Čínský transplantační průmysl s obratem několika miliard dolarů je závislý na stálých dodávkách orgánů. Číňané se však zdráhají své orgány darovat kvůli hluboce zakořeněné kulturní víře, že tělo musí po smrti zůstat neporušené. Čínský režim se podle informátora zevnitř systému dárcovství snaží tyto překážky překonávat pochybnými metodami. Proměňuje transplantační odvětví do extrémní podoby ekonomického myšlení bez etických omezení.
V Číně dnes státní média oslavují povolání „koordinátora dárcovství orgánů“. Úkolem těchto koordinátorů je přesvědčit rodiny umírajících pacientů, aby darovaly orgány svých blízkých, které jsou potřebné k podpoře rostoucího čínského transplantačního průmyslu.
Rodiny, které souhlasí, dostávají za svůj souhlas finanční odměny.
Podle výpovědi Lianga Sina (zdroj si přál zůstat v anonymitě a používá pseudonym), bývalého koordinátora dárcovství orgánů ze severovýchodní Číny, však toto povolání není tak ušlechtilé, jak jej prezentuje čínský režim.
Tato práce se daleko více podobá práci prodavače, řekl Liang v rozhovoru pro čínsko-jazyčnou redakci deníku Epoch Times. Velká část práce spočívá v peněžních pobídkách zaměřených na chudé občany, aby je přiměli souhlasit s darováním orgánů jejich umírajících příbuzných.
Podle světových standardů pro transplantace orgánů jsou metody čínských koordinátorů neetické a porušují mezinárodně uznávané transplantační zásady, které zakazují vyplácení peněz za souhlas s darováním orgánů, který by měl být dobrovolný a bezplatný a měl by sloužit k záchraně lidských životů, nikoliv k předmětu podnikání.
Liangova odhalení se dotýkají dnes již nechvalně proslulého čínského systému transplantací orgánů, do něhož je zapojen čínský režim a který je silně kritizován za případy nuceného odebírání orgánů politickým vězňům.
Informátor pracoval v této profesi po dobu šesti měsíců. Po odchodu z pracovní pozice se rozhodl kontaktovat média a hovořit o podrobnostech své práce, údajně v naději, že se více lidí dozví pravdu.
Podle čínských státních médií působilo na konci roku 2020 v Číně přibližně 2 800 koordinátorů dárcovství orgánů. Podobně jako Liang, někteří z nich pracovali pro nemocnice, zatímco jiní pro čínský Červený kříž, který je v Číně (na rozdíl od mezinárodních poboček) financován a provozován čínským režimem.
Chudí občané v centru pozornosti
„Koordinátoři dárcovství orgánů se zaměřují na chudé rodiny, zejména na venkovské migrující pracovníky,“ řekl Liang. Tito lidé často nemají dostatek peněz na zaplacení drahých účtů za lékařské ošetření svých příbuzných, a jsou proto vnímavější k peněžní pobídce koordinátorů.
Liang vyprávěl o případu velmi chudé rodiny. Její umírající člen mohl být zachráněn odpovídajícím lékařským ošetřením. Ale rodina se rozhodla proti drahé léčbě a ve prospěch výplaty peněz. Rodinný lékař se údajně rozhodl pacienta vyhladovět.
Po týdnu bez jídla byl ten člověk podle Lianga prohlášen za mrtvého a jeho orgány mohly být transplantovány.
Liang a jeho kolegové byli prý „dobří prodejci“. Nabízeli dárcovství orgánů příbuzným jako akt „všeobjímající lásky“ a „oddanosti větší věci“. Ve skutečnosti však považovali orgány dárce pouze za „zboží“, prohlásil informátor.
Koordinátoři měli podle Lianga zvláštní strategii, která byla obzvláště účinná: zaměřila se na „nejchamtivějšího“ člena rodiny. Poté, co „měkká“ osoba byla přesvědčena o této záležitosti, můžete si být jisti, že přesvědčí i ostatní nejbližší členy rodiny, kteří byli méně otevření myšlence dárcovství orgánů.
Dobře promazaná mašinerie
Liang, stejně jako mnoho jeho kolegů, neměl před nástupem do práce žádné lékařské vzdělání. K práci se dostal prostřednictvím své matky, která již pracovala v nemocnici, kde byl zaměstnán. Jedná se o velkou transplantační nemocnici v provincii Liao-ning na severovýchodě Číny.
Kdykoli byl umírající pacient v této oblasti shledán jako vhodným dárce orgánů, byl kontaktován Liangův tým. Poté poslali Lianga nebo jiného člena týmu do nemocnice, aby promluvil s rodinnými příslušníky pacienta. Pokud dokázal rodinu přesvědčit, aby souhlasila s darováním orgánů, vydělal si 2 až 3 tisíce juanů (5 900 až 8 700 Korun). Ošetřující lékař také obdržel malou provizi.
Nemocnice v Číně si za transplantaci jater účtují přibližně 550 000 juanů (1 milion 610 tisíc korun) a za transplantaci ledvin 450 000 juanů (1 milion 311 tisíc korun), uvedl Liang.
Dárce, který daruje obě ledviny a játra, vytvoří nemocnici obrat kolem 1,45 milionu juanů (4 miliony 255 tisíc korun). „Po odečtení nákladů nemocnice na získání orgánů a provedení operací obdrží nemocnice slušnou částku 700 000 juanů (2 miliony korun),“ uvedl Liang.
„Malá část těchto peněz jde koordinátorovi dárcovství orgánů a rodině dárce, zbytek jde hlavnímu chirurgovi, který provádí transplantace,“ řekl Liang.
Chirurg použije část těchto peněz na zaplacení místní policii. Na oplátku policie předává osobní údaje pacientů, včetně informací o jejich finanční situaci. Lékaři pak tyto informace předají koordinátorům dárcovství orgánů. Finanční podrobnosti rodiny pomohou koordinátorům určit, zda budou konkrétní rodiny náchylnější k podlehnutí finančním pobídkám.
V čínském transplantačním průmyslu také probíhá mnoho úplatků. Podle Lianga hlavní lékaři v transplantačních centrech velkých nemocnic přijímají finanční prostředky za to, že posouvají lidi na čekací listině do výhodnějších pozic.
Pro „vyšší dobro“
Liang si vzpomněl na konkrétní incident z října 2020, který zahrnoval 28letého svobodného muže, který utrpěl krvácení do mozku. Muž byl přijat na jednotku intenzivní péče v místní nemocnici a později byl prohlášen za mrtvého.
Orgány muže byly hodnoceny jako velmi cenné vzhledem k jeho nízkému věku a krevní skupině 0, řekl Liang. Lidé s krevní skupinou 0 mohou darovat jakékoli jiné skupině.
Liangova spolupracovnice se vrhla do práce. Mužova starší sestra byla identifikována jako měkký cíl – potřebovala peníze, protože platila bratrovu lékařskou fakturu. Zaměstnankyně byla úspěšná. Ve skutečnosti dokázala sestru přesvědčit, aby „prodala svého mladšího bratra za peníze na splacení jejích dluhů“, řekl Liang.
Sestra pak měla za úkol přimět své rodiče, aby souhlasili s darováním orgánů jejich syna. Hlavním argumentem bylo, že to bylo pro „vyšší dobro“. Přes jejich počáteční odpor se rodiče nakonec vzdali a souhlasili s darováním dvou ledvin a jater jejich syna.
Ke zděšení matky, která s tím nesouhlasila, bylo nakonec odebráno a transplantováno i srdce jejího syna.
Smrt odložena, dokud nejsou dokončena vyjednávání
Koordinátoři dárcovství orgánů a bezprostřední příbuzní dárců někdy smlouvali o výši platby. Při popisu dalšího incidentu z října 2020 Liang uvedl, že se svým kolegou spolupracovali na případu muže vězněného jihozápadní čínské provincii S’-čchuan. Vězeň byl údajně příslušníkem etnické menšiny Yi.
Liang a jeho kolega navštívili vězně v nemocnici v Šen-jangu, hlavním městě provincie Liao-ning na severovýchodě Číny. Liang netušil, jak vězeň skončil v nemocnici nebo kde ho zadržovali, ale měl podezření, že byl ve vazbě zbit.
Počáteční jednání vedla k tomu, že koordinátoři souhlasili s tím, že zaplatí rodině vězně 50 000 juanů (147 tisíc korun) za souhlas s darováním vězňových orgánů. Rodina však poté požádala o další peníze a nakonec jí skutečně bylo vyplaceno dalších 50 000 juanů.
Zatímco probíhala jednání o ceně jeho orgánů, lékaři udržovali vězně naživu po dobu přibližně pěti dnů. Nakonec byly vězni odebrány a transplantovány játra a obě ledviny.
Peněžní pobídky Červeného kříže
Čína praktikuje takzvanou „politiku humanitární pomoci“ na podporu chudých rodin dárců orgánů. Podle čínských státních médií zavedl Červený kříž v centrální čínské provincii Chu-pej v roce 2015 plán plateb ve výši 50 000 až 90 000 juanů (147 až 264 tisíc korun) na rodinu.
V lednu 2020 Červený kříž provincie Chu-pej oznámil, že v roce 2019 vyplatil 128 rodinám celkem 9,77 milionu juanů (cca 32 milionů korun).
WHO nevynucuje svá vlastní pravidla
Dr. Torsten Trey, výkonný ředitel washingtonské etické skupiny „Lékaři proti nucenému odběru orgánů“, říká, že čínský systém dárcovství orgánů je již léta založen na využívání finančních pobídek k zajištění dárcovství orgánů.
Výpověď informátora Lianga podle Dr. Treye ukazuje, že „čínský režim nadále nedodržuje transplantační principy Světové zdravotnické organizace (WHO)“.
„Pět z 11 hlavních zásad výslovně stanovuje, že by neměly být prováděny žádné platby výměnou za orgány,“ napsal Trey v e-mailovém rozhovoru s Epoch Times.
„Příklady ukazují, že Čína platí za orgány,“ dodává Trey. „A co více, obracejí se na rodiny v největší chvíli zármutku, když má příbuzný zemřít, aby nabídli peníze za jeho orgány. To je neetické a bezohledné.“
Doktor Trey rovněž kritizuje WHO za to, že za takovou praxi nevede čínský režim k odpovědnosti. „WHO zrazuje své vlastní etické směrnice tím, že neodsuzuje Čínu za porušování etických pokynů WHO,“ napsal Trey. „WHO nedávno odsoudila jiné země za systematické vyplácení peněz za orgány.“
Trey také vyzval mezinárodní společenství, a zejména globální transplantační komunitu, aby vyzvaly čínský režim k ukončení těchto praktik. „Musíme dodržovat etické standardy v medicíně,“ míní lékař.
Podle doktora Treye je ale problém mnohem závažnější, než pouhý nedostatek etiky v čínském transplantačním systému. Sahá mnohem dál než k použití finančních pobídek pro darování orgánů, a přechází do státem schválené praxe odebírání orgánů politickým vězňům, zejména následovníkům Falun Gongu, říká předseda nevládní organizace DAFOH, doktor Torsten Trey.
Liang vypověděl, že se nikdy osobně nepodílel na žádných případech darování orgánů, které se týkaly Falun Gongu. Má však údajně podezření, že jejich orgány jsou stále zdrojem transplantací, o čemž ho údajně přesvědčily lékařské zprávy, do kterých nahlížel, a které zmiňovaly Falun Gong.
Čínský režim prohlašuje, že všechny orgány používané k transplantacím pocházejí ze systému dárcovství. Několik zahraničních vyšetřovacích zpráv a nezávislý soudní tribunál v Londýně uvádějí, že čínský režim zneužívá „značné množství“ vězňů svědomí jako nedobrovolné dárce orgánů, včetně zadržovaných následovníků Falun Gongu nebo členů ujgurského etnika, jako hlavních zdrojů orgánů pro komerční transplantace.
Originální článek byl publikován deníkem The Epoch Times pod názvem: Worker Donation Worker Exposes China’s Money’s Driven Transplant Industry
Z překladu německé redakce deníku The Epoch Times přeložila G. K.
