V oválné pracovně řekla italská premiérka Meloniová Trumpovi, že společně mohou „učinit Západ znovu velkým“.
Americký prezident Donald Trump 17. dubna přivítal v Bílém domě italskou premiérku Giorgiu Meloniovou. Oba státníci vyjádřili důvěru, že se podaří dosáhnout obchodní dohody s Evropskou unií.
Trump uvedl, že má „jen velmi malý problém uzavřít dohodu s Evropou nebo s kýmkoli jiným, protože [Spojené státy mají] něco, co chce každý“ – zřejmě s odkazem na energetické a technologické zdroje.
Zároveň odmítl obavy z eskalace čínských cel vůči Spojeným státům a z čínských pokusů získat nové obchodní partnery v rámci probíhající obchodní roztržky.
„Nikdo s námi nemůže soutěžit, nikdo,“ prohlásil Trump. „Myslím, že s Čínou uzavřeme velmi dobrou dohodu.“
Meloniová by podle očekávání měla hrát významnou roli při uklidňování obchodního napětí mezi Spojenými státy a EU.
„Jsem si jistá, že se nám podaří uzavřít dohodu, a jsem tu, abych v tom pomohla,“ sdělila novinářům před vstupem do oválné pracovny, kde s Trumpem jednala dále.
Prezident italskou premiérku pochválil: „V Itálii odvádí fantastickou práci. Jsme na ni velmi hrdí.“
Oba lídři po skončení setkání vyjádřili optimismus. V oválné pracovně odpovídali na dotazy novinářů a Meloniová poděkovala Trumpovi za přijetí oficiální návštěvy Itálie „v blízké budoucnosti“.
Zmínila, že s Trumpem sdílejí stejné názory na boj proti woke a ideologii DEI (koncept zaměřený na prosazování diverzity, rovnosti a začleňování různých společenských skupin) i na nelegální migraci.
„Mým cílem je učinit Západ znovu velkým a myslím, že to společně dokážeme,“ podotkla Meloniová.
Zavázala se také k navýšení dovozu zkapalněného zemního plynu ze Spojených států.
Při telefonátu s novináři dne 17. dubna, který předcházel samotnému setkání, sdělil jeden z pracovníků Bílého domu, že prezident očekává, že Itálie a všechny ostatní země EU udělají svou část pro to, aby byly dobrými obchodními partnery Spojených států.
„Tato návštěva nestojí pouze na silném bilaterálním vztahu mezi Spojenými státy a Itálií… ale i na roli Meloniové jako klíčové osobnosti v Evropě a hlasu, který se v mnoha otázkách – jako je migrace a válka na Ukrajině – do značné míry shoduje s prezidentovým,“ řekl úředník.
„Myslím, že v rámci EU tuto roli hraje čím dál více. Myslím, že mnoho dalších států jí za její vedení vděčí… My ji rozhodně vnímáme jako cennou partnerku pro dialog.“
V roce 2024 dosáhlo obchodní saldo Spojených států s evropským blokem schodku ve výši 235,6 miliardy dolarů, což představuje meziroční nárůst o 13 procent.
Trump oznámil 2. dubna základní clo ve výši 10 procent na téměř všechny země. Na některé klíčové obchodní partnery, kteří se dostali na seznam „nejhorších provinilců“, pak uvalil ještě vyšší reciproční cla. Na seznamu byla EU (20 procent), Japonsko (24 procent), Taiwan (32 procent) a Jižní Korea (25 procent).
Krátce poté Trump zavedl devadesátidenní odklad recipročních cel pro země, které projevily ochotu vstoupit do jednání, i když základní clo ve výši 10 procent zůstává v platnosti.
EU v současnosti čelí třem různým americkým clům – 25procentnímu clu na automobily, 25procentnímu clu na ocel a hliník a celoplošnému 10procentnímu clu.
Nejvíce zasaženými evropskými produkty těmito vysokými cly jsou zdravotnické a farmaceutické výrobky, motorová vozidla a další strojírenské zboží. Německo, Irsko a Itálie měly v roce 2024 jednoznačně nejvyšší obchodní přebytek se Spojenými státy ve srovnání s ostatními členskými státy EU.
Meloniová tento týden v Římě uvedla: „Víme, že jsme v obtížném období. Velmi dobře si uvědomuji, co reprezentuji a co hájím.“
Jako evropská lídryně má Meloniová příležitost otevřít cestu k hlubším a konstruktivnějším jednáním o obchodu mezi USA a EU.
Byla také jedinou hlavou evropské vlády, která se zúčastnila Trumpovy inaugurace 20. ledna.
Ještě před inaugurací pozval Trump v lednu premiérku na setkání do svého resortu Mar-a-Lago v Palm Beach na Floridě. Během návštěvy spolu večeřeli a zúčastnili se panelové diskuse s podporovateli Donalda Trumpa.
„Tohle je skvělé, jsem tu s fantastickou ženou, premiérkou Itálie,“ řekl Trump svým hostům. „Opravdu uchvátila Evropu – i všechny ostatní.“
Závazek k výdajům na obranu v rámci NATO
Trump dlouhodobě tlačí na spojence v NATO, aby zvýšili výdaje na obranu až na pět procent hrubého domácího produktu (HDP).
Itálie však na obranu vynakládá necelých 1,5 procenta HDP, což je pod aktuálním dvouprocentním cílem NATO.
Během setkání s Trumpem Meloniová slíbila, že její země brzy cílových dvou procent dosáhne.
„Itálie pojede na příští summit NATO s oznámením, že navýšila výdaje na obranu na požadovaná dvě procenta,“ sdělila novinářům.
Podle Bílého domu v současnosti osm zemí z jednatřicetičlenného bloku nedosahuje hranice dvou procent HDP.
„Evropa, jak víte, je odhodlána udělat víc, pracuje na nástrojích, které mají umožnit a pomoci členským státům zvýšit výdaje na obranu,“ konstatovala Meloniová při jednání. „A jsme přesvědčeni, že každý musí udělat víc.“
Během bilaterálního jednání se očekávalo, že Meloniová otevře téma rozšíření článku 5 NATO na Ukrajinu.
V březnu navrhla rozšířit článek 5, který je závazkem ke kolektivní obraně, na Ukrajinu i bez jejího členství v alianci. Článek 5, základní kámen NATO, říká, že útok na jednoho člena je považován za útok na všechny.
Jeden z pracovníků Bílého domu, který si přál zůstat v anonymitě, sdělil deníku Epoch Times před setkáním, že návrh Meloniové nebyl pro Trumpa přijatelný. Po jednání se k této otázce nevyjádřil ani jeden z lídrů.
–ete–
