Milan Kajínek

16. 2. 2025

Níže nabízíme příběh pana Petra, kterému soud přiznal nárok na odškodnění za poškození mRNA vakcínou Comirnaty od společnosti Pfizer proti onemocnění covid-19. Jedná se o první případ soudem přiznaného odškodnění, který označují právní experti za „průlomový“, protože se soud poprvé oprostil od úzké definice české legislativy a vzal v potaz mezinárodní úmluvy o lidských právech a biomedicíně. Rozhodnutí soudu zatím není pravomocné.

Případ pana Petra ukazuje, jak velkou finanční zátěž pro pacienta znamená domáhat se odškodnění – navíc bez jistoty, že jej dosáhne. Kvůli silnému poškození zdraví zůstal měsíce na lůžku, a jak sám říká, situaci zvládl finančně jen díky pomoci rodiny a přátel.

Paradoxně pan Petr covid-19 prodělal s mírným průběhem. Silné zdravotní obtíže mu způsobila až následná mRNA vakcína proti covidu-19.

Stát, který se zavázal odškodnit ty, kterým vakcíny způsobí újmu, do dnešního dne nikoho neodškodnil. Na Ministerstvo zdravotnictví se s žádostí o odškodnění obrátilo minimálně 150 občanů, z nichž zatím nikdo neuspěl.

Počet poškozených odhadují experti na mnohem vyšší, neboť mnozí žádost o odškodnění nepodají kvůli finanční a administrativní zátěži a jiní si podle některých doktorů ani nejsou vědomi, že jejich zdravotní obtíže mají spojitost s očkováním, protože lékaři v mnoha případech tyto spojitosti nezkoumají.

Rozhovor

Pan Petr, který požádal redakci o nezveřejňování svého příjmení, podstoupil vakcinaci mRNA látkou společnosti Pfizer v červnu 2021.

„Nevím jestli si to ještě pamatujete, ale v té době si musel každý, kdo tu vakcínu neměl, nechat dělat pravidelné testy kvůli zaměstnavateli, a bylo to značně nekomfortní,“ řekl pan Petr deníku Epoch Times. „V té době, kdo neměl test, nemohl ani chodit do restaurace. To je jedna strana věci.“

Další věc, která ho motivovala nebo „tlačila“ do vakcinace, byla veřejná debata o tom, jak „lidé všude po po světě umírají – a doporučovali vakcinaci všem – to byl takový hlavní impulz, abych ochránil sebe a rodinu“.

Mluvilo se o tom, jak lidé všude po po světě umírají – a doporučovali vakcinaci všem – to byl takový hlavní impulz, abych ochránil sebe a rodinu.

— Petr, poškozený

Paradoxně pan Petr covid-19 prodělal a nemoc měla pouze mírný průběh, což měl lékařsky doloženo. Státní úřady ovšem tlačily na plošnou vakcinaci a neuznávaly účinnost protilátek vytvořených po prodělání nemoci.

„Teprve později začali protilátky uznávat, ale v té první vlně se o tom vůbec nemluvilo,“ vzpomíná Petr.

Situace byla taková, že státní úřady protěžovaly vakcinované, kteří mohli chodit kamkoliv bez omezení a nemuseli docházet na pravidelné testování nebo dokládat takzvanou „bezinfekčnost“. Dnes je již známo, že očkovaní šířili virus stejně jako neočkovaní, a že tato selekce obyvatel neměla vědecká opodstatnění a vytvářela nátlak na podstoupení vakcinace.

Vakcína Pfizer se očkovala ve dvou dávkách. Petr zažil silné reakce už po první. V té době pracoval ve stavební firmě na montáži bezpečnostních dveří.

„Třetí den po první dávce mi začalo být v práci špatně. Cítil jsem se strašně unavený, odjel jsem domů, tam jsem si lehnul na gauč, a když jsem se ráno vzbudil, tak už jsem se nehýbal,“ vzpomíná Petr. „Nemohl jsem si ani sednout. Přítelkyně mi zavolala sanitku a ta mě odvezla do nemocnice.“

Měsíce rekonvalescence

„Cítil jsem se strašně. Na začátku mi nikdo neřekl, co mi vlastně je,“ říká Petr. „Odjel jsem do nemocnice s tím, že dostanu nějakou injekci a půjdu ten den domů. Nedokázal jsem si připustit, že něco takového nastane, a nastalo…“

„Byl jsem na lůžku. Ležel jsem na jednotce intenzivní péče (JIP) na neurochirurgii. Měl jsem štěstí, že o mě bylo dobře postaráno, bylo tam pět lůžek a čtyři sestry na den,“ vzpomíná. „Dostal jsem nejlepší péči, ale bylo to hrozný, když se člověk nemůže pohnout, nemůže se otočit na bok. Měl jsem kolikrát problém zvednout ruku a zazvonit na sestru, aby mě otočila na druhou stranu. Je to strašná bezmoc.“

Na JIPce strávil tři týdny, to ještě nebyl schopen chodit a potom měsíc a půl procházel na různých místech rehabilitací.

Bylo to hrozný, když se člověk nemůže pohnout, nemůže se otočit na bok. Měl jsem kolikrát problém zvednout ruku a zazvonit na sestru.

— Petr, poškozený

„Chodil jsem za pomoci chodítka. Neušel jsem toho moc, jednotky metrů,“ říká Petr. „Seděl jsem na vozíku, ze kterého jsem se nedokázal sám postavit a potřeboval pomoc.“

Prošel rehabilitacemi ve Vinohradské nemocnicí, nemocnicích ve Vršovicích a Berouně. Domů se dostal až tři měsíce po vakcinaci.

„Doma jsem vyšel do schodů za pomoci francouzských holí a přítelkyně. Nicméně jsem byl stále doma, kde jsem se učil nějakým způsobem fungovat, protože v té době jsem ještě nedokázal sám vstát,“ říká Petr. „Byl jsem odkázaný na pomoc přítelkyně, která se o mě starala.“

Dostával příspěvky od Správy sociálního zabezpečení jako ZTP (osoba se zdravotním postižením). Jeho přítelkyně pobírala příspěvek na nutnou asistenci, protože se „nebyl schopen ani obléknout“.

„Možná jsem měl štěstí“

Diagnóza podle pana Petra zněla Guillainův-Barrého syndrom (GBS), závažné onemocnění, při kterém imunitní systém těla chybně napadá nervy, což vede ke slabosti a někdy i k ochrnutí.

Neuroložka MUDr. Jaroslava Chlupová deníku Epoch Times v minulosti předložila několik anonymizovaných záznamů svých pacientů, u nichž má závažná podezření na podobná onemocnění v důsledku vakcinace proti covidu-19. Její závěry považuje za reálné i imunolog RNDr. Karel Drbal, Ph.D., který nedávno na sněmovním kulatém stolu uvedl, že mechanismus vakcín je náchylný k vyvolávání autoimunitních onemocnění.

Kdybych kolem sebe neměl rodinu a kamarády, tak nevím, jak bych to ustál. Když mi kamarádi z fotbalu přinesli do nemocnice peníze, to bylo strašně silný.

— Petr, poškozený

„Možná jsem měl štěstí, že se mi to stalo v té době. Jsem přesvědčený, že kdyby se mi tahle situace stala v dnešní době, tak už mi nikdy žádný doktor nebo lékař nenapíše do zdravotní dokumentace zprávu o tom, že ten můj stav vznikl jako následek očkování,“ vysvětluje Petr.

„V té době to byla relativní novinka. I když vím, že tyhle případy se děly a asi se dále dějí a budou dít, dneska už by vám to doktor nenapsal,“ dodává. „Mně to opravdu nezávisle na sobě napsali tři doktoři do zdravotní dokumentace, že můj stav vznikl na následky toho očkování. Dokonce i ti tři lékaři byli svědčit u soudu a museli si obhájit svůj posudek.“

Finanční následky

Na poloviční úvazek nastoupil do práce až v listopadu 2021, zhruba pět měsíců po vakcinaci. Finanční situaci mu pomohla vyřešit rodina a kamarádi. „Když za mnou přišli do nemocnice kamarádi z fotbalu přinesli mi peníze, když jsem tam seděl na vozíku. Tak to bylo strašně silné, ještě teď z toho mám husí kůži,“ oceňuje solidaritu přátel. „Bez rodiny bych to nezvládl vůbec.“

Od Ministerstva zdravotnictví chtěl původně uhradit jen náklady na nemocnice a rehabilitace. Ministerstvo mu odmítlo po dvou letech jednání vyplatit jakoukoliv náhradu, proto se obrátil na soud.

„Jenom třicet tisíc mě stál posudek, který ode mě chtělo Ministerstvo zdravotnictví,“ uvádí Petr. „Žádáme o částku vyčíslenou soudním znalcem.“ Další náklady padly na právní zastoupení, hodiny času na vyplňování a shánění dokumentů.

Případu si všimla i mainstreamová média

Screenshot z vysílání České televize. (Epoch Times)

„To že se mi třesou ruce, s tím jsem se už naučil nějakým způsobem fungovat. Asi už mi to zůstane, ale podstatné je, že už chodím do schodů tam a zpátky v pohodě,“ sdělil pan Petr reportérce České televize.

Ministr zdravotnictví a poslanec Vlastimil Válek (TOP 09), který pro CNN Prima News uvedl 7. února, že rozhodnutí soudu o prvním odškodnění (pana Petra) „nesmírně vítá“, a že soudy nyní mají díky tomu „k dispozici precedens“, 11. února hlasoval proti návrhu poslankyně SPD zařadit do programu jednání Sněmovny bod nazvaný „Následky očkování proti covid-19“. 

Válkův náměstek České televizi 12. února sdělil, že ministerstvo proti rozsudku pravděpodobně podá dovolání.

Související články

Přečtěte si také

Motorista Beran se vzdal poslaneckého mandátu, vrátí se k diplomacii

Poslanec za Motoristy a někdejší velvyslanec Karel Beran (59) se dnes ve Sněmovně vzdal mandátu.

„Je to jako koukat na hokej a dopředu vědět, kdo vyhraje.“ Šéf hnutí Naše Česko zkritizoval spory ve Sněmovně

Už je to více než půl roku, co ve sněmovních volbách zvítězila hnutí ANO, SPD a Motoristé sobě. Dolní komora za ten čas vedle hlasování o nedůvěře vládě stihla i několik mimořádných schůzí.

ODS chce po šéfce státní služby, aby prověřila postupy kolem dotací Agrofertu

Předseda občanských demokratů Martin Kupka novinářům ve Sněmovně řekl, že se snaží zabránit tomu, aby ministerstva uvolňovala dotace tam, kde na to není nárok a kde by tak mohly vzniknout státu mnohasetmilionové škody.

Muž, který stvořil prvního chatbota a pak strávil zbytek života varováním před AI

Stvořitel chatbota Joseph Weizenbaum varoval: Největší riziko AI nespočívá ve strojích, ale ve ztrátě naší lidskosti.

EU uvolní Maďarsku přes 16 miliard zmrazených eur

EU uvolní Maďarsku z evropských fondů celkem 16,4 miliardy eur zmrazených za předchozí vlády Viktora Orbána.

Trump staví u Bílého domu „bunkr“, zatímco vládní agentura DARPA připravuje simulaci s lidskými ztrátami

Donald Trump prezentoval novinářům stavbu nového multifunkčního objektu u Bílého domu. Zhruba ve stejnou dobu začala DARPA poptávat součinnost při simulaci katastrofické události.

Šéfka britské rozvědky varuje: Náskok Číny v technologiích se zvětšuje

Ředitelka zpravodajské agentury varovala, že Peking získal pokročilé schopnosti v kybernetické i vojenské oblasti.

Írán používá čínské technologie k omezení internetu, tvrdí člen íránské kybernetické rady

Írán po měsících blokády částečně obnovil internet, který podle člena státní rady filtrují technologie z Číny. Část představitelů podporuje trvalé oddělení veřejnosti od globální sítě.

„Pro Elišku“: Záhada nejpopulárnější klavírní skladby světa

Ztracený rukopis, sporné věnování a tři možné adresátky. Beethovenova „Pro Elišku“ dodnes fascinuje žáky klavíru i badatele.