Rubrika: Názory
Pokud nový prezident Argentiny, Javier Milei, splní alespoň část svých předvolebních slibů, Argentina – a svět s ní – zažije ekonomický experiment, jaký nepamatuje.
„Dnešnímu světu není třeba nenávisti, nýbrž dobré vůle, ochoty, shody a spolupráce; je mu třeba vlídnějšího morálního klimatu; myslím, že by se s trochou obyčejné lásky a srdečnosti daly ještě dělat zázraky.“ Přečtěte si slavnou a stále aktuální esej Karla Čapka z roku 1924.
Každý to dnes vidí a každý to cítí – zejména ve svých peněženkách. Je stále zřejmější, že přechod na novou energetiku v Německu je fiaskem a obrovským neúspěchem. Stále častěji se tím zabývají politici z jiných zemí, odborníci i firmy. Ale nikdo v německé politice to (zatím) nechce přiznat.
Demokraté tvrdí, že volební podvody jsou mýtus. Ale videa nelžou. Amerika má jeden rok na to, aby tento stav napravila.
Írán se nepochybně domnívá, že je nyní na koni. Předpokládá, že je na Blízkém východě vše při starém – zatímco se záludně stává pravý opak.
Hlavními „znečišťovateli“ emisemi CO₂ jsou miliardáři, největší korporáty, armády a Čína. Plošná řešení klimatických změn tato fakta ignorují.
Levici a mládež ovládla kultura obviňování a oběti. Takové hodnoty jsou zcela neslučitelné s hodnotami svobodné země, kde jednotlivci přebírají osobní zodpovědnost.
Problémem eurozóny není Čína, zvyšování sazeb ani rusko-ukrajinská válka. Prokletím eurozóny je centrální plánování.
Zdražení regulované složky plateb za elektřinu domácnostem o 71 procent, které energetický úřad navrhuje, je nebývalé, to je jen začátek.