Dospělí, kteří používají nástroje generativní umělé inteligence (AI) každý den – zejména pro osobní, nikoli pracovní účely – vykazují podle nového celostátního průzkumu zahrnujícího více než 20 000 lidí výrazně vyšší míru deprese než ti, kteří je používají méně často nebo vůbec.
Tato zjištění, zveřejněná ve středu v odborném časopise JAMA Network Open, přicházejí v době, kdy se ChatGPT a podobné nástroje přesunuly z technologické novinky do každodenní rutiny milionů lidí. Průzkum, který proběhl online na jaře roku 2025, ukázal, že zhruba jeden z deseti dospělých dnes používá generativní AI alespoň jednou denně.
U každodenních uživatelů byla přibližně o 30 procent vyšší pravděpodobnost, že splní kritéria středně těžké deprese – tedy úrovně, kdy lékaři často začínají zvažovat léčbu nebo doporučení ke specialistovi, upozornili autoři studie.
Někteří lidé, kteří už pociťují úzkost nebo depresi, se mohou k AI obracet proto, že v ní nacházejí určitou oporu –zatímco jiní ji naopak mohou používat velmi intenzivně a následně se cítit ještě hůř.
„Tato studie ukazuje souvislost [mezi AI] a vyšším výskytem deprese, ale nedokáže odpovědět na otázku, co bylo dřív,“ řekl deníku Epoch Times doktor John Torous, ředitel oddělení digitální psychiatrie na psychiatrickém oddělení Beth Israel Deaconess Medical Center, který se na studii nepodílel. „Pro obě vysvětlení lze předložit velmi přesvědčivé argumenty.“
Autoři studie zdůraznili, že AI se šíří velmi rychle a je využívána v obrovském rozsahu, což činí pochopení této souvislosti mimořádně důležité.
Zvláště v době, kdy nástroje AI stále častěji přebírají role, které dříve zastávali lidé – poskytují rady, pomáhají promýšlet problémy a nabízejí emoční podporu – je stále obtížnější přehlížet jejich dopady na duševní zdraví.
Proč záleželo více na osobním využití
Když výzkumníci oddělili používání AI pro práci nebo školu od osobního využití, například pro rady či emoční podporu, obraz se tzv. vyjasnil. Z těch, kteří uváděli každodenní používání, využívalo 87 procent AI z osobních důvodů – hledali rady, pomáhali si s rozhodováním nebo zpracovávali emoce – zatímco 48 procent ji používalo pro práci a 11 procent pro studium.
Osobní využívání AI bylo spojeno s vyšším skóre deprese, avšak používání související s prací nebo školou nikoli.
Tento rozdíl může napovědět, co je hnací silou dané souvislosti. Pracovní využití AI bývá obvykle strukturované a časově omezené. Osobní využití je často otevřenější – jde o typ interakcí, které dříve probíhaly především s přáteli, rodinou nebo terapeuty.
„Mnoho lidí se obrací na AI kvůli podpoře duševního zdraví,“ uvedl Torous. „Není tedy překvapivé, že intenzivnější uživatelé hlásí více příznaků – možná právě proto se na tyto nástroje obracejí.“
Účastníci studie byli dotazováni na svou náladu. V průměru dosahovali každodenní uživatelé AI zhruba o jeden bod vyššího skóre na škále deprese od nuly do 27 bodů než lidé, kteří AI nepoužívali – šlo o relativně malý rozdíl, který byl však konzistentní napříč velkým vzorkem.
Rozdíly v duševním zdraví byly u jednotlivců malé, ale to neznamená, že jsou zanedbatelné, uvedl v e-mailu pro Epoch Times spoluautor studie James Druckman, který se podílel na návrhu průzkumu.
„Pokud se tato souvislost potvrdí,“ řekl Druckman, profesor politologie na University of Rochester, „může mít významné důsledky, protože by naznačovala faktor, který může poškozovat duševní zdraví, a zároveň by poskytla vhled do toho, jaké typy aktivit je vhodné sledovat z klinického hlediska.“
Podobné – byť o něco slabší – vzorce se objevily také u úzkosti a podrážděnosti.
Uživatelé ve středním věku vykazovali nejsilnější souvislost
Studie však nedokáže odpovědět na klíčovou otázku: zda používání umělé inteligence přispívá ke vzniku deprese, nebo zda se lidé, kteří se už potýkají s duševními obtížemi, k těmto nástrojům častěji obracejí kvůli podpoře.
Přestože mladší dospělí využívali AI pravidelně častěji, nejsilnější souvislosti s duševním zdravím se objevily u lidí ve věku 25 až 64 let. Nejvýraznější signál byl patrný u osob ve středním věku mezi 45 a 64 lety – tedy v období života, které bývá často spojeno s pracovním tlakem, péčí o blízké a omezeným časem na sociální kontakty.
Každodenní uživatelé AI byli častěji muži, lidé s vyššími příjmy, vysokoškolským nebo postgraduálním vzděláním a obyvatelé měst.
Pokud začnou AI-poháněné „společnice“ a chatboti nahrazovat rozhovory s přáteli, rodinou nebo kolegy, může to nenápadně měnit způsoby, jakými lidé zvládají stres. Lidská interakce totiž nabízí emoční jemnost, kterou AI nedokáže plně napodobit.
Chatboti s umělou inteligencí jsou navrženi tak, aby uživatele udrželi v interakci – reagují rychle, přizpůsobují se zájmům a vytvářejí dojem osobního rozhovoru. To může být v daném okamžiku uklidňující, avšak jejich bezproblémová zkušenost vytváří iluzi blízkosti, která dlouhodobě neobstojí a u některých lidí může vést k většímu zklamání v reálném životě nebo k postupné emoční závislosti.
V některých jednotlivých případech chatboti u uživatelů dokonce zhoršili bludy a přispěli i k pokusům o sebevraždu.
Psycholog Michael Inzlicht z Torontské univerzity, který se zabývá motivací a smyslem, uvedl pro deník Epoch Times, že když lidé přenášejí přemýšlení nebo tvůrčí práci na AI, mohou tyto činnosti vnímat jako méně smysluplné.
Co mohou výsledky studie znamenat pro uživatele AI
Protože průzkum zachytil pouze jeden časový okamžik, nemůže prokázat příčinnou souvislost. Hodnocení vycházelo ze sebehodnocení respondentů a proběhlo také bez klinických rozhovorů a bez podrobných informací o jejich dřívějším duševním zdraví, či dalších životních stresorech, které by mohly vysvětlit jak používání AI, tak depresi.
Některé důkazy naznačují, že nástroje AI mohou být při vhodném použití přínosné.
„Vidíme souvislost mezi úsilím a smyslem,“ uvedl Inzlicht s tím, že lidé, kteří používají AI k psaní esejí, mají tendenci vnímat tuto činnost jako méně smysluplnou než ti, kteří práci vykonávají sami. To podle něj neznamená, že veškeré „tření“ je dobré – například u vyplňování byrokratických formulářů. Otevírá to však možnost, že využívání AI k překonávání osobnějších výzev může mít emoční daň.
Jedna randomizovaná studie zjistila, že lidé, kteří byli přiřazeni k chatbotovi speciálně vycvičenému na řešení příznaků duševních potíží, zaznamenali pokles deprese a úzkosti, „což naznačuje, že povaha a kontext použití mohou být klíčové“, napsali autoři studie.
„Víme, že AI může být pro některé lidi užitečná a pro jiné skutečně škodlivá,“ řekl Torous. „Proto mám obavy z toho, když ji rámujeme jako něco výhradně dobrého, nebo výhradně špatného.“
Záleží také na tom, jak člověk s AI komunikuje, dodal, protože AI je nepředvídatelná. I tentýž člověk ve stejný čas může získat velmi rozdílné odpovědi v závislosti na tom, jak otázku nebo zadání formuluje, což ztěžuje studium dlouhodobých dopadů používání AI.
Inzlicht naznačil, že je pravděpodobnější, že k nástrojům AI jsou přitahováni lidé, kteří se už potýkají s obtížemi – nebo čelí jiným neměřeným stresorům či předchozím zdravotním problémům. To podle něj podtrhuje potřebu dlouhodobějšího výzkumu. „Je zapotřebí longitudinální studie,“ uvedl.
Prozatím odborníci doporučují používat nástroje AI uvážlivě. Lidem, kteří se na AI spoléhají jako na zdroj emoční podpory, může prospět konzultace s důvěryhodným přítelem nebo zdravotnickým odborníkem, zejména pokud zaznamenají přetrvávající smutek, úzkost nebo podrážděnost.
Hlavním závěrem je, že způsob, jakým AI používáme, a to, kým v daném okamžiku jsme, může mít větší význam, než si uvědomujeme.
–ete–
