V případu vraždy policisty v německém Völklingenu byl pachatel vzhledem k nepříčetnosti odsouzen nikoliv k trestu odnětí svobody, ale k umístění do psychiatrického zařízení. Řada podobných případů ukazuje na rostoucí počet pachatelů považovaných za nepříčetné, zejména u těžkých násilných trestných činů, a vyvolává veřejné diskuse.
V případě smrtících střel vypálených na policistu ve Völklingenu v Sársku zemský soud v Saarbrückenu neodsoudil obžalovaného Ahmeta G. za vraždu. Soudní znalec stanovil, že 18letý mladík byl v době činu kvůli paranoidní schizofrenii nepříčetný. Místo trestu odnětí svobody soud nařídil jeho neomezené umístění na psychiatrii. Byl odsouzen pouze za těžkou loupež. Deník Epoch Times o případu informoval.
Toto rozhodnutí vyvolalo široký veřejný a politický odpor. Zástupci policie a obětí označili rozsudek vzhledem k fatálnímu činu za nespravedlivý a částečně za „facku do tváře“. V soudní síni došlo k emocionálním reakcím, včetně výkřiků jako „skandál“.
Tento případ je příkladem debaty, která se u veřejnosti stále více zostřuje.
Není to ojedinělý případ
I další násilné činy přitáhly pozornost k tomuto tématu. Po incidentech v Magdeburgu, Aschaffenburgu, Mnichově a Mannheimu se psychické nemoci a umístění pachatelů na psychiatrii staly rovněž centrem diskuse.
Při útoku na vánoční trh v Magdeburgu v prosinci 2024 zemřelo pět lidí a přes 130 bylo zraněno.
Útočník z Aschaffenburgu, uprchlík s povinností opustit zemi, který zaútočil na skupinu dětí z mateřské školy a zabil dva lidi, je podle odborníků považován za nepříčetného a nyní se nachází v psychiatrické léčebně.
Podobný případ je útok v Mnichově. 24letý Afghánec zabil dvě osoby a dalších 37 zranil, z toho některé těžce. Byl převezen z vězení na psychiatrické oddělení. Podle zpráv při jeho zatčení zazněl výkřik „Allahu Akbar“ a krátce poté se modlil.
Také po údajné amokové jízdě v Mannheimu na začátku března, při níž Alexander S. z Ludwigshafenu zabil dva lidi a dalších jedenáct zranil, nařídil soud umístění pachatele do psychiatrie.
Častější výskyt takových případů posiluje dojem: uniká stále více pachatelů klasickému trestu odnětí svobody?
Princip práva trestního
Právně je situace jednoznačná. Německé trestní právo jasně rozlišuje mezi činem a vinou. Klíčové jsou paragrafy 20 a 21 trestního zákoníku.
Podle nich je osoba považována za nepříčetnou, pokud kvůli závažné duševní poruše není schopna rozpoznat nelegálnost svého činu nebo jednat v souladu s tímto poznáním. V těchto případech nelze uložit trest.
Místo toho může soud nařídit umístění do psychiatrické nemocnice, zejména pokud představuje osoba i nadále nebezpečí. Základní princip zní: Kde není vina, tam není trest.
Život za zdmi – ale jinak
Forenzní kliniky nejsou běžné nemocnice, ale vysoce zabezpečené zařízení pro duševně nemocné pachatele trestných činů. Každodenní život zde se však zásadně liší od vězení. Stanice jsou často organizovány jako skupinová zařízení a pacienti mají v rámci bezpečnostních pravidel nárok na co nejběžnější život.
„Naši pacienti mají zákonem zaručené právo vést v rámci zabezpečených podmínek co nejběžnější život,“ vysvětluje psychiatrička Nahlah Saimeh na odborném blogu Generation-Psy.de.
Právě tento aspekt se ve veřejnosti často setkává s nepochopením. Zejména na sociálních médiích se stále více diskutuje o tom, zda stále více pachatelů trestných činů uniká klasickému vězeňskému trestu díky zařazení do kategorie duševně nemocných.
Rozhořčení pramení z napětí mezi právním principem, že nepříčetní pachatelé nemohou být potrestáni, a dojmem, že systém forenzní psychiatrie stále více získává na významu.
Rostoucí čísla – jasný trend
Údaje naznačují výraznou změnu. Německé soudy stále častěji rozhodují, že obžalovaní jsou nepříčetní. Jejich podíl na všech odsouzených se za posledních deset let výrazně zvýšil, jak ukazuje analýza dat trestněprávní statistiky za rok 2024 publikovaná magazínem SPIEGEL (přístup omezený).
Zejména výrazně vzrostl podíl nepříčetných pachatelů u „trestných činů proti životu“, mezi které patří vraždy a zabití. Mezi lety 2002 a 2012 byl podíl nepříčetných pachatelů u těchto trestů relativně stabilní, kolem 8 procent. Do roku 2022 se však tento podíl zdvojnásobil na přibližně 16 procent. Podíl vzrostl i u dalších trestných činů, jako je tělesné ublížení nebo loupeže, ačkoliv na nižší úrovni.
Současně roste počet řízení, která jsou kvůli nepříčetnosti zastavována. Zatímco v roce 2008 připadalo na 100 obviněných přibližně 1,5 takového případu, v roce 2023 už jich bylo více než 3.
Čísla ukazují jasný trend, avšak nenabízejí jednoznačné vysvětlení, kdo jsou pachatelé. Je však jasné, že velká část pacientů v psychiatrických léčebnách má migrační pozadí. Podle Psychologie-aktuell.de (2023) je tento podíl přibližně 30 procent. Tito pacienti pocházejí převážně z Blízkého a Středního východu, včetně Afghánistánu, zatímco pacienti ze subsaharské Afriky a východní Evropy tvoří menšiny.
Nárůst počtu umístění cizích pachatelů v Bavorsku
Bayerische Staatszeitung se podrobně zaměřuje na situaci ve spolkové zemi Bavorsko. Pod názvem „Psychiatrie místo vězení“ je zdůrazněn výrazný nárůst počtu cizích pachatelů umístěných do forenzních psychiatrických zařízení. Zatímco v roce 2015 tvořili cizinci 16,8 procenta všech pacientů, v roce 2023 jejich podíl vzrostl na 28,3 procenta. Pro srovnání: podíl cizinců na celkové populaci vzrostl ve stejném období pouze z 11,5 na 16 procent.
Odborníci tento trend přičítají především rostoucímu počtu uprchlíků. Asi 30 až 40 procent příchozích uprchlíků trpí psychickými nemocemi. Jejich životní příběhy jsou často poznamenány traumatizací, zkušenostmi z uprchlictví nebo obtížným přístupem k dřívější psychiatrické péči.
Jürgen Köhnlein, krajský předseda Bavorska Německé policejní odborové organizace, k tomu uvedl: „Nadprůměrně mnoho lidí má zkušenosti s násilím, jsou traumatizovaní a trpí psychickými problémy.“
–etg–
