Nová studie ukazuje, že lidé, kteří pili méně vody, vykazovali při každodenní zátěži výraznější nárůst stresového hormonu kortizolu.
To, kolik vody člověk denně vypije, může ovlivňovat, jak jeho tělo zvládá stres.
Dospělí, kteří denně vypili méně než šest sklenic vody nebo jiného nápoje, měli při sledované zátěži o 50 procent vyšší vzestup míry hormonu kortizolu. Ukazuje to nová studie zveřejněná v Journal of Applied Physiology.
„Dehydratace neovlivňuje jen fyzické zdraví; může také zesilovat stresovou reakci,“ uvedl v e-mailu pro Epoch Times Daniel Kashi, výzkumník z Liverpool John Moores University a hlavní autor studie.
„Dlouhodobě jsou vysoké hladiny kortizolu spojovány s problémy, jako jsou srdeční choroby, potíže s ledvinami či diabetes,“ dodal Kashi.
Nízký příjem tekutin, vysoký kortizol
U lidí, kteří pili méně tekutin, vystoupal kortizol – hormon spouštějící reakci „bojuj, nebo uteč“ – o více než 50 procent výše než u těch, kteří byli dobře hydratovaní. Výzkumný tým vyšetřil 64 zdravých dospělých (32 mužů a 32 žen) a rozdělil je do dvou skupin podle denního příjmu tekutin.
Lidé s nízkým příjmem vypili v průměru asi 5,5 šálku denně, zatímco druhá skupina se blížila běžným doporučením – zhruba osm šálků denně u žen a deset u mužů. Do celkového množství se počítaly všechny nápoje, nejen voda.
Po týdnu sledované hydratace měl každý účastník přednést nepřipravenou řeč před porotou s vážnými výrazy (pro vyvolání stresu) a poté absolvovat náročný matematický test, aby se zjistilo, jak jejich tělo reaguje na stres.
Obě skupiny uváděly, že byly pod stresem, a obě měly vyšší tepovou frekvenci. Ti, kteří pili méně, však vykazovali větší nárůst kortizolu ve slinách, což naznačuje silnější stresovou reakci. Po testu se jejich hladina kortizolu zvýšila průměrně na šest jednotek, zatímco u dobře hydratovaných účastníků jen na čtyři.
Nejvyšší stresovou reakci měli ti, kteří přišli lehce dehydratovaní, což prozradila tmavší a koncentrovanější moč.
Proč dehydratace zesiluje stres
Kortizol je klíčový hormon, který řídí způsob, jakým tělo zvládá stres – pomáhá udržet bdělost, soustředění a připravenost k akci. Pokud však zůstává příliš často zvýšený, může tělu škodit a zvyšovat riziko vysokého krevního tlaku, přibývání na váze a srdečních chorob.
Nový výzkum naznačuje, proč může zdánlivě obyčejný nedostatek vody hladinu kortizolu zvyšovat.
„Mechanismus za tímto zesílením stresové reakce souvisí s vysoce propracovaným systémem regulace vody v těle,“ uvedl v e-mailu pro Epoch Times Neil Walsh, spoluautor studie a profesor z Liverpool John Moores University.
Když tělo začíná přicházet o tekutiny – při dlouhém tréninku, horkém dni nebo jednoduše kvůli nízkému příjmu – uvolňuje hormon, který šetří vodu, a zároveň aktivuje stresový systém.
„Vasopresin (hormon šetřící vodu) pomáhá ledvinám zadržovat tekutiny, ale zároveň signalizuje mozku, aby uvolnil kortizol aktivací osy hypotalamus–hypofýza–nadledviny,“ uvedl Daniel Kashi.
V laboratorních podmínkách měli účastníci, kteří pili méně, také vyšší hladiny kopeptinu, tedy prekurzoru tohoto hormonu, což naznačuje, že jejich „vodní úsporný systém“ jel na plné obrátky. Vyšší hladiny kopeptinu byly v minulých studiích spojeny s vyšším rizikem metabolických onemocnění, například diabetu 2. typu a srdečních chorob.
„Překryv mezi regulací vody a regulací stresu může vysvětlovat, proč je nízký příjem tekutin dlouhodobě spojován s horším zdravím,“ uvedl Walsh.
Stručně řečeno: když se tělo snaží šetřit vodou, může se zároveň nastavovat na stres – jde o dvojí zátěž, která se časem kumuluje.
Co tato zjištění znamenají pro dlouhodobé zdraví
Podle autorů může i něco tak jednoduchého, jako je pravidelné doplňování tekutin, pomáhat udržet stresový systém v rovnováze. Naopak dlouhodobá dehydratace může přispívat k chronickému stresu a postupně oslabovat zdraví.
Zejména žízeň není spolehlivým ukazatelem potřeby pít více. Ukázala to i studie, v níž lidé s nízkým příjmem nepociťovali větší žízeň než ti dobře hydratovaní.
„Dostatečný pitný režim není lékem na úzkost,“ řekl Kashi, „ale je to jednoduchý a užitečný způsob, jak podpořit reakci těla na stres. Nejlépe funguje spolu s dalšími zdravými návyky, jako je kvalitní spánek, pravidelný pohyb, vyvážená strava a péče o duševní zdraví.“
Studie zatím neprokazuje, že vyšší příjem vody přímo snižuje hladinu kortizolu v běžném životě. Přináší však další důkazy o tom, že nízký příjem tekutin souvisí s chronickými onemocněními, jako je vysoký krevní tlak, různá metabolická onemocnění nebo potíže s ledvinami.
Badatelé dodávají, že vztah mezi hydratací a stresem je potřeba dále zkoumat. Dalším krokem bude sledovat, zda lepší hydratace během měsíců či let skutečně dokáže tlumit stresové hormonální špičky v každodenním životě.
Jak zůstat dostatečně hydratovaný
Potřeba tekutin se výrazně liší podle věku, aktivity, stravy a klimatu. Většině lidí postačí k hydrataci běžná pitná voda – ale je mýtem, že se počítá pouze ona.
„Čaj, káva, mléko i potraviny bohaté na vodu se do denního příjmu rovněž počítají,“ uvedl Walsh.
Studie ukazují, že i kofeinované nápoje hydratují – jsou z větší části tvořené vodou, takže kofein jejich přínos neruší. Klíčová je podle něj „spíše pravidelnost než dokonalost“.
V určitých situacích – po náročném tréninku, během velmi horkého dne nebo při užívání některých léků – tělo potřebuje trochu víc. V takových případech může pomoci domácí iontový nápoj z vody, špetky soli a lžičky javorového sirupu. Pokud máte však běžně stravu bohatou na sůl či cukr, nechte si tyto „pomůcky“ jen na chvíle, kdy jsou opravdu potřeba.
Platí jednoduché pravidlo: sledujte barvu moči – světle žlutá znamená dobrou hydrataci, tmavší odstíny naznačují, že byste měli pít víc.
Nejjednodušší cestou k dobré hydrataci je průběžné popíjení během dne – ještě předtím, než se objeví žízeň.
–ete–
