Ve čtvrtek 7. května podalo americké Ministerstvo spravedlnosti (MS) u federálního soudu šokující prohlášení, které de facto uznává, že, jak „se zdá“, Státní úřad pro vyšetřování (FBI) nastražil lest na jednoho z nejvyšších poradců prezidenta Donalda Trumpa s cílem dostat jej za mříže.

Zmiňovaným poradcem nebyl nikdo menší než Michael Flynn, bývalý šéf americké vojenské rozvědky, který se před téměř třemi lety doznal, že lhal během rozhovoru s agenty FBI. Nicméně, na základě nových informací se americké MS rozhodlo od jeho případu upustit.

MS požádalo soud o stažení obvinění vůči Flynnovi. Vysvětlilo, že vyšetřování Flynna v době rozhovoru již nebylo podložené fakty a jeho údajná lež tedy nebyla „materiální“ vůči vyšetřování, a tudíž nebyla federálním přečinem.

Flynnova aféra otřásla FBI, avšak k plnému pochopení jejích dopadů je třeba porozumět tomu, kdo to je Michael Flynn a co pro americkou špionáž představoval.

Flynn varoval, že oponenti režimu v syrské občanské válce jsou z velké části islámističtí extremisté. Svržení Asadova režimu, výsledek který USA podporovalo, by za daných okolností vedl k vzestupu islamistických teroristů, jak Flynn předpovídal.

Flynn se narodil na Štědrý den v roce 1958 v rodině irských katolíků. S osmi sourozenci vyrůstal v poměrně skromných poměrech v malém městečku v Rhode Islandu, nejmenším státu Americké unie. Léta dělal plavčíka na pláži u Sachuetského zálivu a během vysokoškolského studia managementu si udělal důstojnický kurz americké armády. Ihned po promoci vstoupil do armády v hodnosti podporučíka vojenské špionáže. Krátce na to si vzal svou „lásku ze střední“, Lori Andrade. Armáda zůstala jeho domovem příštích 33 let.

Flynnův kariérní postup byl neobvykle rychlý, zvlášť pro mladíka bez West Pointu či jiné bonity vojenské smetánky. Z důstojníka rozvědky a výsadkáře se rychle vypracoval na velitele čety a instruktora. Jeho první nasazení přišlo v roce 1983 s invazí do Grenady. Tehdy se také prokázaly jeho kvality. V soudních záznamech jeho právníci popisují, jak jednou spatřil dva vojáky, které vlna odnesla na otevřené moře. Flynn se okamžitě vrhl z dvanáctimetrového útesu do vln a oba vojáky zachránil.

„Miku Flynnovi jsem svěřil do rukou vlastní život [dřív] a ochotně bych to udělal i dnes,“ napsal v dopise k soudu bývalý plukovník americké armády Timothy Kiely.

Povýšení na sebe nenechala čekat. Po Grenadě přišlo nasazení na Haiti, pak v Iráku a v Afghánistánu. Flynn brzy zpozoroval slabiny byrokratické mašinérie rozvědky. Jeho pohled byl, že špionáž musí sloužit jednotkám v terénu a poskytovat jim užitečné informace v reálném čase.

Vůči nadřízeným si nebral servítky, avšak jeho výsledky nebylo možné ignorovat.

„Mike Flynn je vzácným propojením vize, zkušenosti, taktické a technické dovednosti, charakteru a energie,“ napsal brigádní generál John Mulholland ve zprávě z Flynnova výkonnostního posudku v roce 2007. Flynn byl tehdy už rovněž brigádní generál a velel Sdruženému ředitelství špionáže (J2), které ovládalo operace Americké vojenské rozvědky a kontrarozvědky po celém světě.

Mulholland ale viděl Flynnovu hvězdu stoupat ještě výš.

„Flynnův vliv na americkou válku s terorismem pravděpodobně trumfuje [vliv] jakéhokoliv jiného jednotlivce,“ napsal Mulholland a dokonce označil Flynna za „bezkonkurenčně nejlepšího současného odborníka na špionáž v jakékoli organizaci“.

Vážení čtenáři, nenechte si ujít to nejlepší z Epoch Times! Přihlašte se k odběru Newsletteru. Jednou týdně vám tak budeme moci zasílat výběr těch NEJ zpráv.

V roce 2012 prezident Barack Obama jmenoval Flynna šéfem Vojenské zpravodajské agentury (Defense Intelligence Agency, DIA). Tehdy ale také přišly problémy.

Flynn měl v plánu robustní reformu vojenské špionáže. Ne všem ale byly zásadní změny po chuti. Navíc, Flynnova tendence říkat své názory nadřízeným do očí v jeho nové pozici narazila. Flynnovi obzvlášť vadilo, že Obamově vládě chyběla ucelená koncepce pro boj s islámistickým terorismem.

V jedné depeši za druhou Flynn varoval, že oponenti režimu v syrské občanské válce jsou z velké části islámističtí extremisté. Svržení Asadova režimu, výsledek který USA podporovalo, by za daných okolností vedl k vzestupu islamistických teroristů, jak Flynn předpovídal.

Flynnovy zprávy byly pro Obamův Bílý dům politickou časovanou bombou.

Obama totiž ujišťoval veřejnost, že hrozba terorismu byla na ústupu a co zbývalo, bylo pár pozůstatků Al-káidy a jejích odnoží.

„Jádro Al-káidy v Afghánistánu a Pákistánu je na cestě k porážce,“ řekl Obama v květnu 2013 na Národní vojenské univerzitě. „Jejich zbývající agenti tráví víc času přemýšlením o vlastní bezpečnosti než o osnování proti nám“.

„Flynn si vysloužil hněv Bílého domu, protože trval na tom, že bude o Sýrii říkat pravdu,“ komentoval později bývalý důstojník DIA Patrick Lang.

V dubnu 2014 Flynn na svou funkci rezignoval.

O dva měsíce později se Flynnovy předpovědi vyplnily. Abú Bakr al-Bagdádí se prohlásil kalífem Islámského státu v Iráku a Sýrii, zakládaje jeden z nejbrutálnějších teroristických režimů v moderních dějinách.

Flynn se usadil v soukromém sektoru a jak bývá zvykem, vydělával na svém renomé. Založil si firmu na poradenství v otázkách bezpečnosti a řada firem si jej najala do poradenských funkcí, aby jim pomohl prodávat jejich produkty a služby vládním úřadům. Flynn si také najal agenturu, která mu zprostředkovala placené projevy a rozhovory.

V únoru 2016 požádal Trump Flynna, aby byl jeho poradcem pro zahraniční politiku. Flynn přijal.

V červenci 2016 obdržela FBI neurčitou informaci, že bývalý australský ministr zahraničí „naznačil“, že mu mladý neplacený poradce Trumpovy kampaně, George Papadopoulos, „naznačil“, že Rusko vlastní „poškozující“ informace o Trumpově oponentce Hillary Clintonové a že by tyto informace Rusko mohlo zveřejnit v Trumpův prospěch.

Tento „náznak náznaku“, jak to později charakterizoval generální prokurátor William Barr, posloužil FBI jako důvod spustit rozsáhlé kontrašpionážní vyšetřování Trumpovy kampaně. Většina funkcionářů zapojených do tohoto vyšetřování již své funkce tak či onak opustila. Někteří z nich teď sami čelí vyšetřování.

V srpnu 2016 zahájila FBI vyšetřování Flynnových kontaktů s Ruskem. Oficiálním důvodem byly veřejné informace, že Flynn radil Trumpově kampani, měl „vazby“ na některé entity, které byly „přidružené“ Rusku, a navštívil Rusko o rok dříve.

Po čtyřech měsících vyšetřování FBI dospěla k závěru, že Flynna není proč vyšetřovat. Žádné „znevažující“ informace se neprokázaly a žádná další vodítka pro vyšetřování už nebyla.

Flynn měl tehdy od Trumpa slíbenou funkci poradce pro národní bezpečnost. Navzdory mdlému názvu tato funkce nese ohromný vliv. Tito poradci jednají přímo s prezidentem a mají přístup k nejvýše utajovaným informacím. Henry Kissinger jako poradce pro národní bezpečnost v podstatě řídil zahraniční politiku prezidenta Richarda Nixona. Flynn mohl mít z této pozice vyhlídky na prosazení své reformy DIA. Dalo se čekat, že odpor špionážní byrokracie by jen těžko hledal v Trumpovi zastání.

Právě tehdy, na přelomu roků 2016 a 2017, se FBI dostaly do rukou zápisy Flynnových telefonátů s tehdejším ruským velvyslancem v USA Sergejem Kisljakem.

Když mělo být vyšetřování Flynna 4. ledna oficiálně uzavřeno, tehdejší šéf kontrašpionážních operací FBI Peter Strzok naléhavě textoval svému podřízenému: „Hej, jestli si [Flynna] ještě neuzavřel, ještě to nedělej.“

Flynnovy telefonáty zavdaly FBI důvod k dalším vyšetřovacím krokům, tehdejší ředitel FBI James Comey sdělil Zpravodajskému výboru Sněmovny reprezentantů (ZVSR) v březnu 2017, jak dokládá nedávno odtajněný zápis.

Comey nespecifikoval, jaké kroky FBI chtěla učinit, avšak důkazy směřují jen k jedinému.

Poté, co Obama 29. prosince 2016 uvalil na Rusko nové sankce za zasahování do amerických voleb, Flynn Kisljaka požádal, aby Rusko situaci nestupňovalo a reagovalo pouze recipročně. Rusko reagovalo odložením odvety o několik měsíců.

Strzok a několik jeho spolupracovníků ve vedení FBI přišli s teorií, že Flynnova žádost porušila napůl zapomenutý zákon z roku 1799, tzv. Logan Act, který zakazuje Američanům soukromě se zapojovat do diplomacie se státy, které jsou s USA ve sporu.

Strzok si byl dobře vědom, že tento zákon nikdy nebyl aplikován na členy již zvolené nadcházející vlády a nikdy nebylo u soudu osvědčeno, jestli je vůbec v souladu s ústavou, jak dokládají zveřejněné e-maily mezi Strzokem a jeho milenkou Lisou Pageovou, tehdejší zvláštní právní poradkyní tehdejšího náměstka ředitele FBI Andrew McCabea.

Ve skutečnosti nikdo nikdy nebyl odsouzen za porušení tohoto zákona, pouze dva lidé byli obviněni, ten poslední v roce 1852.

Podle tehdejší náměstkyně generálního prokurátora Sally Yatesové nemělo MS zájem Flynna žalovat, i když prokurátoři z Divize národní bezpečnosti (NSD) byli toho názoru, že technicky o porušení onoho zákona šlo.

Tehdejší šéfová NSD Mary McCordová prohlásila, že jí „přišlo logické, že mezi příchozí vládou a jejími zahraničními partnery může být nějaká komunikace“, uvádí zpráva z rozhovoru McCordové s FBI v červenci 2017. Použít Logan Act jí přišlo „přehnané“.

FBI však přesto Flynnův případ neuzavřela, navzdory faktu, že, jak Comey podotkl, „do 13. ledna se, jak uvažuji, [ve Flynnově případu] nic nestalo“.

V týdnu mezi čtvrtým a třináctým lednem se však stalo mnoho, co Ameriku ovlivnilo na léta dopředu. A FBI sehrála hlavní roli.

Ve čtvrtek 5. ledna 2017 přišli za Obamou ředitelé FBI, NSA, CIA, a DNI. Předali mu zprávu, jež obvinila Rusko ze zasahování do prezidentských voleb USA. Zpráva také uváděla, že se Kreml pokoušel podporovat Trumpa na úkor Clintonové, ačkoli NSA se od tohoto závěru částečně distancovala.

Přílohou zprávy bylo dvoustránkové shrnutí tzv. Steeleových spisů, které obsahovaly tvrzení, že Trump kolaboroval s Rusy na zasahování do voleb, a že Moskva má na Trumpa kompromitující materiál.

Tyto materiály, sestavené bývalým britským špionem Christopherem Steelem, byly nejen nepodložené, ale jak se později ukázalo, pravděpodobně obsahovaly dezinformace z několika zdrojů, včetně Ruska. Vytvoření materiálů skrze prostředníky financovala kampaň Clintonové a Demokratická strana a od června 2016 byl jejich obsah tajně šířen mezi reportéry, členy kongresu, agenty FBI, i na Ministerstva zahraničí a spravedlnosti. Žádné z velkých médií si však netrouflo přímo zveřejnit obvinění, která se nedala nijak podložit.

Další den byla zpráva špionáže předána Trumpovi a její odtajněná verze (bez shrnutí Steeleových spisů) zveřejněna – „prakticky neslýchané odhalení v přímém čase americkými špionážními agenturami, jež podkopalo legitimitu prezidenta, který je brzy povede,“ napsaly The New York Times.

Namísto shrnutí Steeleových spisů Comey o samotě Trumpovi sdělil jen to nejlascivnější Steeleovo tvrzení o Trumpově údajném chování během návštěvy Ruska v roce 2013.

„Provedl jsem to sezení přesně, jak jsem plánoval,“ sdělil Comey 7. ledna v e-mailu kolegům ve vedení FBI. „Řekl jsem, že média jako CNN je [Steeleovy spisy] mají a hledají háček [který by ospravedlnil jejich zveřejnění].“

FBI si ve skutečnosti byla vědoma, že Comeyho sezení s Trumpem bylo právě oním háčkem, na který CNN čekala.

„Přichází záplava,“ napsal McCabe 8. ledna v e-mailu kolegům. Výňatky z tohoto a dalších e-mailů byly zveřejněny americkým senátorem Ronem Johnsonem v květnu 2018.

„CNN je blízko k publikaci citlivé zprávy,“ napsal McCabe. „Jako důvod mají, že byl tento materiál diskutován během sezení a předán v příloze.“

O dva dny později Strzok napsal kolegům: „CNN zveřejní C materiál dnes mezi 4 a 5.“

To odpoledne CNN publikovala zprávu, která (nepravdivě) uvedla, že Trumpovi bylo předáno „dvoustránkové shrnutí“ Steeleových spisů. Krátce na to, mediální webová stránka BuzzFeed zveřejnila samotné Steeleovy spisy.

V řádu hodin byla historka o Trumpově kolaboraci s Ruskem, dodnes nepodložená, zaklíněna ve vědomí obyvatelstva. To byl ovšem teprve začátek.

Ve čtvrtek 12. ledna sloupkař David Ignatius z The Washington Post napsal, že mu „vysoký americký vládní funkcionář“ sdělil, že Flynn 29. prosince několikrát po telefonu hovořil s Kisljakem. Ignatius naznačil, že pokud Flynn diskutoval s ruským velvyslancem otázku sankcí, mohl porušit „ducha“ Logan Actu. Další média následně publikovala podobné zprávy, rovněž zmiňující Logan Act a citující anonymní vládní zdroje.

Pod ohromným tlakem distancovat se od jakýchkoliv pojítek s Ruskem vyzpovídalo Flynna ohledně jeho telefonátů několik členů Trumpova týmu, včetně nastupujícího viceprezidenta Mika Pence. Flynn řekl, že sankce diskutovány nebyly. Trumpův mluvčí a Pence pak totéž sdělili médiím.

FBI měla Flynna fakticky v pasti. Comey, Strzok a další věděli, že Pence, muž úzkostlivě bránící svou bezúhonnost, veřejně a v televizi řekl lež. A kdo za to mohl? Flynn.

Otázka ale byla, jak s touto informací naložit.

Yatesová a několik dalších funkcionářů ze špionážních agentur chtěli informovat Trumpův tým o Flynnově situaci. Její myšlenka byla, že Flynn byl „zkompromitovaný“ protože Rusové věděli, že lhal, a mohli jej zveřejněním lži vydírat.

To dost možná mohlo stačit, aby Trump Flynna vyhodil. Comey měl ale výhrady.

Myšlenka, že by Rusové mohli Flynna vydírat, mu přišla „trochu přehnaná“, sdělil později členům ZVSR.

Konec konců, Flynnův požadavek na Rusko o „utišení geopolitického napětí byl v souladu s jeho prosazováním pro-amerických, nikoli proti-amerických zájmů“, uvedlo později MS v rozhodnutí stáhnout žalobu vůči Flynnovi.

Informace o telefonátech s Kisljakem patřily FBI a Comey nedovolil, aby se o nich kdokoli z Trumpova týmu dozvěděl.

Jeho plán byl mnohem ambicióznější. Chtěl, aby Flynna jeho agenti vyslechli.

Krátce poté, co Trump 20. ledna 2017 složil prezidentskou přísahu, Comey a jeho nejbližší spolupracovníci sestavili plán výslechu.

Výslech nejbližšího poradce amerického prezidenta je citlivá záležitost. Důvod, plánovaný obsah, místo, délka, kdo bude přítomen — to všechno je otázkou jednání mezi FBI, Bílým domem a MS. Je samozřejmostí, že bude přisedat několik právníků, kteří oficiálně zastupují Bílý dům.

To ale Comey nechtěl. Výslech měl být proveden tak, aby vypadal jako nenucený rozhovor. Agenti se měli zeptat na Flynnovy kontakty s Ruskem a ruskými funkcionáři a mimo jiné i na to, jestli s Kisljakem diskutoval sankce. Pokud by Flynn řekl něco, co agenti věděli, že není pravda, měli se zeptat znovu a použít nějaká slova, která Flynn sám v telefonátu použil. Pokud by se ani pak Flynn „nechytil“, neměli ho konfrontovat nebo mu přepis telefonátu ukázat.

Kolem poledne 24. ledna McCabe po telefonu s Flynnem rozhovor domluvil.

Flynn se dotázal, jestli jde o jeho hovory s Kisljakem, a bez okolků souhlasil, aby za ním agenti přišli přímo do Bílého domu. Podotkl, že FBI už stejně ví, co řekl. „Posloucháte všechno, co [ruští představitelé] řeknou,“ řekl dle zveřejněných McCabeových poznámek.

McCabe Flynnovi řekl, že by rád rozhovor uskutečnil „jak rychle, tiše a diskrétně to jde“. Pokud by Flynn chtěl, aby byl u rozhovoru ještě někdo jiný, jako například právník z Bílého domu, pak by se do věci muselo zapojit MS, řekl mu.

Tohle bylo „nehorázné“ chování, komentoval později Marc Ruskin, bývalý tajný agent, který v FBI pracoval 27 let a v posledních letech přispěl řadou komentářů do The Epoch Times.

Agenti někdy používají nechvalnou taktiku, kdy vyšetřovaného s rozhovorem překvapí, doufajíc, že si o přítomnost právníka neřekne.

„Sám ale říct, že přítomnost právníka nepotřebujete, opravdu jde za hranice čehokoliv, co by v minulosti agenti považovali za přípustné chování,“ řekl Ruskin v telefonátu s The Epoch Times.

Flynn s rozhovorem o samotě souhlasil.

Za dvě hodiny se do Bílého domu dostavili Strzok a jeho podřízený, vedoucí zvláštní agent Joe Pientka.

Flynn byl „uvolněný a veselý“, během rozhovoru „neobezřetný“ a „zjevně agenty viděl jako spojence“, uvádí zpráva z pozdějšího rozhovoru FBI se Strzokem, kde Strzok rozhovor s Flynnem popsal.

Flynn zprvu popřel, že s Kisljakem o sankcích mluvil. Když se agenti zeptali podruhé, a použili sousloví „tit-for-tat“ (oko za oko), Flynn řekl, že se o sankcích možná mluvilo, ale že si na to nepamatoval.

„Ani ne. Nepamatuji si. Nebylo to [něco na způsob] nedělejte nic,“ řekl podle zprávy z rozhovoru a ručně psaných poznámek Strzoka a Pientky.

Flynn později sdělil soudu, že si dodnes nepamatuje, jestli s Kisljakem o sankcích mluvil.

„Řekl jsem těm agentům, že tit-for-tat je fráze, kterou používám, což naznačuje, že téma sankcí mohlo být nadneseno,“ řekl.

Comey později tvrdil, že cílem rozhovoru bylo zjistit, proč Flynn o telefonátech lhal Trumpovu týmu. Na to se ale agenti nikdy nezeptali. V této otázce vlastně po skončení rozhovoru nebyli o nic moudřejší.

Odešli s dojmem, „že Flynn nelhal, nebo si nemyslel, že lže,“ říká zpráva ze Strzokova rozhovoru.

Když byl Comey tázán, jestli si myslí, že Flynn lhal, řekl: „Nevím. Myslím, že existuje argument pro tvrzení, že lhal. Je to těsný

[argument]

.“

Podle Yatesové prokurátoři MS pochybovali, že si Flynn diskusi o sankcích nepamatoval. Ptali se FBI, jestli chce Flynna zpovídat znovu, což je běžná praxe v případech, kdy si vyšetřovatelé myslí, že vyšetřovaný lhal. Yatesová řekla, že funkcionáři FBI nejen že další rozhovor nechtěli, ale byli v této otázce „dost důrazní“. Yatesová nevěděla proč.

Navzdory tomu, že byl dřív zásadně proti, Comey byl najednou toho názoru, že říct Bílému domu o Flynnově situaci bylo v pořádku.

Yatesová a McCordová popsaly Flynnovu situaci právníkům Bílého domu 26. ledna, 2017. Řekli jim, že Flynn lhal viceprezidentovi Penceovi, a že ho o dva dny dříve FBI vyslechl přímo v Bílém domě.

Podle Yatesové byli právníci v šoku. Flynn rezignoval dva týdny poté. Jeho problémy tím ale teprve začaly.

Vyšetřování údajné kolaborace s Ruskem převzal v květnu 2017 zvláštní prokurátor, bývalý šéf FBI Robert Mueller.

O několik měsíců později se Flynn dozvěděl, že ho chce Mueller obvinit ze lhaní během lednového rozhovoru s FBI. Když se Flynn přizná a bude spolupracovat, může ujít přísnému trestu. Pokud ale nesvolí, nejen, že bude obviněn ze lhaní FBI, ale také z podání nepravdivých informací v registraci pro zahraniční lobbisty.

Flynnova firma, kterou zrušil v listopadu 2016, konzultovala pro tureckého obchodníka napojeného na tureckou vládu, Kamila Ekima Alptekina. Lobbisté, kteří pracují ve prospěch jiného státu, mají povinnost se v USA registrovat a podávat detailní informace o svých aktivitách. Flynnova zakázka pro Alptekina spadala do této kategorie. Ve Washingtonu je notoricky známo, že lobbisté požadavek na registraci často porušují a obcházejí a téměř nikdy nečelí právním postihům. Pouze sedm lidí bylo zažalováno za posledních víc než 50 let.

Muellerovi prokurátoři tvrdili, že Flynn v registraci nedostatečně objasnil míru, do jaké byla turecká vláda v projektu zapojená. Hrozili mu za to až pěti lety vězení. Nakonec dokonce hrozili, že obviní i jeho syna, který pro Flynnovu firmu pracoval. V listopadu 2017 Flynn doznání podepsal.

Po dvou letech čekání na rozsudek se ale Flynn rozhodl své tehdejší právníky vyhodit. Nejen, že mu právní firma Convington & Burling naúčtovala přes tři miliony dolarů, ale, jak se později ukázalo, byla firma ve střetu zájmů.

Protože právníci z Covingtonu byli ti samí, kdo připravili Flynnovu registraci jako lobbisty, bylo v jejich zájmu, aby se Flynn přiznal. Jinak jim hrozilo, že Flynn obviní z jakýchkoliv chyb v registraci je. Covington se na podobné registrace specializuje a poškozená pověst by je mohla stát klienty.

Flynn pozdeji řekl, že mu právníci z Covingtonu zatajili zásadní informaci, a sice že Strzok a Pientka odešli z rozhovoru s ním v dojmu, že jim nelhal.

Aby bylo lhaní FBI zločinem, musí stát nejen dokázat nad rozumnou pochybnost, že co bylo řečeno, není pravda, ale také že lež byla řečena vědomě, a že materiálně souvisela s vyšetřováním.

V lednu 2020 Flynn požádal soud, aby mu umožnil vzít svoje přiznání zpět. Tentýž měsíc ministr spravedlnosti Barr nařídil, aby Flynnův případ přezkoumal prokurátor Jeffrey Jensen z Missouri.

Po několika měsících Jensen předal Flynnovi řadu dokumentů, které naznačovaly, že ho FBI šla vyslechnout s cílem nachytat ho na lži.

„Co je naším cílem? Pravda/doznání anebo – přistihnout jej při lži, abychom ho mohli žalovat nebo ho nechat vyhodit?“ napsal tehdejší šéf kontrašpionáže FBI Bill Priestap v osobních poznámkách z 24. ledna 2017, které Jensen objevil.

„Vyslýchaným důkazy běžně ukazujeme s cílem dostat z nich přiznání se k provinění,“ Priestap protestoval proti Comeyho rozhodnutí, že Flynnovi agenti zápis telefonátů ukazovat nemají.

Priestap varoval, že FBI dávala v sázku svou pověst.

„Pokud to bude vypadat, že hrajeme hry, WH [Bílý dům] bude zuřit. Chraňme naši instituci tím, že nebudeme hrát hry,“ zapsal si.

Zjevně však jeho výtky nepadly na úrodnou půdu.

Jensen doporučil žalobu stáhnout.

Podle Ruskina bude teď FBI cítit dopady Flynnovy kauzy.

V mnoha případech agenti mohli počítat s tím, že lidé, které je třeba vyslechnout jen jako svědky, s nimi budou spolupracovat dobrovolně. Teď ale agenti mohou očekávat, že Američané budou daleko zdrženlivější v poskytování informací.

„Všechna ta ostatní legitimní vyšetřování terorismu, drog, apod. teď budou narušena v důsledku této ztráty jistoty a důvěry v chování agentů FBI,“ řekl Ruskin.