Hodinu slohu v 8. třídě na pražské základní škole Na Dlouhém Lánu využila učitelka k výkladu na téma války na Ukrajině, v němž prezentovala své soukromé názory. Žáci si pořídili záznam na mobil a otec jednoho z nich si stěžoval ředitelce školy, která okamžitě postavila zmíněnou učitelku „mimo službu“ (překážky na straně zaměstnavatele) s tím, že může očekávat výpověď. Mnozí z vás se na nás obracíte, zda nejde o porušení svobody projevu, a my slíbili se k případu vrátit.
Pořízený záznam z výkladu ve třídě má údajně délku 18 minut, avšak veřejnosti není dostupný, takže není možné se seznámit s celým výkladem vyučujícího. Na webu Seznam Zprávy je jen 12,5 minutový sestřih, v němž většinu času různí lidé (ředitelka školy, mluvčí českých elfů Bob Kartous, starosta městské části Ondřej Kolář z Top09 a další) událost pouze interpretují a hodnotí svým pohledem. Z vlastního výkladu ve třídě obsahuje záznam jen vytržené věty. Z nich je patrno několik minimálně sporných výroků a dojem, že způsob podání složitého politického tématu není vhodný pro hodinu slohu žáků základní školy.
Nepřísluší nám hodnotit kvalitu obsahu výuky. Zabývali jsme se pouze otázkou, zda lze tento případ a vedení školní výuky obecně posuzovat optikou svobody projevu. Myslíme si, že nikoli. Jde o pracovní výkon učitele a – jak jsme se již loni vyjadřovali – obsah výuky se má řídit osnovami, které definuje stát či samospráva, daná škola a rodiče žáků.
Míra svobody pro osobnost vyučujících
Jsme nicméně názoru, že nelze úplně zabránit tomu, aby vyučující do výuky vkládali svůj osobní pohled. Nejsou přece roboti, aby jen deklamovali texty produkované centrální autoritou. Navíc je rozdíl mezi výukou matematiky nebo chemie a předměty společenských věd, v nichž hraje roli také hodnotové ukotvení přednášejícího. Mají tedy být za odchylky od státní či školní linie trestáni?
Sami jsme byli překvapeni tím, že Ministerstvo školství zaslalo letos základním školám metodické pokyny Příručka pro školy v době katastrofické události, kde se učitelům radí, jak s dětmi komunikovat o aktuálním dění na Ukrajině. „Podělte se o své názory a pocity ohledně konfliktu na Ukrajině… Bavte se se staršími dětmi o všem, co v médiích vidí a slyší… Vyvarujte se škodlivých stereotypů a generalizací. Ať už jsou naše pocity ohledně Ruska a Putina jakékoli.“ Nenabádá tedy příručka právě k tomu, jak se vyučující zachovala? V případném soudním sporu může jistě hrát roli.
Patří politika do škol?
Při debatě v SOSP jsme se hned na začátku shodli, že politika do škol nepatří. To je ale názor náš a mnozí to mohou vidět jinak. Narazili jsme přitom na řadu dalších otázek, ke kterým není lehké zaujmout jednoznačný postoj a tak je předkládáme širší veřejnosti. Domníváme se, že bez odpovědí na ně je krajně obtížné posoudit případ, který nyní tolik lidí zajímá.
- Měla by být výuka na základních školách (ZŠ) apolitická? Jak apolitičnost vůbec definovat, kde jsou její hranice?
- Měl by vyučující na ZŠ komentovat politické dění, hodnotit politické strany nebo jednotlivé politiky? Všichni asi víme o případech např. odstraňování fotografie prezidenta ve třídě, nálepkování parlamentních stran apod.
- Patří na ZŠ témata jako masová migrace, uhlíková neutralita, počty genderů, změny pohlaví, když se o ně vede v médiích kulturní válka? Měl by k nim vyučující před žáky zaujímat osobní postoje?
- Měly by mít na ZŠ přístup nevládní organizace prezentující tam své politické či ideologické postoje? Např. organizace Člověk v tísni má programy pro školy, kde se téma migrace líčí naprosto nekriticky a jednostranně. Podobně začíná do škol pronikat propagace radikálních klimatických opatření a desítek genderů. Některé státy přístup těchto organizací do škol již regulují. Např. v Polsku nový zákon školám ukládá povinnost opatřit si od rodičů nezletilých žáků písemný souhlas k tomu, že se mohou jejich děti účastnit výuky pořádané neziskovými organizacemi. Na Floridě schválili pro změnu zákon, který ve školách omezuje výklad genderové ideologie.
- Jak trestat porušení pravidel u vyučujících? Je adekvátní výpověď, pokud se nejedná o opakované provinění?
Jak se vyhnout dvojímu metru?
Výše zmíněná pražská učitelka pravděpodobně nevedla výuku vhodným způsobem a komplexní dění na Ukrajině předkládala tendenčně. Ale neproviňují se podobným způsobem desítky nebo stovky jiných vyučujících tím, že žákům nekriticky předkládají osobní názory a politické ideologie, které jsou v rozporu se současnou úrovní vědění nebo s hodnotovými postoji rodičů i většiny společnosti?
Vypadá to, že případ bude muset rozhodnout až soudní rozsudek. Ale ať už bude jakýkoli, nepovede k masovému nahrávání výkladu ze strany žáků, k častějším stížnostem rodičů a k potlačování osobností učitelů? To by pro školní vzdělávání nebylo šťastné. Přínosem by však bylo, kdyby se tím o problému konečně začalo veřejně mluvit a školy by přestaly být zneužívány pro indoktrinaci módními ideologiemi.
Kauzu budeme dále sledovat a případně se k tématu vrátíme. Budeme rádi za vaše odpovědi na naše předložené otázky.
Zdroj: SOSp
