9. květen, den osvobození, je v Rusku oslavován jako opravdu veliký svátek. Toho dne se na Rudém náměstí v Moskvě skutečně prezentuje vojenská moc Ruska. Svět očekával, že se tento den stane zlomovým bodem ve válce Ruska na Ukrajině, jestli prezident Putin vyhlásí Ukrajině oficiální válku anebo zda vyhlásí všeobecnou mobilizaci pro ruské muže. Nic z toho se v tento den nestalo.
Moderátor Českého rozhlasu Plus se ptal svého hosta, bezpečnostního analytika Michala Smetany z fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, zda by ruský prezident Putin toužil mít nazpět území, jež kdysi spadala pod Sovětský svaz. Ačkoliv analytik přisvědčil, že Putin takové myšlenky má, o reálném vítězství Ruska ve válce s Ukrajinou však pochybuje.
Podle Smetany jsou oficiální vyhlášení války a všeobecná mobilizace spojenými nádobami – vyhlášení války by Putin použil jako nástroj, aby mohl v konfliktu na Ukrajině použít větší vojenskou sílu. To s sebou zároveň nese určitá rizika.
Pokud by Putinovi k vítězství stačilo dobytí Donbasu, mohlo by jeho dobytí válku ukončit, ale u podle analytika nevíme, jak Putin uvažuje. Pravděpodobně uvažuje jinou optikou než my, míní Smetana.
Na otázku moderátora ohledně postřehu stanice BBC, že Putin naposledy nepoužil v názvu konfliktu výraz „speciální operace“, jak doposud ve své rétorice používal, Smetana odpověděl, že by byl obecně velmi opatrný „dedukovat z jednoho projevu větší konsekvence“. Podle něj neznáme myšlenkové pochody Putinovy ani dynamiku Kremlu, avšak může se cokoliv nečekaně změnit i mimo rámec data 9. května.
Zatímco 9. května zněl v Moskvě Putinův projev, ve stejné době se nepřetržitě bojovalo o Mariupol a podle analytika chybějící vítězství Putina určitě nepotěšilo. Dobytí Mariupolu nebo celkově dobytí Donbasu by Putina potěšilo, bylo by to alespoň dílčí vítězství, míní analytik.
Na otázku, zda se Putin nestane „ještě nebezpečnějším“ pod tlakem evropských sankcí, analytik odpověděl, že „obecně vzato – ano, ale ten prostor je ještě dost široký“.
„Otázkou je, zda cílem sankcí je Rusko potrestat nebo ho skutečně k něčemu donutit,“ říká bezpečnostní analytik Michal Smetana.
Na otázku, jak stupňovat tlak na Rusko a současně nevyvolat jadernou válku Smetana odpověděl, že bez podpory západu by se Ukrajina těžko ubránila a riziko jaderného útoku je podle něj akceptovatelné, ale málo pravděpodobné. „Koneckonců, jaderné ohrožení historicky prostupovalo celou studenou válkou,“ míní Smetana.
Diskuze se stáčela také k tomu, že vojenský konflikt se případně může přesunout i na území Ruska a boje budou pokračovat již i mimo Ukrajinu.
Celý rozhovor naleznete zde.
