Moderní věda se již po nějakou dobu snaží využít moderních vědeckých objevů a pokročilých technologií k vylepšení lidských mentálních i fyzických schopností. Například v osmdesátých letech 20. století se kolem amerického vědce Erica Drexlera vytvořila skupina odborníků, která začala rozvíjet koncept molekulárních strojů a nanotechnologií, které by mohly replikovat nebo opravit každou strukturu materiálního světa.
Mnoho vědců nyní věří, že nastal čas, kdy se lidé opravdu mohou stát „nadlidmi“ – bytostmi s výrazně vylepšenými schopnostmi.
Supervoják jako ze sci-fi filmů?
Takovéto ambice jsou vlastní armádám. Např. známá americká Agentura ministerstva obrany pro pokročilé výzkumné projekty (anglická zkratka DARPA) spolupracuje s týmem expertů ze šesti akademických, komerčních a neziskových institucí od roku 2019 na čtyřletém projektu s názvem Příští generace nechirurgických nanotechnologií (anglická zkratka N3).
Projektový materiál DARPY informuje, že: „Konečným cílem programu je vytvořit neurální rozhraní (mezi člověkem a umělou inteligencí – poznámka redakce), které umožní rychlou, účinnou a intuitivní hands-free (bez použití rukou – poznámka redakce) interakci zdatného vojáka s vojenskými systémy.“
Odborníci v projektu experimentují s inteligentními magnetoelektrickými nanočásticemi (anglická zkratka MENPs), které specificky reagují na externí podněty a na molekulární úrovni mění své fyzické vlastnosti.
MENPs jsou do mozku vpraveny buď vdechnutím nebo pomocí injekční stříkačky a pak reagují na elektrické, magnetické, akustické a elektromagnetické pole.
„Použijeme inteligentní materiály, obzvláště MENPs, které mohou reagovat na bezdrátové signály a současně na mikroúrovni dopravit energii do mozku,“ uvedl v roce 2022 profesor Sakhrat Khizroev z Univerzity Miami pro internetové stránky univerzity.
V biologickém mikroprostředí MENPs slouží jako nanocentra, která shromažďují energii z různých polí, a pak tuto kombinovanou energii distribuují podle požadovaného algoritmu do biologického mikroprostředí s cílem spustit určitou biologickou reakci.
Možné využití či zneužití N3
Výsledky N3 projektu se mohou využít jak ve vojenském, tak v civilním sektoru.
V armádě půjde například o vytvoření „supervojáka“. Khizroev v prezentaci z roku 2021 uvedl, že se v tomto směru již začalo experimentovat s vojenskými piloty. Vědci věří, že pilot bude prostřednictvím supermoderní helmy schopný bezdrátové komunikace mezi mozkem upraveným o MENPs a vzdáleným počítačem. Technologie prý pilotovi umožní rozhodovat se v nanosekundách, a to na základě různých složitých faktorů.
Co se týče civilního využití N3, projekt slibuje velký pokrok v medicíně. Například by tato technologie mohla léčit neurodegenerativní nemoci a různé druhy rakovin.
Experimenty na laboratorních myších v Kanadě či v Jižní Koreji v minulosti ukázaly, že je možné řízenou aktivitou jednotlivých neuronů naprogramovat do mozku myší umělou paměť či regulovat jejich složité funkce jako emoce, společenské chování a motivaci. Podobné možnosti vysvětluje v prezentaci i Khizroev. Existují tedy obavy z možného zneužití této technologie.
Americká neziskovka Výzkumný institut pro bioobranu na internetových stránkách sdělila: „Projekt N3 je automaticky příslibem pro medicínu; ale tyto technologie jsou také provokativní pro komunikaci (všeho druhu), a samozřejmě pro jejich dvojí užití. Ano, otevřela se Pandořina skříňka. Když uvážíme souhrn všech operací upraveného mozku, který je ‚myslí‘, a N3 technologie jsou cílené, aby vzdáleně vnímaly a modulovaly tyto operace, pak není tak složité si uvědomit, že se v prvé řadě jedná o ‚čtení mysli‘ a o ‚ovládání mysli‘, alespoň na základní úrovni.“
DARPA výsledky projektu na internetových stránkách doposud nezveřejnila.