Senát ve středu schválil rezoluci, která se ohrazuje proti zasahování čínského režimu do volby 15. dalajlámy, tibetského duchovního vůdce. Čínské velvyslanectví v Praze na něj dnes reagovalo.
V roce 1995 čínské úřady unesly tehdy šestiletého 11. pančenlamu, druhého nejvyššího představitele tibetského buddhismu po dalajlamovi, a na jeho místo dosadili vlastního adepta.
Jeho únos popisují experti na Čínu jako strategický mocenský „tah“, protože tibetská duchovní tradice věří v existenci duše, která může po smrti za odměnu odcházet na nebesa nebo do podsvětí (pekla) nebo se znovu narodit v lidském těle (převtělit, reinkarnovat). A právě zde hraje tradice dalajlamy a pančenlamy kritickou úlohu. Když zemře dalajláma, hledá pančenlama jeho převtělení. Tedy má za úkol najít, kde se znovu dalajláma narodil a naopak, po smrti pančenlamy hledá jeho převtělení dalajlama.
Vlastním pančenlamou si nyní Komunistická strana Číny nárokuje sama určit, kdo bude převtělením dalajlamy po jeho smrti. Proto se současný dalajlama v červenci 2025 rozhodl, že příštího tibetského duchovního vůdce určí on sám.
„Ještě téhož dne Ministerstvo zahraničních věcí Čínské republiky sdělilo, že to musí být v souladu s čínskými zákony, podle čínských zákonů, a po schválení ústřední vládou Čínské lidové republiky,“ řekla před hlasování místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová.
To, že se Čínská lidová republika dlouhodobě snaží o to, aby byl post jeho svátosti dalajlámy oslaben a dehonestován, se ví ve Spojených státech, v Evropě, v celém světě.
— Jitka Seitlová, místopředsedkyně Senátu
„7. července vydali ještě prohlášení k současnému dalajlámovi jako exulantovi s protičínskými a separatistickými aktivitami. To, že Čínská lidová republika se již dlouhodobě snaží o to, aby post jeho svátosti dalajlámy byl oslaben, byl dehonestován, se ví ve Spojených státech, v Evropě, v celém světě již déle,“ dodala Seitlová. „Musím říci, že právě ve Spojených státech už v roce 2020 přijali legislativu, která nařídila sankce vůči představitelům Čínské lidové republiky, kteří zasahují do identifikace a uvedení úřadu 15. dalajlámy.“
Senát v této souvislosti ve středu schválil usnesení „k volbě nového 15. dalajlámy a situaci menšin po přijetí zákona o podpoře etnické jednoty a pokroku v Čínské lidové republice“. Ze 44 přítomných senátorů usnesení podpořilo 40 z nich.
Čínské velvyslanectví v Praze dnes ráno zveřejnilo vyjádření, v němž vyzvalo české senátory, aby nezasahovali do otázek souvisejících s Tibetem, a vyslovilo nespokojenost a nesouhlas se stanoviskem Senátu.
Čínské velvyslanectví použilo pro označení Tibetu výraz „Xizang“, což je čínský název pro Tibetskou autonomní oblast, která je podle ambasády nedílnou součástí Číny a její záležitosti jsou „výlučně vnitřní záležitostí Číny“, do nichž „nesmí zasahovat žádné vnější síly“.
Volba příštího dalajlamy by se podle Senátu měla uskutečnit „bez nátlaku a vměšování Čínské lidové republiky“, i když Čína území Tibetu ovládá. Čínský režim podle horní parlamentní komory nemá legitimní pravomoc vybrat nástupce současného dalajlamy a jeho zvolení je výhradní záležitostí tibetského lidu.
Horní parlamentní komora zdůraznila respekt k náboženské svobodě tibetského lidu. Pozastavila se nad novým čínským zákonem o podpoře etnické jednoty a pokroku, jímž se podle senátorů čínský režim otevřeně hlásí k asimilaci, omezování kultury, náboženské svobody nebo vzdělávání v menšinových jazycích.
Podle čínské ambasády je účelem zákona zakazovat jednání, která narušují národní jednotu nebo podněcují národnostní rozdělení.
Tibet byl obsazen vojsky Komunistické strany Číny v roce 1950 a hlavní místodržící a velitel Čhamdských vojenských jednotek byl přinucen v Pekingu podepsat Sedmnáctibodovou dohodu, čímž se Tibet legitimně vzdal nároku na nezávislost. Při neúspěšném povstání v březnu 1959 zemřelo přibližně 1,2 milionu Tibeťanů, a po jeho potlačení byla Čínou v roce 1959 tibetská vláda zrušena.
Dalajlama od té doby žije v indické Dharamsále v podhůří Himálaje, kde také sídlí tibetská exilová vláda. Čína ji neuznává, Tibet považuje za součást čínského území a dalajlamu viní ze separatistických snah. Peking pravidelně protestuje také proti setkání českých politiků s představiteli tibetské exilové vlády.
