Analytik Ing. Jiří Plicka, který sleduje skokový nárůst cen energií, radí spotřebitelům, aby „nestáli a pouze pasivně a mlčky neplatili ty přemrštěné ceny“.
„Zaplaťte, ale zašlete ihned dodavateli žádost o odůvodnění výše ceny dodávané energie. Vyjádřete písemný nesouhlas s navýšením ceny,“ říká Plicka, podle něhož se může jednat o „bezdůvodné obohacování“.
„Oznamte dodavateli písemně, že v případě, že nedoloží věrohodné a pravdivé důvody pro navýšení ceny, budete uvažovat o podání žaloby za nedůvodné obohacení [1],“ radí analytik.
Institut bezdůvodného obohacení řeší občanský zákoník, který říká že, „kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil“.
Nově také zákoník hovoří o tom, že nezákonné je obohacení bez „spravedlivého důvodu“. To znamená, že pokud neexistuje spravedlivý důvod pro vysoké navýšení ceny energií, můžeme to považovat za bezdůvodné obohacení a takové obohacení zažalovat u soudu.
„Spočítejte si, o kolik vám energie zdražily,“ radí inženýr Plicka. „Vezměte si výši loňských plateb za elektřinu nebo za plyn a připočítejte k tomu například inflaci 40 %. Což je hodně velká inflace a řekněme, že jste platili například 2 000 Kč měsíčně a připočítáte 40% inflaci, měli byste letos platit 2 800 Kč, ale dodavatel po vás bude chtít 5 000 Kč. Tak bych se tvrdě ptal na důvody pro těch dalších 2 200 Kč. A kdyby mi neodpověděl, nebo odpověděl nedostatečně, šel bych proti němu žalobou za nedůvodné obohacení.“
Podle českého statistického úřadu v prosinci roku 2021 dosáhla inflace výše 3,8 %. (zdroj)
Podle Plicky je třeba začít jednat hned, protože si firmy, korporace i politici „zvykli na to, že pokud lidé nekladou odpor, budou zacházet dál a dál, až do bodu, kdy to bude pro lidi neúnosné a bude obtížné s tím už cokoliv udělat“.
„Musíte se vzepřít hned, jinak to budou považovat za tichý souhlas. Že souhlasíte, aby se s vámi takto nakládalo,“ řekl Plicka v rozhovoru pro deník The Epoch Times. „Pro začátek se stačí začít ptát dodavatelů na důvody zdražování, vyžadovat přesné a faktické odůvodnění a vyjádřit nesouhlas. Ti, co na to mají finance a znalosti, potom třeba podají žaloby.“
Vedlejší výsledek může podle Plicky být také to, že se naplno odhalí příčiny zdražování, protože „dodavatelé pod tíhou případných žalob budou muset začít dokládat skutečná data“.
Promlčecí doba pro bezdůvodné obohacení je dost dlouhá. Právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí nejpozději za deset let, a bylo-li bezdůvodné obohacení úmyslné, promlčí se právo na jeho vydání nejpozději za patnáct let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo. (zdroj)
„Žaloval bych dodavatele energie, ale také ERÚ (Energetický regulační úřad) a připojil bych Ministerstvo financí a celou vládu,“ dodává Plicka, podle kterého všechny tyto subjekty buďto za cenu zodpovídají, anebo zodpovídají za to, „aby nedocházelo k bezdůvodnému obohacování na občanech“.
Poznámky:
[1] Zákon č. 89/2012 Sb., Zákon občanský zákoník, HLAVA IV, ZÁVAZKY Z JINÝCH PRÁVNÍCH DŮVODŮ, Díl 1, Bezdůvodné obohacení. (zdroj)
