Pravděpodobnost nové války v Evropě je nyní vyšší než kdykoli v posledních třech desetiletích, uvedl vysoký polský představitel, který vystoupil před delegáty shromážděnými ve Vídni na závěrečném kole diplomatických rozhovorů.
„Zdá se, že riziko války v oblasti OBSE je nyní větší než kdykoli za uplynulých 30 let,“ uvedl v projevu Zbigniew Rau, aniž by jmenoval Rusko.
Šéf polského ministerstva zahraničních věcí se takto vyjádřil, když promlouval k vyslancům 57 členů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) – vyjmenoval řadu konfliktů, do nichž byla údajně zapojena Moskva.
„Již několik týdnů čelíme vyhlídce na velkou vojenskou eskalaci ve východní Evropě,“ uvedl Rau, přičemž pravděpodobně narážel na rozmístění více než 100 000 vojáků Ruska u hranic s Ukrajinou.
„Měli bychom se zaměřit na mírové řešení konfliktu na Ukrajině a v jejím okolí,“ dodal a vyzval k „plnému respektování svrchovanosti, územní celistvosti a jednoty Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic“.
Západní země opakovaně obvinily Moskvu z plánování invaze na Ukrajinu poté, co Kreml shromáždil vojenské jednotky, tanky a dělostřelectvo poblíž východní hranice Ukrajiny.
Rusko se v roce 2014 zmocnilo Krymského poloostrova, ale popírá, že by v současné krizi mělo agresivní úmysly. Kreml trvá na tom, že vojenské nasazení je reakcí na ohrožující chování Západu po rostoucí přítomnosti Severoatlantické aliance (NATO) ve východní Evropě.
Moskva v prosinci předložila několik návrhů požadavků, v nichž uvedla, že usiluje o to, aby se NATO dále nerozšiřovalo, aby na ruských hranicích nebyly umístěny žádné rakety a aby NATO již nemělo vojenská cvičení, zpravodajské operace ani infrastrukturu mimo své hranice z roku 1997.
Washington uvedl, že některé záruky navrhované Ruskem jsou pro Spojené státy „jednoduše nesplnitelné“, ale že je otevřen jednání a řešení obav prostřednictvím diplomacie.
Rozhovory z 13. ledna byly třetím kolem diplomacie v tomto týdnu po rusko-amerických rozhovorech v Ženevě 10. ledna a konferenci Rusko–NATO v Bruselu 12. ledna, na které se projednávaly bezpečnostní návrhy.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg přijal v aliančním sídle na těchto jednáních náměstka ruského ministra zahraničí Alexandra Gruška. Stoltenberg uvedl, že „je pozitivním znamením“, že 30 členů NATO a Rusko zasedlo k jednomu stolu a zabývalo se podstatnými tématy, ačkoli se zdá, že je zapotřebí dalšího dialogu, neboť mezi NATO a Ruskem existují značné rozdíly, které „nebude snadné překlenout“.
Rusko 13. ledna bezútěšně zhodnotilo bezpečnostní rozhovory se Spojenými státy a NATO z tohoto týdne a označilo je za „neúspěšné“.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Moskva vnímá rozsáhlý návrh zákona o sankcích, který představili američtí demokraté v Senátu, „velmi negativně“ a že jeho načasování vypadá jako pokus o nátlak na Moskvu.
Peskov uvedl, že první a druhé kolo jednání mezi Ruskem a Západem přineslo některé „pozitivní nuance“, ale že Moskva hledá konkrétní výsledky, nikoli nuance.
Na této zprávě se podílela agentura Reuters.
Převzato z NTD News. Z původního článku newyorské redakce deníku The Epoch Times přeložil MiC.
