby umožnili obcházet internetovou cenzuru Komunistické strany Číny (KS Číny).
Program, provozovaný americkou společností Dynamic Internet Technology, mu umožnil získat přístup ke svědectvím o neslavných kampaních KS Číny jako o velkém hladomoru, kulturní revoluci a masakru na náměstí Nebeského klidu v roce 1989 – tématech, která podle něj byla v pevninské Číně zamlčována nebo překrucována.
„Začal jsem poznávat mnoho historických pravd, o nichž jsem v Číně vůbec nic nevěděl,“ řekl Guo čínské edici deníku Epoch Times.
Tento objev ho přiměl znovu přehodnotit výklad čínských dějin, který předkládá KS Číny. Zároveň začal měnit jeho pohled na Falun Gong, duchovní praxi, kterou se čínský režim od července 1999 snaží vymýtit.
Guo uvádí, že ještě před osobním setkáním s praktikujícími utvářela jeho představu o Falun Gongu dlouhodobá očerňující propaganda KS Číny šířená prostřednictvím státní televize, novin, škol i internetu.
Přístup k informacím mimo kontrolu strany podle něj tento obraz rozbil a osobní setkání s praktikujícími v Číně jej přímo vyvrátila.
„Později jsem se seznámil s několika praktikujícími Falun Gongu a zjistil jsem, že jsou úplně jiní, než jak je vykreslovala propaganda KS Číny,“ říká.
Guo je popisuje jako obyčejné lidi s rodinami, zaměstnáním a každodenními povinnostmi, kteří se snaží žít podle zásad Falun Gongu – pravdivosti, soucitu a snášenlivosti.
„Působili na mě jako velmi upřímní a laskaví lidé,“ podotýká.
Po přestěhování do Spojených států měl podle svých slov ve svobodnějším prostředí více příležitostí setkávat se s praktikujícími a poznávat je.
Guo nyní působí jako ředitel aktivit sanfranciské pobočky Čínské demokratické strany, neregistrované politické organizace prosazující v Číně pluralitní demokracii, ústavní vládu a lidská práva. Zároveň je jedním z iniciátorů kampaně One Person, One Post, zámořského dobrovolnického hnutí, které zveřejňuje případy politických vězňů a vězňů svědomí zadržovaných čínským režimem.
Prolomení internetového firewallu
Freegate směruje uživatele mimo internetová omezení a umožňuje jim přístup na webové stránky blokované v Číně.
Program se šířil především prostřednictvím osobních kontaktů, protože lidé mohli malý soubor jednoduše zkopírovat a přímo jej poslat dalším.
Deník Epoch Times již dříve informoval, jak se Freegate a další programy pro obcházení cenzury šířily v Číně z člověka na člověka. Prezident společnosti Dynamic Internet Technology Bill Xia v roce 2010 uvedl, že uživatelům stačil k otevření blokovaných webových stránek jen dvojklik.
Zpráva o programu Freegate z roku 2015 popsala, jak jej aktivisté využívali k přístupu k zahraničnímu zpravodajství a ke komunikaci s obhájci lidských práv. Xia tehdy sdělil, že Freegate sloužil každý den stovkám tisíc uživatelů.
Profil bývalého loajalisty KS Číny Gonga Kaie z roku 2024 uvádí, že mu programy Freegate a UltraSurf pomohly zbavit se přesvědčení vytvořených komunistickou politickou výchovou. Pro Gua se přístup k potlačované historii stal také začátkem přehodnocování.
„V tu chvíli jsem pochopil, že jsme žili v prostředí utkaném ze lží,“ poznamenává a dodává, že rozsah cenzury ho přesvědčil, že KS Číny považuje přístup k nezávislým informacím za hrozbu své politické kontroly.
Vyvracení propagandy
Falun Gong, známý také jako Falun Dafa, spojuje meditační cvičení s morálním učením založeným na třech principech: pravdivosti, soucitu a snášenlivosti.
Praxe se během 90. let v Číně rychle rozšířila, než čínská komunistická strana 20. července 1999 zahájila celostátní kampaň s cílem Falun Gong vymýtit. Obávala se totiž, že Falun Gong svou popularitou – podle oficiálních odhadů jej tehdy praktikovalo přes 70 milionů lidí – i nezávislostí ohrožuje na kontrole KS Číny moc režimu.
Zástupce ředitele Informačního centra Falun Dafa Larry Liu v roce 2024 pro EpochTV uvedl, že praktikující v Číně dlouhodobě distribuují software, letáky, DVD a další informační materiály, přestože jim za to hrozí dlouholeté tresty odnětí svobody, nebo dokonce ztráta života. Totéž podle něj dělá i mnoho lidí mimo Čínu.
Širší vzorec represí
Guo popisuje, že metody používané během kampaně proti Falun Gongu – včetně svévolného zadržování, ideologického nátlaku, veřejné stigmatizace a útoků na nezávislé organizování – se později objevily také v kampaních namířených proti dalším skupinám.
Poukazuje na zacházení s právníky hájícími lidská práva, disidenty, věřícími z neregistrovaných náboženských skupin, Tibeťany, Ujgury a zastánci demokracie v Hongkongu.
Odebírání orgánů a výzvy k akci
Guo vyzývá demokratické vlády, aby se postavily násilnému odebírání orgánů vězňům svědomí čínským režimem, zejména praktikujícím Falun Gongu. Vyzval k vyšetřování, cíleným sankcím i dalším konkrétním krokům. „Pokud režim zachází se životy a těly pronásledovaných lidí jako s nástroji, nejde už jen o politické pronásledování. Je to výzva pro samotné morální základy lidstva,“ upozorňuje.
Kanadští vyšetřovatelé David Matas a David Kilgour už v roce 2006 dospěli k závěru, že čínské státní instituce zabíjely vězně z řad praktikujících Falun Gongu kvůli odběru orgánů.
Nezávislý občanský tribunál China Tribunal ve svém rozsudku z roku 2020 uvedl, že násilné odebírání orgánů v Číně probíhalo po řadu let ve značném rozsahu. Za hlavní zdroj orgánů označil praktikující Falun Gongu a nenašel důkazy, že by tato praxe skončila.
Překlad byl redakčně zkrácen.
–ete–
