Zneužívání vzdělanosti a takzvané chytré lhaní vytváří celou plejádu manipulativních postupů používaných ve společnosti a některé z nich zaslechneme poměrně často.
Rád bych se zaměřil na neférovou argumentaci, při níž chce řečník prosadit vlastní záměr nebo prosadit přijetí určité věci. Vytvoří pro její přijetí argumentační prostředí tak, aby kdokoliv, kdo si zvolí jinou variantu, než nabízí on, vypadal jako někdo, kdo podporuje špatnou věc.
Vzorec je manipulativní směrem k jednomu řešení. Tlačí tazatele k pouze jediné možné odpovědi. Legitimizuje vybrané řešení tím, že s ním spojí alternativu, která je horší, nevýhodnější nebo absurdní.
Uveďme zjednodušený příklad
Syn dostane ve škole špatnou známku z českého jazyka, a když ho otec pokárá, prohlásí: „Co je lepší – dostat pětku nebo být přejetý autem?“ Samozřejmě z těchto dvou možností se zdá logicky lepší, že mám zdravého a živého syna a oproti tomu nějaká pětka ve škole nic neznamená.
Ale pravdou je, že takto vytyčený příměr je vlastně neférová manipulace. Obě věci jsou totiž negativní, a obě jsou špatné. Lepší je nemít ani pětku a nebýt ani přejetý autem.
Jedná se o vytvoření klamné duality dvou věcí, které nemají přímou nebo příčinnou souvislost nebo nejsou na hodnotové protistraně.
Pokud by otec nezaujatě pojmenoval realitu, mohl by například argumentovat: „Ale co je lepší? Učit se a umět dobře český jazyk, nebo hrát místo toho hry na počítači a dostávat ve škole špatné známky?“
Nebo by mohl použít neférový přístup klamné duality dvou věcí, které nemají příčinnou souvislost a říci: „Co je lepší? Mít ve škole pětky nebo být bohatý a mít rodinu?“
Nikde není dáno, že pokud dostane pětku z českého jazyka, tak nebude mít možnost zbohatnout nebo mít rodinu. Ve skutečnosti se tyto věci nutně nevylučují a nemusí mezi nimi existovat příčinná souvislost. Ale takto položená otázka může tazatele uzavřít do vykonstruovaného příčinného vztahu, který se nezakládá na skutečnosti.
Zdá se to jako jednoduchý, téměř hloupě snadný (manipulativní) způsob argumentace, ale pokud se trochu zaposloucháme, ve skutečnosti se používá také při řešení závažných společenských témat.
Slyšel jsem například takovéto druhy argumentací:
„Co je lepší, žít v nedůstojném vztahu nebo se rozvést?“
„Co je lepší, nechat dítě v dětském domově, kde ho budou zneužívat, nebo ho dát slušnému homosexuálnímu páru, kde bude mít domov a lásku?“
„Co je lepší, žít s mužem, který vás ničí, nebo žít jako svobodná matka?“
„Co je lepší, zůstat bez zdravotní péče nebo platit zdravotní pojištění a mít dostupnou zdravotní péči pro všechny?“
„Co je lepší, bojovat za lidská práva a utrpět ekonomické ztráty nebo se držet ekonomické výměny a tím situaci zlepšit?“
„Nemohu se držet pouze morálních hodnot, protože musím zvažovat důsledky. Co je lepší, prosperita nebo boj za morální hodnoty?“
A tak dále.
V čem je taková argumentace manipulativní a nerozumná?
„Co je lepší, žít v nedůstojném vztahu nebo se rozvést?“
- Asi bychom měli říci, že je lepší se rozvést, ale opět se ptejme: „Existují i jiná řešení této situace, než tyto dvě předkládané varianty?“
- Proč je vztah nedůstojný? Dá se to nějak změnit? Jak? Proč se dostali do tohoto bodu? Co to zapříčinilo?
- Co kdyby lidé lépe volili partnery, s nimiž vstoupí do manželského vztahu a navazovali vztahy na základě dlouhodobých hodnot, měli by potom takové problémy?
- Není v tom poučení do budoucnosti?
„Co je lepší, nechat dítě v dětském domově, kde ho budou zneužívat, nebo ho dát slušnému homosexuálnímu páru, kde bude mít domov a lásku?“
- Když prohlásím, že nechci dát dítě homosexuálnímu páru, potom ho chci raději odsoudit k životu v dětském domově, kde ho budou zneužívat?
- Potom je dobré se ptát: „Existuje ještě nějaké další řešení než to, které je záměrně nabízeno? Jsou pouze tato dvě řešení – nepříjemný dětský domov nebo homosexuální pěstouni?“
- Existují i další možnosti? Je každý dětský domov místem zneužívání? Je každý homosexuální pár tím nejlepším prostředím pro výchovu dítěte?
- Co kdyby se skuteční biologičtí rodiče nezříkali svých dětí? Nemusely by potom být umístěny v dětském domově. Kdyby měly partnerské vztahy větší důstojnost, neměli by lidé tolik sporů a mohli by žít v poklidné rodině, kde budou vychovávat děti.
- Plyne z toho nějaké ponaučení?
„Co je lepší, žít s mužem, který vás ničí, nebo žít jako svobodná matka?“
- Zde samozřejmě tazatel opět manipuluje odpověď k řešení „svobodná matka“.
- Je dobré položit otázku, proč žena navazovala vztah s mužem, který ji ničí? Jak k tomu došlo? Dá se to změnit?
- Proč jste nedali vztahu větší důstojnost a nejprve jste nevstoupili do manželství, než jste zplodili potomka?
- Plyne z toho nějaké poučení?
„Co je lepší, zůstat bez zdravotní péče nebo mít dostupnou zdravotní péči pro všechny díky placení zdravotního pojištění?“
- V tuto chvíli je jasné, že tento opakovaný vzorec je manipulativní směrem k jednomu řešení. Natlačení tazatele k pouze jediné možné odpovědi. Legitimizování vybraného řešení tím, že k němu dám alternativu, která je horší, nevýhodnější nebo absurdní.
- Kdo by chtěl zůstat úplně bez zdravotní péče? Někdo by to jistě dokázal zvládnout vlastními silami, ale je třeba začít přemýšlet nad tím, zda by mohla být zdravotní péče dostupná i bez placení zdravotního pojištění. Pravděpodobně ano, protože by si ji pacient mohl například platit přímo sám.
„Co je lepší, bojovat za lidská práva a utrpět ekonomické ztráty nebo se držet ekonomické výměny a tím situaci zlepšit?“
- Stejný vzorec opět vytváří spojení – podporovat lidská práva = finanční ztráta, která nic nevyřeší.
- Můžeme se ptát: „Pokud budu podporovat lidská práva, nezabezpečím tím fungování určitých mechanismů, které vytvářejí zdravou a prosperující společnost? Nepovede ve skutečnosti tato činnost k prospěchu společnosti? Nevytvořím tak hodnoty, které povedou k pozitivnímu vývoji?“
- Způsobí podpora lidských práv skutečně finanční ztráty?
„Nemohu se držet pouze morálních hodnot, protože musím zvažovat důsledky. Co je lepší, prosperita nebo boj za morální hodnoty?“
- Zde je opět dána prosperita do rozporu s podporováním morálních hodnot.
- Je třeba se ptát, zda dodržování morálních hodnot povede k prosperitě společnosti nebo nikoliv.
- Ve skutečnosti existuje celá řada historických zkušeností, kdy byly finanční a společenské krize svázány s morálním úpadkem společnosti.
- Vylučují se morální hodnoty s prosperitou? Nebo vysoká úroveň morálních hodnot společnosti vede k prosperitě?
Tento princip manipulace je už asi zřejmý. Pokud použijeme rozum a budeme přemýšlet, snadno takovouto argumentaci a manipulaci prohlédneme. Klíčem k jejímu rozložení je vědět, že vždy existuje více než dvě možná řešení, nebo že neexistují pouze ta řešení, která nám manipulátor nabízí.
