První srovnání svého druhu, zahrnující 30 antidepresiv, odhalilo rozdíly v jejich fyzických nežádoucích účincích. Jde o poznatky, které mohou pacientům i lékařům pomoci při volbě léčby.
Rozsáhlá studie zveřejněná v odborném časopise Lancet, která analyzovala data více než 58 000 osob, ukazuje, že jednotlivá antidepresiva se výrazně liší svým vlivem na tělesnou hmotnost, srdce a krevní tlak. Výsledkem je první ucelený žebříček nežádoucích účinků těchto léků.
Analýza porovnávala 30 antidepresiv – včetně některých, která nejsou dostupná ve Spojených státech – od starších tricyklických přípravků, jako je amitriptylin, až po novější selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), například sertralin (Zoloft).
Podle odborníků nejsou uváděné nežádoucí účinky nijak překvapivé ani nové. Studie potvrzuje dlouhodobě známá pozorování týkající se vedlejších účinků antidepresiv, uvedl v e-mailu pro deník Epoch Times Dr. Joseph Goldberg, klinický profesor psychiatrie na Icahn School of Medicine při Mount Sinai, který se na výzkumu nepodílel.
Jak Goldberg zdůraznil, novým přínosem studie je především to, že nabízí komplexní přehled dosavadní odborné literatury a zároveň kvantitativně ukazuje, že řada těchto běžných nežádoucích účinků má zpravidla jen mírný dopad.
Zjištění zároveň podtrhují potřebu individuální volby léčby a pravidelného sledování pacientů, zejména u dlouhodobého užívání, protože nežádoucí účinky se mohou v průběhu času kumulovat.
Změny tělesné hmotnosti, krevního tlaku a cholesterolu
U lidí užívajících antidepresiva se rozdíl ve změně tělesné hmotnosti mezi jednotlivými léky pohyboval až kolem 4 kilogramů.
Nejvýraznější změny hmotnosti byly zaznamenány u osob užívajících agomelatin (Valdoxan) a maprotilin (Ludiomil). První z těchto léků byl spojován s úbytkem hmotnosti přibližně o 2,3 kilogramu, zatímco druhý s nárůstem hmotnosti asi o 1,8 kilogramu.
Oba tyto přípravky však nejsou schváleny k užívání ve Spojených státech.
Rozdíly v srdeční frekvenci přesahovaly 20 tepů za minutu – od fluvoxaminu (Luvox), který zpomaloval srdeční činnost díky zklidnění nervového systému, až po nortriptylin (Pamelor), stimulační lék, který srdeční frekvenci zvyšoval.
Výrazné byly také změny krevního tlaku. Horní (systolická) hodnota se mezi některými tricyklickými antidepresivy, jako je nortriptylin a doxepin (Silenor), lišila přibližně o 11 bodů. Tyto léky přímo ovlivňují nervový systém a receptory v cévách, a mohou tak krevní tlak buď zvyšovat, nebo snižovat.
„Nejde o alarmující účinky,“ uvedl v e-mailu pro Epoch Times psychiatr Dr. Daniel Carlat, vedoucí oddělení psychiatrie ve zdravotnickém systému Melrose Wakefield Healthcare, který je součástí sítě Tufts Medicine, a který se na studii nepodílel. „Studie však znovu potvrzuje význam jednoduchého sledování – krevního tlaku, tělesné hmotnosti a laboratorních hodnot – zejména u pacientů se srdečním nebo metabolickým rizikem.“
„Některé inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu – například duloxetin a venlafaxin – vedly k malým, ale měřitelným zvýšením krevního tlaku a hladiny cholesterolu, což činí pravidelné kontroly těchto hodnot opodstatněnými.“
U lidí s diabetem, hypertenzí nebo srdečními onemocněními mohou totiž i malé nárůsty hmotnosti či změny srdečních parametrů ovlivnit hladinu krevního cukru nebo zvýšit zátěž srdce a cévního systému.
Běžně předepisovaná antidepresiva a možné nežádoucí účinky
Následující přehled nepředstavuje úplný seznam možných nežádoucích účinků. Uváděné účinky se navíc u jednotlivých osob liší a ne u každého se musí projevit.
Co zvážit před zahájením léčby antidepresivy
Podle Goldberga a Carlata je pro pacienty, kteří zvažují užívání antidepresiv, klíčové sdílené a společné rozhodování s lékařem. Mezi nejčastější otázky a obavy, na něž upozorňují autoři studie, patří:
- Vysoký krevní tlak: Zeptejte se na léky, o nichž je známo, že mohou zvyšovat krevní tlak, například amitriptylin nebo venlafaxin.
- Nárůst hmotnosti: Některé možnosti, jako agomelatin, sertralin nebo venlafaxin, mohou být spojeny s menšími průměrnými změnami hmotnosti.
- Cholesterol: Některé SSRI, například citalopram a escitalopram, se ve srovnání s paroxetinem nebo duloxetinem jeví jako neutrálnější z hlediska vlivu na hladinu cholesterolu.
- Délka užívání: Je vhodné ptát se například: „Jak dlouho budu tento lék potřebovat?“ nebo „Existují i nefarmakologické možnosti – například skupinová terapie nebo pohyb – které by mohly fungovat stejně tak dobře?“
Vzhledem k tomu, že většina studií zahrnutých do analýzy trvala pouze osm týdnů, zůstávají dlouhodobé fyzické účinky antidepresiv nejisté. Odborníci proto doporučují u všech pacientů na dlouhodobé léčbě pravidelně kontrolovat tělesnou hmotnost, krevní tlak, srdeční frekvenci a hladinu cholesterolu.
„Zřídkakdy existují absolutní pravidla,“ uvedl Goldberg. „Člověk s vysokým rizikem srdečních onemocnění může být méně vhodným kandidátem pro lék, který způsobuje nárůst hmotnosti nebo zvyšuje hladinu krevního cukru.“
–ete–
