Jsou tyčinky, kterými se děti testují na Covid-19 ve školách, bezpečné a funkční? Co o nich říká odbornice na nanotechnologie? V jakých podmínkách vznikají výrobky v čínském vězeňském systému? A proč brněnská doktorka začala držet hladovku?
Skvělá zpráva. Testování dětí antigenními testy ve školách končí 1. července 2021. Přesněji řečeno, s příchodem prázdnin bude testování přerušeno. Naše vláda však nelení a již teď připravuje další covidovou vlnu, chci říct, připravuje se na další vlnu.
Ve školách se zatím dále testuje čínskými testy, jejichž bezpečnost Ministerstvo zdravotnictví nezaručuje. Potvrdil to premiér Andrej Babiš v odpovědi na písemnou interpelaci poslance Lubomíra Volného.
Premiér přiznal, že Ministerstvo zdravotnictví neověřovalo kvalitu a funkčnost dodaných testů, neobdrželo od výrobce žádné licence o jeho způsobilosti k výrobě testů a nezaručuje, že testovací tyčinky nemají nežádoucí účinky. Předseda vlády to odůvodnil tak, že „neexistuje žádný předpis, který by kterémukoliv orgánu státní správy ukládal povinnost takovými dokumenty disponovat“.
Italská profesorka Antonietta Gatti, odbornice na nanotechnologie a expertka WHO pro bezpečnost nanotechnologických potravin, provedla vlastní výzkum testovacích tyčinek.
Zjistila, že obsahují velmi mnoho nanočástic včetně stříbra, hliníku, titanu a skelných vláken. Vlákna jsou velmi křehká a mohou se snadno zlomit a zůstat v nosní sliznici, zvláště pokud se tyčinkou otáčí. (Více ve videorozhovoru s Dr. Gatti o nanočásticích v rouškách a testovacích špejlích).
Záhadou pro profesorku je, proč jsou tyčinky obaleny v zirkoniu, což je relativně drahý materiál. A domnívá se, že je tam proto, aby se zvýšila tvrdost vláken. Tvrdá a křehká vlákna mohou zranit nosní sliznici a podle Gatti nejsou vůbec vhodná pro výtěr nosů dětí. Opakované výtěry pak podle ní mohou vést k chronickému onemocnění sliznice.
Proč tedy používáme nebezpečné čínské testy a nevyrábíme si raději vlastní? O zakázku na výrobu antigenních testů do škol se ucházelo 5 českých firem. Zvítězila však společnost Tardigrad International Consulting, která zajišťuje dovoz testů z Číny.
Její majitelka Monika Jírovcová byla v roce 2018 vyšetřována za praní špinavých peněz. Místopředseda vlády Jan Hamáček nevybral testy sice bezpečné, ale za to relativně levné, i když ne ty nejlevnější. Čínským testům dal přednost před ještě levnějšími korejskými.
U čínských výrobků navíc nikdo nemůže zaručit, že nebyly vyrobeny otrockou prací vězňů svědomí v převýchovných táborech. Abyste si udělali představu o hygienických podmínkách v těchto zařízeních, poslechněte si Williama Huanga, který v čínských pracovních táborech strávil 5 let za praktikování meditační praxe Falun Gong.
„Asi 20 vězňů bylo namačkáno v cele o ploše 30 metrů čtverečních. Stravování, spaní, toaleta a to nejdůležitější – otrocká práce – se v tom malém prostoru odehrává každý den. Byli jsme nuceni každý den 18 hodin vykonávat otrocké práce. …Byli jsme nuceni vyrábět všechny druhy výrobků: plastové květiny na ozdobu, barevné světelné řetězy na vánoční stromek… Nejhorší bylo, že jsme byli nuceni rozlousknout tvrdou skořápku pistáciových ořechů pomocí velkých železných kleští. Pot, slzy, krev a puchýře, vše nasáklo do tohoto potravinářského produktu.“
Investice do čínských testů byla k nezaplacení. Pozitivně testovaných žáků se od 12. dubna do 10. května našlo 0,036 %. A z toho bylo 60 % falešně pozitivních. Náklady na nalezení jednoho pozitivního žáka na Covid-19 tedy činily téměř 240 000,- korun. To, že někomu vyjde pozitivní PCR test, však nemusí znamenat, že je nemocný, ani to, že je infekční.
Postoje i názory rodičů na testování dětí ve školách se liší. Někteří rodiče je vítají, jiní s nimi nesouhlasí, ale většina se tomuto „novému normálu“ přizpůsobila. Zato pro lékařku Vladimíru Beranovou z Brna bylo podmínění docházky do školek a škol testováním a nošením respirátorů poslední kapkou. 19. dubna zahájila protestní hladovku „jako projev osobního a nenásilného odporu vůči skutečnosti, že z choroby Covid-19 se místo medicínského problému stala politická hra a byznys, a to s podporu médií“, uvádí lékařka na svém Facebooku.
Hladovku držela 33 dnů a zde je její poselství: „Člověk si musí umět nastavit hranice, jak v osobním životě, tak v pracovním životě, tak i společensky, kdy už se dál nenechá zatlačit, za žádných okolností, nenechá se koupit, nenechá se vydírat a sám má určitou stopku, aby si mohl vážit sám sebe.“
A kde jsou vaše hranice? Vracíme se podle vás k normálu nebo spíš k normalizaci?
