Chirurg, vědec, podnikatel, jeden z nejbohatších lékařů na světě, to je dr. Patrick Soon-Shiong v současnosti žijící v USA. Strávil 50 let výzkumem léčby rakoviny. Vynalezl lék Abraxane, který se používá při léčbě rakoviny plic, prsu a slinivky a jeho prodejem si vydělal miliardy dolarů. Za utržené peníze se dál věnuje pátrání po všestranném léku na rakovinu.
Současné postupy v onkologii považuje za málo osvícené a vycházející z nesprávných principů. Na své klinice úspěšně léčí pacienty i v posledních fázích rakoviny a sní o tom, že jeho „vakcína na rakovinu“ by po letech obstrukcí konečně mohla dostat zelenou a stát se dostupnou pro všechny. V rozhovoru s americkou moderátorskou hvězdou Tuckerem Carlsonem vysvětlil, proč oficiální léčba rakoviny nemůže být úspěšná, jak se dá toto smrtící onemocnění zastavit a jak může covid i vakcína proti němu k rakovině přispívat.
Dr. Soon-Shiong uvedl, že nyní lze ve světě, ale zejména ve Spojených státech, pozorovat „neinfekční pandemii rakoviny“. Zvyšuje se nejen počet případů rakoviny, ale zároveň se choroba objevuje u čím dál mladších lidí. „Jde o reálný jev – nárůst rakoviny u mladých lidí,“ prohlásil.
Ze zkušeností svých i svých kolegů ví, že se objevují osmi- či desetileté děti s rakovinou tlustého střeva, náctiletí s rakovinou slinivky (pankreasu) nebo ženy po třicítce či čtyřicítce s rakovinou vaječníků. „Tohle jsme nikdy neviděli,“ uvedl v téměř dvouhodinovém rozhovoru s Carlsonem s tím, že průběh bývá často rychlý a agresivní.
Otázka imunitního systému
Podle dr. Soon-Shionga není u rakoviny problém v tom, že rakovinné buňky rychle rostou, ale jejich „neschopnost odumřít“. Ta je podle něj dána tím, že se buď dokážou skrýt před imunitními buňkami jako jsou NK buňky (tzv. přirození zabíječi) nebo T-lymfocyty (také zvané T-buňky), anebo si tělo a rakovina najdou způsob, jak činnost těchto buněk potlačit.
Jakmile nádor najde způsob, jak se před těmito „policisty“ v těle skrýt nebo je potlačit tím, že aktivuje tzv. supresorové buňky, které tlumí reakci imunitního systému, dokáže zásahu imunitních buněk uniknout. Tělo tím přichází o přirozenou ochranu a je vydáno rakovinným buňkám napospas.
„A právě tehdy dochází k rychlému postupu rakoviny, protože ji už nic nezastavuje,“ vysvětlil vědec s tím, že imunitní buňky jsou trénovány k rozpoznání infikovaných buněk a jejich zničení. Soon-Shiong se ve svém výzkumu již desetiletí zabývá otázkou, jak docílit rovnováhy v organismu tak, abychom při rakovině dokázali aktivovat buňky, které tělo chrání, a zároveň zarazit buňky, které chtějí činnost T-lymfocytů a přirozených zabíječů potlačit.
Celá problematika rakoviny je podle něj otázkou imunitního systému, což onkologové často ignorují.
Carlson to shrnul do jednoduchého popisu: v těle se nám neustále vyskytují různé vadné buňky, které by se mohly změnit v rakovinu nebo už jsou rakovinotvorné, ale imunitní systém je likviduje. Tělo je tak nastaveno, a když je v rovnováze, nebezpečné buňky zachytí. Když se však rovnováha poruší, například potlačením aktivity „zabijáckých buněk“ (přirozených zabíječů), rakovina má prostor se rozvinout.
Změna uvažování
Nerovnováhu v těle může vyvolat řada faktorů, od nezdravých potravin přes stres až po různé viry či parazity. Tyto faktory mohou způsobit v těle zánět. Imunitní buňky jako neutrofily vyráží do boje s infekcí a ničí patogeny. Pokud však dostávají od těla pokyn k útoku, který neustává a trvá dlouhou dobu, z neutrofilů se stávají supresorové buňky, které potlačují práci svých „kolegů“.
Dr. Soon-Shiong vysvětlil v rozhovoru s Carlsonem, že každá buňka v těle má svoji protibuňku (např. T-lymfocyt vs. supresorový T-lymfocyt), a jakmile jedna strana převáží nad druhou, může dojít k autoimunitnímu onemocnění. Úkolem lékaře je hledat mezi těmito dvěma extrémy rovnováhu – uzdravení pacienta.
Poukázal na to, že současné protokoly léčby rakoviny vycházejí z nesprávného pochopení a jsou „neosvícené“. „Všechno, co děláme, naklání misky vah směrem k supresorovým buňkám. Aktivujeme supresorové buňky. Neaktivujeme buňky, které zabíjejí rakovinu,“ uvedl vědec. A dodal: „Vyhrajete bitvu, ale prohrajete válku.“
Onkologům vyčetl, že při zjišťování krevního obrazu sledují pouze to, kolik má pacient krvinek, kolik krevních destiček, kolik neutrofilů, přičemž lymfocyty je vůbec nezajímají. „Jediná buňka, která je důležitá a která zabíjí rakovinu, se většinou ignoruje. A 99,9 % onkologů řekne: ,Tomu nevěnujeme pozornost.‘… Nechci útočit na onkology, ale pokud bojujete s rakovinou, proč ignorujete tu jedinou buňku, která rakovinu opravdu zabíjí?“ zamyslel se.
Zmínil, že současné léčebné postupy, místo aby se snažily imunitní buňky posílit, je naopak ničí chemoterapií, radioterapií, checkpoint inhibitory a steroidy. „Jedna dávka radiace vám vyhladí všechny NK buňky nebo T-buňky. Takto se umírá, tak dostanete rakovinu. Zeslabí to váš imunitní systém,“ řekl vědec.
Nicméně připouští, že po ozařování nebo chemoterapii většinou nastane zlepšení zdravotního stavu, ovšem nemá dlouhého trvání. Tím, že současné postupy zabijí buňky, které nás mají chránit, dají navrch buňkám, které potlačují imunitu a pacient dostane metastázy. „Tohle děláme už 50 let. To je to dogma, proti kterému bojuji,“ povzdechl si.
Nechci útočit na onkology, ale pokud bojujete s rakovinou, proč ignorujete tu jedinou buňku, která rakovinu opravdu zabíjí?dr. Patrick Soon-Shiong
Klíčovým je podle něj zbavit se zánětu v těle, protože právě zánět potlačuje imunitní systém. Virů, které mohou vyvolat rakovinu (tzv. onkogenní viry), je celá řada. Z hepatitidy můžeme dostat rakovinu jater, když se nakazíme HPV, může z toho být rakovina děložního čípku, u HIV je to Kaposiho sarkom atd.
Onkogenní viry musí mít podle lékaře schopnost se v těle udržet, aby tam mohly vyvolávat zánět. Ten způsobuje potlačení imunitního systému, protože tělo se snaží zánět tlumit. Virus musí být také schopen potlačit tzv. „gen p53“, který chrání tělo před vzplanutím rakoviny. „Pokud virus přetrvává, způsobuje zánět a narušuje p53, pak má všechny znaky onkogenního viru,“ uvedl americký vědec.
Souvisí nárůst rakoviny s mRNA vakcínami?
Carlson se dr. Soon-Shionga zeptal, zda za nárůstem rakoviny může být i covid-19 nebo mRNA vakcína proti němu. Ten odvětil, že odpovědí je spike protein, který proniká do všech buněk v těle, protože se může dostat všude tam, kde je v krevních cévách přítomen tzv. receptor ACE2.
„Kdekoliv v těle máte cévu s ACE2 receptorem, tam se virus dostane. Účelem spike proteinu je totiž proniknout do buňky. Naváže se na tento receptor, a tím, že ho ,unese‘, dostane se dovnitř,“ poznamenal doktor.
Největší koncentrace ACE2 receptorů jsou v tlustém střevě, v celém trávicím traktu, včetně slinivky (pankreasu). Vysoký výskyt je také v srdci. „Proto najednou vidíme mladé lidi s náhlými srdečními zástavami. Najednou vidíme mladé lidi s rakovinou slinivky, s rakovinou tlustého střeva. Je to náhoda, že po prodělání infekce covidem nebo po mRNA vakcíně se spike proteinem se objevují všechny tyto stavy, kde víme, že se tam dostává spike protein? Nemyslím si. Nemyslím, že je to náhoda,“ pronesl vědec.
Na skrytá nebezpečí mRNA vakcín a spike proteinu poukázala řada odborníků i vědců a Epoch Times o jejich varováních informoval jak během pandemie, tak po ní. Toto cenzurované a kontroverzní téma se stalo předmětem vyhrocených diskuzí a kritici mRNA vakcín byli označováni za „dezinformátory“ bez ohledu na jejich expertizu či vědecké argumenty.
Proto najednou vidíme mladé lidi s náhlými srdečními zástavami. Najednou vidíme mladé lidi s rakovinou slinivky, s rakovinou tlustého střeva… Nemyslím, že je to náhoda.“
dr. Patrick Soon-Shiong
Dr. Soon-Shiong je přesvědčen, že virus způsobující covid-19 v těle zůstává i po vyléčení se z infekce. Odborně se tomu říká long covid, tedy dlouhotrvající příznaky covidu. „Tým na Kalifornské univerzitě v San Francisku to nyní definitivně prokázal a publikoval to v časopisech jako Nature,“ uvedl s tím, že virus potlačuje NK buňky a způsobuje chronický zánět vedoucí k celé řadě vážných onemocnění.
Stěžejní je tedy podle něj virus z těla dostat pryč a reaktivovat „uspaný“ imunitní systém v podobě NK buněk a T-buněk. Tomu také zasvětil své bádání. Imunosupresivní vlastnosti covidového viru jsou podle něj ohromným nebezpečím pro celé lidstvo, už kvůli tomu, kolik z nás bylo virem během pandemie nakaženo.
Bioštít proti rakovině
Dr. Soon-Shiong vlastnil dvě výzkumné společnosti, které se zabývaly vývojem a výrobou léků. Obě prodal za asi 10 miliard dolarů velkým farmaceutickým firmám. Z toho tři miliardy následně „napumpoval“ do hledaní toho, co nazývá „Boží částice“ – částice lidského těla, která aktivuje imunitní systém.
A tak vznikla „vakcína na rakovinu“, kterou vědec raději nazývá „bioštítem“ kvůli negativním konotacím spojenými v současnosti s pojmem „vakcína“. Jde o jakýsi ochranný štít organismu, který není založený na protilátkách jako běžné vakcíny.
Jeho látka má naučit T-lymfocyty (T-buňky) rozpoznat rakovinné buňky a zničit je. T-buňky se schovají v kostní dřeni a vyjdou ven, když je jich potřeba, aby zabili rakovinnou buňku, která poškozuje tělo. „Je to momentálně jediná vakcína v klinických studiích, která má zabránit rakovině, kterou NCI (Národní ústav pro výzkum rakoviny) provozuje s naší technologií.“
Na vývoji vakcíny začal pracovat už v roce 2015, ale tempo zrychlil v roce 2020, hned po začátku koronavirové pandemie. Prvotní testy měly ukázat skvělé výsledky proti covidovému viru, ale státní instituce daly dle něj kvůli nátlaku Fauciho a jeho lidí, kteří protlačovali mRNA vakcínu, od projektu ruce pryč.
Proto se dr. Soon-Shiong rozhodl pracovat na vývoji pouze s vlastními lidmi a za vlastní peníze. Sám byl jedním z těch, kdo si nechali bioštít v první fázi klinických testů píchnout. Výsledky byly dobré. „Odebral jsem si vlastní krev a testoval. Mám T-buňky, které reagují na nukleární kapsid a na spike, což znamená, že kdybych dostal covid, moje paměťové T-buňky by virus vyčistily,“ řekl medicínský vědec.
Výzkum poté kvůli překážkám v USA přemístil do Jihoafrické republiky, kde dělal další fáze klinických zkoušek na pacientech s HIV, kde se oproti všem zažitým představám podařilo vypěstovat T-lymfocyty i u těchto osob.
Přijde vakcína na rakovinu brzy?
Vakcína na bázi protilátek může u covidu snížit virovou nálož a tím snížit úmrtnost, vysvětlil lékař, jenže nevyčistí virus z těla. K tomu měla sloužit druhá generace vakcíny, jenže k jejímu vývoji nikdy nedošlo. Dr. Soon-Shiong je přesvědčen, že Fauci a spol. věděli, že vakcína od Pfizeru nedokáže virus z těla dostat a ani nemůže zabránit infekci covidem či jeho přenosu, jak zdravotnické autority tvrdily.
„Pokud virus nevyčistíte a máte v těle kousky viru, zejména spike, ať už z infekce nebo z vakcíny, a teď se znovu nakazíte, virus přinese tento nukleární kapsid, který se (s nimi) spojí a replikuje,“ poznamenal vědec. „To, co teď vidíme s odstupem dvou let, je, že jsme zpět u asymptomatické perzistence (bezpříznaková přítomnost infekce v těle, pozn. red.), ale se zánětem a poklesem p-53 a imunosupresí, to jsou všechny charakteristické znaky a recepty na rakovinu,“ dodal.
Od vlády jeho společnost nedostala ani cent, právě naopak. Lidé z FDA mu zakázali pokračovat v třetí fázi klinických zkoušek. „Tento lék je v klinických zkouškách už osm let. Jak dlouho byla testována mRNA vakcína na covid od Pfizeru? Měsíce,“ posteskl si. Jeho látka údajně zabírá u covidu do sedmi dnů a ochrání tělo na 17 let.
Přesto věří, že se současnou americkou vládou se situace změní. „Myslím, že teď máme šanci to celé v příštích několika letech zvrátit,“ prohlásil. Měl možnost setkat se i s novým ministrem zdravotnictví Robertem Kennedym Jr., který se nebojí jít proti proudu zažitých dogmat.
Šachová hra o život
Onen bioštít by dle doktora mohl sloužit nejen jako léčba rakoviny, ale také jako její prevence. Dosavadní výsledky jsou údajně působivé, např. u rakoviny močového měchýře.
„Nyní máme lidi, u kterých selhaly všechny předchozí léčby a museli by podstoupit odstranění močového měchýře. My jsme jim dali tento bioštít, to je vše, co dostali – injekce do močového měchýře – a nyní jsou bez nemoci, stále v úplné remisi, devět let poté, dodnes žijí,“ tvrdí vědec. Jeho „vakcína“ byla vloni schválena jako oficiální lék na rakovinu močového měchýře. To mu ale nestačí, protože má za to, že jeho vynález je „chybějící článek“ k vyléčení se z jakékoliv rakoviny.
„Máme pacienty s metastatickým karcinomem slinivky, právě jsme to publikovali, bez nemoci pět let poté… Měli jsme pacienta s karcinomem z Merkelových buněk, což je strašná nemoc, všechno vám selhává. Přišel na kliniku, úplná reakce, devět let poté zemřel na jiné příčiny,“ pokračoval ve výčtu úspěchů, kterých dosáhl s pacienty na své klinice v Los Angeles.
Rakovinné buňky nejsou podle něj hloupé a při léčbě se musí postupovat strategicky. Je to jako hrát šachy nebo vést bitvu proti silnému soupeři. Rakovina se před přirozenými zabíječi – NK buňkami – umí skrýt, proto „první věc, kterou musíte udělat, je, že musíte odhalit receptory na rakovinných buňkách, aby je přirození zabíječi dokázali rozpoznat“. Toho se docílí nízkou dávkou chemoterapie nebo radioterapie. Rakovina se ocitne ve stresu a zareaguje tím, že „vystrčí hlavu ven“. Carlson to přirovnal k „vykouření lišky z nory“.
Jakmile se rakovina ukáže, T-buňky ji už dokáží rozpoznat a zaútočit na ni. A tady už přichází na řadu vědcův bioštít. „Nádor má molekuly, které jsou cizí pro zbytek vašeho těla, a pokud vyškolíte své T-buňky, aby rozpoznaly tyto molekuly, ta T-buňka si to zapamatuje,“ pronesl doktor.
Uvedl, že chce léčit pacienty, ještě než budou potřebovat operaci, „abych tělo a T-buňky naučil vše o tomto nádoru“. Na jeho klinice toho však dokáží ještě víc. „Nyní můžeme odebrat krev, půllitr, a extrahovat NK buňky a T-buňky, vypěstovat jich miliardy a uložit je v kryokonzervaci, stejně jako to děláte s pupečníkovou krví. Nyní máme schopnost pěstovat tyto NK buňky a dát je komukoli,“ poznamenal.
