„Bývala jsem vlastenka a rozzlobená mladá žena,“ říká čínská studentka, která je momentálně v Kyjevě. „Okamžitě jsem bojovala, když se někdo odvážil říct o pekingských úřadech špatné slovo. Teď už našemu režimu nikdy věřit nebudu. Nikdy, nikdy, nikdy.“
Mej Čching-che (pseudonym) sdělila 10. března v telefonickém rozhovoru čínské redakci deníku Epoch Times, že před rusko-ukrajinskou válkou plně důvěřovala čínskému režimu a čínskému velvyslanectví na Ukrajině. Nyní podle svých slov vidí, jak režim lže čínskému lidu, zatímco jeho velvyslanectví v Kyjevě podvádí čínské studenty, včetně jí samotné.
Mei zároveň dodala, že vše nevzdala jen díky tomu, že jsou ukrajinští lidé velmi přátelští a nabídli jí pomoc. Jsou to lidé, kterým důvěřuje, jak řekla v rozhovoru s naší redakcí.
Podivná evakuace
Zatímco Spojené státy, Austrálie, Japonsko a další rozvinuté i rozvojové země evakuovaly své občany, Mei a její čínští spolužáci v Kyjevě začali mít obavy.
„[Čínské] velvyslanectví nám řeklo, že válka nebude a že západní země lžou,“ vzpomíná Mei. Ona a její spolužáci podle ní věřili, že čínské velvyslanectví zná pravou situaci a ochrání je. „Byli jsme tehdy opravdu emotivní, byli jsme proti americké vládě a pomlouvali ji … protože nám velvyslanectví řeklo, že se USA chvástají a snaží se vyvolat chaos.“
Než Rusko 24. února zahájilo invazi, Mei vedla život čínské „vlastenecké, rozhněvané mládeže“. Většina mladých Číňanů podle Mei chová v srdci nenávist kvůli vymývání mozků, kterého se jim dostává v rámci vzdělávání v Číně. Ve školách se studenti učí pomlouvat vyspělé západní země a sami si říkají vlastenci.
„Víte, [bylo by] pro nás snadné odjet do Polska, Turecka, Rumunska, Moldavska a na Slovensko. Mohli jsme do těchto zemí odletět letadlem nebo odjet vlakem ještě před bombardováním. Bylo to snadné a levné. Ale neudělali jsme to, protože velvyslanectví nám řeklo, že válka nebude,“ řekl Mei.
Meiin život se změnil 24. února brzy ráno.
„Ve tři hodiny ráno jsem zaslechla střelbu. Už jsem nemohla spát a chtěla jsem okamžitě utéct,“ řekla Mei. „Naštěstí jsem rychle našla a koupila si letenku z Kyjeva do Varšavy, měla jsem odletět v 10:00. Ale v 6:00 média oznámila, že ruská vojska zničila kyjevské letiště a můj let byl zrušen.“
Mei propadla panice. Kontaktovala své čínské spolužáky a snažila se najít způsob, jak uprchnout. Rychle si uvědomili, že sami se evakuovat nemohou a že potřebují pomoc.
„Na válku jsme se nepřipravovali. Neměli jsme dostatek jídla ani hotovosti v ruce. Před každým bankomatem [na výběr hotovosti] stály dlouhé fronty … uvnitř protileteckých krytů plakaly děti … na ulicích pobíhali psi a kočky bez domova,“ vzpomíná Mei. „A velvyslanectví na naše žádosti reagovalo až druhý den (25. února).“
Poté, co 25. února podali na čínské velvyslanectví formuláře s žádostí o evakuaci, začalo pro Mei a její přátele náročné období čekání.
„Velvyslanectví nás stále žádalo, abychom počkali, a až do 1. března nikoho neevakuovalo. Studenti [z Číny], kteří byli v ten den evakuováni, napsali [na sociálních sítích], že je velvyslanectví poslalo pouze na hranice a požádalo je, aby se o sebe dál postarali sami.“
Mei uvedla, že si na tento typ evakuace netroufla.
Rozhodnutí zůstat v Kyjevě
Zatímco válka pokračovala, Mei se pomalu uklidnila. To, jak se čínská ambasáda postavila k evakuaci, ji zklamalo, byla však v této těžké době dojata chováním místních Ukrajinců.
„Někteří z mých ukrajinských spolužáků vstoupili po válce do armády. Nyní jsou na frontě,“ řekla Mei. „Ukrajinští spolužáci, kteří zůstali, každý den kontrolovali, jak se vede zahraničním studentům a jestli něco nepotřebují. Ptali se mě, jestli se chci evakuovat, a kdybych chtěla, pomohli by mi… Správce koleje nám připravil jídlo a pití, a jakmile byl vyhlášen poplach, odvedl nás do protileteckého krytu.“
Mei dodala, že se rozhodla zůstat v Kyjevě s lidmi, kteří jí pomohli. Zároveň je velmi rozzlobená ze zpráv čínských státních médií o situaci na Ukrajině, které jsou podle ní jen názorem pekingského režimu.
„Čtu si čínské zprávy každý den. Všechna čínská média informují o tom, jak skvěle si ruská vojska na Ukrajině vedou, jak špatná je ukrajinská armáda a jak ukrajinská armáda použila naše zahraniční studenty jako rukojmí… To všechno jsou lži,“ řekla Mei.
Mei má podle svých slov pocit, že čínský režim chtěl, aby se studenti stali „zmijí, která uštkne Ukrajinu“: právě ty zemědělce, kteří je zachránili. „Dokážete pochopit, jak se cítím? Jako bych měla schizofrenii,“ dodala Mei.
Mei chce nyní světu říci, že to jsou ukrajinští vojáci, kteří evakuovali čínské studenty z válečných oblastí v Sumy a dalších regionech, že to jsou ukrajinští vojáci a policisté, kteří zachránili čínské občany, když na ně střílely ruské síly, a že to jsou ukrajinští lidé, kteří pomáhají čínským studentům, kteří jsou v zemi.
„Moje svědomí mi říká, že bych to měla této zemi vrátit,“ říká Mei. „Jsem lidská bytost. Pokud bych [opakovala lži státních médií, abych očernila Západ a Ukrajinu], nemohla bych si říkat lidská bytost. Proč bych žila na tomto světě?“ dodává.
