klasicka hudba
Nalaďte se dnes: „Romeo a Julie“ ve 20 minutách symfonické hudby
Pjotr Iljič Čajkovskij přetavil Shakespearovu tragédii ve dvacetiminutovou symfonickou báseň, kde se svatá zbožnost střetává s vášní a bolestí. Hudba, která z chaosu vytváří lásku – a z lásky věčnost.
Nalaďte se dnes: Schubertův kvintet „Pstruh“
Zaposlouchejte se do Schubertova „Pstruha“ – hravé melodie, která z prosté písně o rybáři vyrostla v kouzelný kvintet. Odhaluje, proč se Schubertovy tóny tak snadno usadí v srdci i zůstanou v paměti.
Nalaďte se dnes: 18. variace Rachmaninovovy „Rapsodie na Paganiniho téma“
U Lucernského jezera v létě 1934 vzniklo jedno z posledních romantických děl – 18. variace, založená na převráceném motivu Paganiniho „24. capriccia“, uchvacuje posluchače světlem, láskou i dokonalou harmonií.
„Il Trittico“: Pucciniho jedinečná operní trilogie
Giacomo Puccini vytvořil trojici jednoaktových oper, které spojuje mistrovství i kontrasty emocí. První z nich, „Il Tabarro“, nás zavádí na pařížskou Seinu, kde se v mlze a hudbě skrývá bolestná pravda o lásce, žárlivosti a lidském osudu.
Mozartova denní rutina: návyky, které vytvořily hudební odkaz
Mozart začínal den před svítáním, zapisoval noční nápady, učil žáky, hrával kulečník i koncertoval. Navzdory chatrnému zdraví a krátkému životu komponoval až do noci a zanechal dílo, které se stalo klenotem klasické hudby.
Nalaďte se dnes: Chopinova etuda „Zimní vítr“
Když se klavír promění ve vítr a tóny víří jako sníh, vzniká jedno z nejobtížnějších děl Frederika Chopina. Etuda „Zimní vítr“ z cyklu op. 25 propojuje technickou bravuru s hlubokým výrazem a ukazuje, jak může i studie znít jako poezie.
Nalaďte se dnes: J. S. Bach a jeho vize „Cum Sancto Spiritu“
Když Johann Sebastian Bach vepsal do „Mše h moll“ závěrečné „Cum Sancto Spiritu“, spojil radostný motiv s oslnivými trubkami a fugou. Vzniklo dílo, které zní jako finále i nový začátek.
Nalaďte se dnes: Rachmaninovův hypnotický klavírní koncert č. 2
Rachmaninov po neúspěchu propadl zoufalství a tři roky nic nenapsal. Léčba hypnózou mu vrátila inspiraci a vzniklo jeho slavné dílo „Klavírní koncert č. 2“, symbol triumfálního návratu i vzdoru proti radikální hudbě 20. století.
Génius a „ptačí mozeček“: Mozartův špaček
V roce 1784 koupil Mozart špačka, který zpíval jeho vlastní melodii. Pták ho provázel několik let, inspiroval hudební žerty i legendární operní postavy.