Ministři zahraničních věcí Evropské Unie se v pondělí rozhodli podniknout represivní opatření proti pokračujícímu útlaku ujgurské menšiny v čínské provincii Sin-ťiang. Čína vzápětí reagovala prvními protiopatřeními.

EU poprvé za tři desetiletí uvalila na Čínu sankce za porušování lidských práv. Ministři zahraničních věcí EU se 22. března rozhodli zařadit na sankční seznam EU čtyři zástupce komunistické strany a zástupce regionů a také jednu organizaci z provincie Sin-ťiang.

Podle organizací pro lidská práva je nejméně jeden milion Ujgurů a dalších muslimů uvězněn ve stovkách zadržovacích táborů v Sin-ťiangu. Tam jsou nuceni vzdát se svého náboženství, kultury a jazyka a v některých případech jsou také týráni. Peking tato obvinění odmítá a hovoří o školeních a pracovních programech zaměřených na boj proti „extremismu“ v regionech.

Jedná se o první sankce proti Číně za porušování lidských práv od zásahu proti studentským protestům na náměstí Tchien-an-men v Pekingu v roce 1989. Kvůli této události bylo na Čínu uvaleno celosvětové zbrojní embargo.

V červenci loňského roku EU uložila sankce za kybernetické útoky. Sankce dopadly na dva Číňany a jednu čínskou společnost.

Útlak Ujgurů

Kvůli pronásledování Ujgurů nyní EU zařadila výrobní a stavební spolek ze Sin-t’iangu na seznam sankcí. Jedná se o ekonomickou a polovojenskou organizaci, která má v provincii dalekosáhlý vliv. Podle EU je také odpovědná za správu zadržovacích středisek.

Sankcím byl rovněž podroben stranický tajemník Wang Junzheng. Sankcemi jsou také zatíženi bývalý viceprezident provincie Zhu Hailun, stranický úředník odpovědný za bezpečnost a spravedlnost Wang Mingshan a šéf provinčního státního bezpečnostního úřadu Chen Mingguo.

Minulý týden čínská vláda varovala unii před sankcemi. Peking bude takový krok považovat za „konfrontaci“, řekl čínský velvyslanec v EU Zhang Ming.

Unie používá pro sankce právní rámec, který byl přijat v prosinci 2020 a jehož cílem je možnost trestat porušování lidských práv na celém světě. Pondělní rozhodnutí unie se kromě Číny týká celkem jedenácti lidí a čtyř organizací ze šesti zemí.

Čína kontruje

Po sankcích unie přijalo vedení komunistické stany protiopatření. Jsou namířena proti deseti jednotlivcům a čtyřem organizacím, oznámilo to čínské ministerstvo zahraničí.

Mezi sankcionovanými osobami je pět členů parlamentu Evropské unie, včetně německých poslanců Reinharda Bütikofera (Zelení) a Michaela Gahlera (CDU).

Dotčen je také Německý institut Mercator pro čínská studia (MERICS). Obviňují je ze závažného poškození svrchovanosti a zájmů Číny a ze „zlomyslného šíření lží a dezinformací“.

Dotčeným osobám a jejich rodinám je zakázán vstup do Číny, Hongkongu a Macaa. Zakázáno jim je také obchodování s Čínou. Čínská vláda mezitím vyzvala EU, aby uvalené sankce zrušila.

Další sankce EU

Kvůli represím na svůj sankční seznam EU zařadila také dva severokorejské ministry a Úřad generálního prokurátora. Byly rovněž uloženy tresty za mimosoudní popravy a násilná zmizení v Libyi, mučení a represe proti LGBTI lidem a politickým oponentům v Čečensku a mučení, mimosoudní popravy a zabíjení v Jižním Súdánu a Eritrei.

Sankce ukládají zákazy vstupu osobám odpovědným za porušování lidských práv a zmrazují jejich možná aktiva v EU. Organizace nebo společnosti také blokují jejich prostředky a zakazují s nimi obchodovat.

EU poprvé použila své nové sankce v oblasti lidských práv začátkem března 2021 v případě uvězněného ruského opozičního aktivisty Alexeje Navalného. Na sankční seznam EU byli zařazeni čtyři vyšší představitelé ruského soudního a trestního systému.

Z původního článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila G. K.