Zelený čtvrtek je sice už dávno za námi, ale ač ctíme tradice nebo ne, většina z nás si dala k jídlu něco z říše rostlinstva či trochu čerstvé zeleniny.
Nejtypičtějším pokrmem po kterém sáhneme v tento den je špenát. Pro jedny milované a pro druhé nenáviděné jídlo nabízí více než jen zelenočtvrteční oběd, podle mnohých vědeckých výzkumů je špenát skvělým prostředkem a prevencí proti rakovině a to není zdaleka všechno…
Příběh Pepka námořníka
Špenát je většinou spojován s postavičkou Pepka námořníka, který díky plechovkám špenátu dokázal vyřešit i jakýkoliv nepřekonatelný problém.
Pepek námořník se poprvé objevil na obrazovkách v roce 1929 a stal se miláčkem dětí. Americký kreslíř E. CH. Segara nakonec vytvořil neuvěřitelných 750 dílů. Obliba tohoto seriálu způsobila také zvýšenou popularitu špenátu jako takového.
Navíc kvůli omylu s posunutou desetinnou čárkou ve vědecké studii se dlouho věřilo, že je špenát zeleninou s největším obsahem železa.
Vitamínová bomba
Jak již víme, špenát sice nemá tolik železa, jak se dříve předpokládalo, ale nabízí možná daleko více. Obsahuje vitamín A, který chrání sliznice a podporuje imunitu, vit. B8, který má vliv na lepší pevnost vlasů, nehtů, kůže a pohybového aparátu. Vitamín B3 se zase podílí na lepším spánku, posiluje srdce a cévní systém a zlepšuje metabolismus.
Kyselina listová působí pozitivně na krvetvorbu a je potřebná pro zdraví lidského plodu. Zároveň prospívá dobrému duševnímu zdraví a je prevencí chorob srdce a cév, stejně tak je výborná pro náš sluch.
Ve špenátu také nalezneme vitamín C a vitamíny skupiny B. Zvláště betakaroten a lutein patří mezi významné antioxidanty, které chrání tělo před působením volných radikálů a podle mnohých výzkumů slouží jako prevence zhoubného bujení.
Špenát také působí proti stárnutí. Kromě toho obsahuje řadu minerálů jako hořčík, draslík, sodík, vápník, mangan či měd‘.
Původ špenátu
Domovem špenátu je pravděpodobně Irán nebo Afgánistán. Odtud se do našich zeměpisných šířek dostal díky evropským kupcům, kteří do těch končin cestovali.
Špenát, jak jej známe dnes, byl vyšlechtěn z plané odrůdy. Postupem času se u nás zabydloval a získával si větší a větší popularitu. Jeho jméno pochází zřejmě z perského slova esfenaj.
Výčet všech látek, minerálů a vitamínů a léčivých účinků této listové zeleniny je daleko vyšší než to, co uvádíme v našem článku. Špenát má také široké uplatnění v kuchyni, od salátů, předkrmů v nevařené formě po přílohy, polévky, těstoviny, omelety, pečivo se špenátem atd. Pár receptů najdete pod tímto článkem.
A tak špenát nemusí být jenom zeleným přízrakem školních a závodních jídelen, může se stát skutečnou delikatesou, záleží jen na nás, jak s ním naložíme…
Lepší syrový než vařený!
Špenát většinou známe v tepelné úpravě a málokdo jej jí syrový. Přitom právě čerstvý a syrový špenát, respektive jeho šťáva obsahuje 88 %vody a je tím nejlepším pro naše vylučovací orgány.
Vyživuje buňky, tkáně, nervy a svaly. Ve št’ávě se nachází kyselina šťavelová, která povzbudivě působí na střevní peristaltiku. Má to však jeden háček, vařením se její účinky ničí. Proto by vařený špenát neměli jíst lidé, kteří trpí nemocemi jako je dna, revma a lidé u nichž hrozí vznik žlučníkových a ledvinových kamenů.
