Autor: Eric Bess
Renesanční poselství o čistotě: žena, lvi a ametyst
Memlingova renesanční „Alegorie s pannou“ se stává podobenstvím o ochraně čistoty duše. Obraz ukazuje, že ctnost a kultura mohou být štítem proti pokušení i zdrojem vnitřní síly.
Božská podstata lidských bytostí: Miltonův Satan v úžasu
V Miltonově „Ztraceném ráji“ Satan proniká do Edenu, žasne nad božským obrazem člověka, ale brzy obnovuje svůj plán zkazit jeho spojení s Bohem. Dorého rytiny tento dramatický okamžik mistrně zachycují.
Nepřítomnost pokory a vděčnosti: Miltonův Satan v mukách
Gustav Doré zobrazil Satana v okamžiku, kdy v sobě nese vlastní peklo. Miltonův „Ztracený ráj“ vypráví o pýše, ztrátě pokory a vděčnosti, bolesti odloučení od Boha i záblesku světla, který může vést zpět k nebesům.
Lži v masce pravdy: Miltonův Satan míří na Zemi
Satan mění svou podobu, aby našel cestu k novému světu. Milton v eposu a Doré ve svých rytinách zkoumají, jak se lež maskuje jako pravda a jak světlo nebes proniká skrz chaos lidského osudu.
Satan, Hřích a Smrt – jak překonat netvory
V pekle vzniká temná trojice: Satan, jeho dcera Hřích a jejich syn Smrt. Milton ukazuje, jak nás svůdná krása a ješitnost odvádějí od dobra. Teprve když poznáme příšeru v její pravé podobě, můžeme se jí postavit.
Když se nespoutané zlo stává předmětem obdivu
Satan burcuje padlé anděly a ujímá se vlády nad peklem. Dorého dramatické obrazy odhalují sílu slepé poslušnosti a tyranie. Co nám tento výjev říká o lidské slabosti a nebezpečí, když se nekontrolované zlo stane předmětem obdivu?
Satan svolává své vojsko: Co se stane, když opomeneme vymýtit hřích
Neuplyne dlouhá doba a ďábel – přestože ví, že proti Bohu nemůže zvítězit – se pokouší své jednotky znovu svolat, aby pokračovaly v boji...
Vznešené myšlenky a ilustrace: Výjevy Gustava Dorého
Milton začíná svou tragédii Ztracený ráj vyprávěním o velké válce v nebi. Ponořme se podrobně do myšlenek, které Dorého inspirovaly...
Důvěra v Boží cestu: Obraz „Hagar a Anděl“ od Francesca Maffeie
Někdy nás mohou přemoci životní potíže a přimět nás dělat věci, které bychom normálně neudělali. Jak bychom mohli těmto těžkým chvílím čelit, abychom navzdory těžkostem mohli šířit lásku a péči?