Analytický komentář
Záměry amerického prezidenta Donalda Trumpa pro jeho zemi a zahraniční politiku nyní leží černé na bílém před očima celého světa – v podobě Národní bezpečnostní strategie. Jaký dopad může mít budoucí politika USA na svět a na Německo?
Na večer 4. prosince nechal americký prezident Donald Trump zveřejnit svou Národní bezpečnostní strategii (NSS): devětadvacetistránkový strategický dokument, v němž jsou vyloženy zásady a priority americké vnitřní i zahraniční politiky. Dokument formuluje, co americká strategie je – a čím už být nechce: Spojené státy již neusilují o „trvalou americkou dominanci nad celým světem“. NSS to označuje za „v zásadě nežádoucí a nesplnitelný cíl“.
To má důsledky pro celý svět, zejména pro Evropu. A především pro Německo, které je v dokumentu několikrát zmíněno. Nejzřetelnější je nový záměr ve formulaci, že Trump plánuje pro USA znovu oživit americkou Monroeovu doktrínu z 19. století. Tato doktrína, vyhlášená v roce 1823 tehdejším prezidentem Jamesem Monroem, mimo jiné stanoví, že se USA nebudou vměšovat do evropských záležitostí a že budou chtít mít nad „západní hemisférou“ – což znamená především Latinskou Ameriku – neomezenou kontrolu.
Nová NSS představuje především ideologickou změnu v americké politice. Jde o „America First“. Zahraničně politická rozhodnutí mají být přijímána výhradně tak, aby sloužila zájmům národa. To odpovídá tomu, s čím Trump vedl svou volební kampaň – a za co byl nakonec zvolen.
„Duchovní a kulturní zdraví“
V části věnované vnitřní politice se mimo jiné uvádí: USA mají být chráněny před obchodem s drogami a s lidmi, před destruktivní propagandou a kulturním podvracením. Americký způsob života – American Way of Life – má být zachován. Trump proto zamýšlí „získat zpět plnou kontrolu“ nad vnějšími hranicemi, potírat nelegální migrační trasy a zastavit „destabilizující pohyby obyvatelstva“.
Dále se usiluje o „obnovu a znovuoživení duchovního a kulturního zdraví Ameriky“. Bez takového „duchovního a kulturního zdraví“ není podle dokumentu možná „dlouhodobá bezpečnost“.
Materiál zároveň vysvětluje, co si jeho autoři pod tímto pojmem představují: „Chceme Ameriku, která si váží svých minulých úspěchů a hrdinů […]. Chceme národ, který je hrdý, spokojený a optimistický, že předá zemi příští generaci v lepším stavu, než v jakém ji sám převzal.“
Nikdo nemá stát na okraji společnosti. Naopak – občané mají být hrdí na svou práci, na prospěch své země i své rodiny. „Toho nelze dosáhnout bez rostoucího počtu silných, tradičních rodin, které vychovávají zdravé děti,“ jsou přesvědčeni autoři NSS. Spojené státy se navíc mají do budoucna „bez špatného svědomí“ hlásit ke své minulosti i současnosti, a zároveň „respektovat odlišné náboženské, kulturní a politické systémy jiných zemí“.
Obnovit evropskou „identitu“
Přestože dokument deklaruje respekt k jiným státům, uvádí také záměr USA „podporovat své spojence při zachování svobody a bezpečnosti Evropy a současně obnovit sebevědomí evropské civilizace a západní identity“.
Co přesně je tímto míněno, NSS neupřesňuje. Memorandum však vyjadřuje znepokojení nad politickým vývojem v Evropě. „Američtí politici si zvykli nahlížet na evropské problémy prizmatem nedostatečných vojenských výdajů a hospodářské stagnace. To má své opodstatnění, skutečné problémy Evropy jsou však mnohem hlubší,“ uvádí text.
Tón i obsah hodnocení Evropy silně připomínají projev viceprezidenta JD Vance na letošní Mnichovské bezpečnostní konferenci. Vance tehdy kritizoval politický úpadek v Evropě, nedostatek svobody projevu a vylučování politické opozice.
NSS nyní například konstatuje „reálnou a stále zřetelnější vyhlídku na zánik civilizace“ a jako důvody uvádí: „činnost Evropské unie a dalších nadnárodních orgánů, které podrývají politickou svobodu a suverenitu; migrační politiku, jež mění kontinent a vyvolává konflikty; cenzuru svobodného projevu a potlačování politické opozice; klesající porodnost a ztrátu národních identit a sebevědomí“.
Dále text naznačuje, že část příčin konfliktů s Ruskem spočívá v „nedostatku evropského sebevědomí“. Dokument však především kritizuje stav demokratických procesů v evropských státech.
Uvádí například: existují „nestabilní menšinové vlády, z nichž mnohé šlapou po základních principech demokracie, aby potlačily opozici“. Evropské vlády podle něj také „podkopávají demokratické procesy“.
Kritika v USA: Trump vyvolává strach z migrantů
Kritika Trumpova strategického dokumentu se ve Spojených státech objevila okamžitě. Za příklad lze uvést washingtonský think tank Center for Strategic and International Studies (CSIS), který je považován za politicky nezávislý a který ve více publikacích vyjádřil znepokojení.
Podle komentáře ředitele programu pro Evropu, Rusko a Eurasii Maxe Bergmanna „NSS fakticky vyhlašuje válku evropské politice, evropským politickým lídrům a Evropské unii“. A podle ředitelky programu pro zpravodajské služby, národní bezpečnost a technologie Emily Hardingové jde o „moment hlubokého rozporu mezi evropským sebepojetím a Trumpovou vizí pro Evropu“.
Hardingová kritizovala, že americká vláda doslova „požaduje, aby Evropa svou část světa kontrolovala sama – a především sama platila“. Nejneklidnějším prvkem nové strategie je však podle ní to, že Evropa je kárána za to, že „ztratila svůj evropský charakter“. Podle jejího vyjádření „tón těchto slov zdánlivě živí strach z migrantů a drží se idealizovaného starého evropského obrazu, který je přinejmenším problematický“.
EU diplomacie: Něco z toho je pravda
Z evropských politických kruhů zatím k zveřejnění NSS zaznělo jen málo reakcí. Ani od spolkového kancléře Friedricha Merze (CDU) dosud nepřišlo žádné stanovisko.
Jedině unijní vysoká představitelka pro zahraniční politiku Kaja Kallasová uvedla 6. prosince na okraji každoročního fóra v katarské Dauhá, kde se setkávají diplomaté a politici, že Spojené státy jsou i nadále „nejdůležitějším spojencem Evropy“. Její zdrženlivé výroky byly médii označeny za „zlehčování“ tvrzení americké strategie o Evropě. Přesto Kallasová připustila: „Samozřejmě, je tam mnoho kritiky, ale myslím, že v lecčems má oprávnění.“
Spolková vláda: Nejprve to vyhodnotit
Podobně se vyjádřil i spolkový ministr zahraničí Johann Wadephul (CDU). Pro tisk uvedl, že chce NSS nejprve „důkladně vyhodnotit“. USA jsou a zůstanou nejdůležitějším spojencem v rámci NATO. K výtkám ohledně svobody projevu a údajnému nedemokratickému chování v Evropě Wadephul podle Deutschlandfunks řekl, že Německo „nepotřebuje žádné externí rady“ v otázkách svobody vyjadřování či „organizace svobodných společností“. O to se v Německu stará „ústavní pořádek“.
Jasněji se vyjádřil zahraničně politický expert CDU Norbert Röttgen (CDU). Pro Frankfurter Allgemeine Zeitung řekl, že dokument se výslovně obrací proti Evropě. Röttgen, který je rovněž místopředsedou unijní frakce v Bundestagu, je FAZ citován slovy:
„Tato strategie se zaměřuje proti evropským demokraciím, jejichž vnitřní uspořádání má být aktivně změněno americkou zahraniční politikou.“ Spojené státy se tím vměšují do vnitřních záležitostí evropských států a podle Röttgena usilují o „cílenou spolupráci s vnitřními nepřáteli liberálních demokracií v podobě krajně pravicových stran“.
–etg–
