S rapidním rozvojem AI se zdokonalují možnosti dekódování lidského mozku. V současnosti jsou technologie neurálního rozhraní propojující mozek s počítačem (BCI) nejen schopné zprostředkovat myšlenky a emoce, které chceme sdělit, ale také ty, které sdělit nechceme.
BCI je schopné detekovat lidské myšlenky stovky milisekund před tím než je sám člověk vědomě vyjádří, sdělil pro mediální dům Scientific American neurovědec Richard Andersen z Kalifornského institutu pro technologie.
„Cítila jsem jakoby klávesy hrály samy, bez toho abych o tom přemýšlela. Vypadalo to jakoby to znalo melodii a dělalo to samo od sebe,“ popsala Nancy Smithová fungování implantátu z Andersenova projektu v jejím mozku. Pro Smithovou, která po autonehodě ochrnula to mimo jiné znamenalo, že se mohla vrátit ke své oblíbené aktivitě – hraní na piáno.
Podle Andersena byla Smithová jedna z prvních dobrovolníků, která před deseti lety obdržela „extra rozhraní implantované do zadní části parietálního mozku“.
Parietální mozek je oblast lidského mozku zodpovědná za různé kognitivní, senzorické a motorické funkce.
„Když jsme se dostali do zadní části parietálního mozku, tak nás překvapilo, že jsme dostávali smíchané signály z různých míst. Existuje široká paleta věcí, které tak můžeme dekódovat,“ řekl Andersen.
Ovlivňování lidského mozku je již realitou
Podle mnohých odborníků existuje hrozba, že moderní technologie budou schopné manipulovat lidské myšlenky a emoce.
Gabriela Ramosová, zástupkyně generálního ředitele UNESCO pro sociální a humanitní vědy uvedla v roce 2023 pro mediální dům AFP: „Jsme na cestě ke světu, ve kterém nám algoritmy umožní rozšifrovat lidské duševní procesy a přímo manipulovat mozkové mechanismy, které vytvářejí jejich záměry, emoce a rozhodnutí“.
Podobná rizika analyzoval Cornelis van der Klaauw, velitel Holandského královského námořnictva a expert pro Strategické komunikace a informační operace NATO.
V materiálu s názvem Kognitivní válčení napsal: „Neurální nanotechnologie může být využita k tomu, aby dopravila nanoroboty (velikost o miliardtiny metru – poznámka redakce) prouděním krve do blízkosti neuronů a umožnila tak, s použitím umělé inteligence přímé připojení mozku (například bez toho, aby byly zadrženy našimi smysly) k počítači.“
Podle Klaauwa si osoby nemusí kognitivní útoky na své vědomí uvědomit, protože neurovědecké, biotechnologické, informační a kognitivní techniky (NBIC) obchází vědomé myšlení a míří přímo na jejich podvědomí.
„Ačkoliv to zní jako myšlenky z vědecko-fantastického filmu, kognitivní útoky již science fiction nejsou. V současnosti probíhají a tyto útoky se stanou ještě více sofistikovanějšími,“ uvedl v materiálu van der Klaauw.
Možnosti nanotechnologií řídit a modulovat různé neurologické funkce lidského mozku a dle potřeby modifikovat jeho kognitivní či emoční chování analyzuje mnoho let profesor a neurovědec z Georgetown University, James Giordano.
V roce 2025 byla od Giordana publikována kniha, ve které popisuje etické problémy neurovědy. Nedávný rozhovor s Giordanem si poté můžete poslechnout zde.
