Téměř měsíc po invazi ruské armády na Ukrajinu se diplomatické přešlapování pekingského režimu během krize setkává se sílící kritikou ze strany Západu.
Zatímco svět vytýká Moskvě rozpoutání války, čínský režim se snaží vystupovat jako neutrální strana a vydává řadu prohlášení, jejichž cílem je zřejmě uklidnit obě strany konfliktu. Odmítl odsoudit Rusko, vyzval k mírovému řešení krize, odmítl se připojit k západním sankcím, slíbil pokračovat v normálním obchodování s Moskvou a obvinil Západ z rozdmýchávání války v regionu.
V posledních týdnech neustále sílí kritika ze strany západních představitelů, kteří poukazují na to, co považují za tichou podporu Moskvy ze strany Pekingu, a tyto výroky jsou s postupující válkou stále hlasitější.
Když mluvčí čínského ministerstva zahraničí prohlásil, že Ukrajina potřebuje spíše dětskou výživu a spací pytle z Pekingu než zbraně, které jí posílají Spojené státy, vyvolalo to neobvykle ostrou reakci Ukrajiny.
„Tohle absolutně není myšleno vážně a není to hodno statusu velké vážené země!“ napsala Iryna Vereščuková, místopředsedkyně ukrajinské vlády, 18. března krátce po čínské tiskové konferenci v příspěvku na Facebooku.
„O jakých dekách to mluvíte? Rusové bombardují obytné čtvrti našich měst. Potřebujeme systémy protivzdušné obrany, které uzavřou oblohu nad našimi civilisty. O jakém nepromokavém povlečení to mluvíte?“ uvedla v prvním projevu hněvu obléhané země vůči Pekingu od začátku invaze.
„Navrhovala bych, aby se čínské ministerstvo zahraničí zeptalo na názor 160 čínských studentů, které jsme minulý týden evakuovali před ruským ostřelováním.“
Její komentář byl výpadem proti chaotické evakuaci čínských občanů ve válkou zmítané zemi. Na rozdíl od mnoha jiných zemí Peking čínské občany před možnou ruskou invazí v době před útokem nijak nevaroval, takže až 6 000 Číňanů útok zastihl nepřipravené. Evakuace začala až 28. února, čtyři dny po ruské invazi, a úřady v otázce bezpečnostních opatření otočily: nejprve občanům doporučily, aby si na auta připevnili státní vlajky, aby o několik dní později obrátily.
Peking a Moskva oznámily partnerství „bez hranic“ v únoru, necelé tři týdny předtím, než ruský prezident Vladimir Putin nařídil útok.
Od té doby americké i evropské zpravodajské služby varovaly, že Peking signalizuje ochotu dodávat Rusku vojenskou pomoc.
Obavy zesílily natolik, že prezident Joe Biden během dvouhodinového videohovoru s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem 18. března varoval Siho před „možnými důsledky“, pokud by Peking Moskvu ve válce materiálně podpořil.
Strany nedospěly k žádnému konsensu, a vysoký představitel americké administrativy později novinářům řekl, že prezident „nevznášel vůči Číně konkrétní požadavky“, ale „vyložil své hodnocení situace“.
Přinejmenším podle některých republikánských zákonodárců je takový tón jen sotva dostatečně razantní na to, aby Čínu odradil.
Republikánský senátor Rick Scott, který je spoluautorem zákona CURB CIPS Act, jenž má zabránit čínským bankám, aby pomáhaly ruským firmám vyhýbat se sankcím, uvedl, že Biden by měl „dát prezidentu Siovi a diktátorům po celém světě mimořádně jasně najevo, že Spojené státy budou vždy stát na straně svobody a demokracie a že důsledky za rozhodnutí podporovat Putinovu válku budou silné, přísné a tvrdé“.
„Komunistická Čína sleduje, jak se Spojené státy, spojenci v NATO a světové společenství semkly na podporu Ukrajiny, odřízly Putina a jeho hrdlořezy a vyhladověly ruskou ekonomiku – a prezident Si musí vědět, že komunistická Čína bude odříznuta úplně stejně, pokud se rozhodne podporovat Rusko,“ uvedla jeho kancelář v prohlášení pro The Epoch Times.
Nesouhlasné hlasy se objevují i uvnitř Číny. Čínský akademik spojený se Státní radou v eseji, která je nyní v Číně cenzurována, vyzval režim, aby se co nejrychleji odstřihl od Moskvy, jinak riskuje izolaci ze strany světa. Než byla z čínského internetu odstraněna, získala desítky tisíc zhlédnutí.
Přeloženo z anglického originálu. (jas)
