Analytický komentář
Prezident Ruské federace Vladimir Putin se na konci září 2022 ostře ohradil proti „genderové ideologii“, která podle něj ničí západní svět, a prohlásil, že se jedná o věc, která je pro Rusko „nepřijatelná“.
Reagoval tak na progresivní politiku představitelů Evropské komise nebo současné vlády USA. Progresivní politikou je míněno prosazování genderové ideologie, homosexuality a změny pohlaví
(transgender). Jeho prohlášení aktuálně kontrastuje s postupem administrativy amerického prezidenta Joea Bidena, který odsoudil státy USA, jež zakázaly nebo se snaží zakázat procedury na změnu pohlaví u nezletilých.
„Copak my chceme, aby u nás, zde, v naší zemi, v Rusku, místo mámy a táty byl ‚rodič číslo jedna‘, ‚číslo dvě‘, ‚číslo tři‘? Už se úplně zbláznili!“ říká Putin o homosexuálním nebo lesbickém rodičovství, kvůli kterému v některých zemích ze zákonů vymazali slova otec a matka a nahradili je formulací rodič 1 nebo rodič 2 (někde i rodič 3).
„Copak my chceme, aby v našich školách, od nejnižších stupňů dětem vnucovali zvrácenosti, které vedou k degradaci a vymírání? Aby jim vtloukali do hlavy, že kromě ženy a muže jakoby existují ještě nějaké gendery, a navrhovali jim podstoupit operaci změny pohlaví?“ řekl Putin v odezvě na zavádění sexuální výuky na základních školách a aplikování takzvaných blokátorů puberty u nezletilých, které předcházejí následné operativní změně pohlaví. Dívky poté podstupují odstranění prsou nebo si chlapci nechají prsa vytvořit a přeoperovat pohlaví na opačné.
„Copak my toto všechno chceme pro svou zem, pro své děti? Pro nás to vše je nepřijatelné, máme jinou, vlastní budoucnost,“ řekl Vladimir Putin.
Joe Biden naopak označuje návrhy zákonů, kterými některé státy USA nedávno zakázaly změnu pohlaví u nezletilých, jako „nemorální“. „Nemyslím si, že by jakýkoli stát nebo kdokoli jiný měl mít právo zpochybňovat to morálně. Pokud jde o otázku zákona, myslím, že to je prostě špatně,“ řekl Biden, který se hlásí k římskokatolické církvi v rozhovoru pro NowThis News, progresivní platformu zaměřenou na sociální média.
Putin zároveň kritizuje snahy o potlačování konzervativních názorů a tradiční kultury, které v nedávných letech na Západě probíhají. „Takové úplné popření člověka, rozvrácení víry a tradičních hodnot, potlačení svobody, nabývá rysů ‚náboženství naruby‘ – otevřeného satanismu,“ řekl Putin, který se hlásí k pravoslavné církvi, a poté citoval slova z Nového zákona. „V Horském kázání Ježíš Kristus, když odhaluje falešné proroky, říká: „Po jejich ovoci je poznáte.“ A ty jedovaté plody jsou již lidem zřejmé – nejen v naší zemi, ale ve všech zemích, včetně mnoha lidí na samotném Západě.“
Náboženské rozpory se objevily také mezi některými arcibiskupy v USA a členy Demokratické strany Joem Bidenem a Nanci Pelosiovou, kterým bylo zapovězeno „svaté přijímání“ kvůli jejich aktivní podpoře potratové politiky. Více…
Rozpory probíhají ale také uvnitř katolické církve, z níž se odtrhl takzvaný vzbouřený „Byzantský katolický patriarchát“, který kritizuje morální a duchovní úpadek konkrétních členů katolické církve a tvrdí, že jejich chování je „vzpourou proti učení Ježíše Krista“ a vzpourou proti božím přikázáním. Více o této skupině vedené patriarchou Eliášem, respektive Antonínem Dohnalem, který byl vysvěcen na kněze v roce 1972, jsem zkoumal zde.
Podle Putina „západní elity už úplně přešly k radikálnímu popírání morálních norem, náboženství a rodiny.“ Nezmiňuje konkrétní jména, obrací se k „západním elitám“ obecně. Zajímavé je, že podobně hovoří také současná italská premiérka Giogia Meloniová (zde) nebo v podstatě celá současná vládnoucí maďarská politická elita (více…), ale i další evropští politici.
Pokud se podíváme na současnou situaci, na politické scéně takzvaného Západu je skutečně konzervativní část společnosti spíše v menšině. Konzervativní není ani postup Evropské komise, kterou vede Ursula von der Leyenová, která se hlásí ke křesťanskému luteránství, ani postup současného amerického Kongresu nebo Bílého domu pod vedením Bidena a Pelosiové, oba katolíci. V tomto bodě si Putin zřejmě nevymýšlí. Pravdou také zřejmě je, že progresivní ideologii v Rusku Putin reálně zabraňuje v rozvoji a od západních elit se spíše ideologicky distancuje, alespoň ve svých proslovech. Zde se, zdá se, nejedná o případ, kdy by něco hlásal a něco jiného dělal.
A nyní bude asi řada lidí uvažovat následujícími směry. Myslí to Putin vážně? Je skutečně bývalý agent KGB skutečným a upřímným pravoslavným křesťanem? Jak se slučuje princip „nezabiješ“ nebo „miluj bližního svého“ v biblickém desateru s vojenskou invazí na Ukrajině, která už připravila o život tisíce lidí? A zde se do problematiky jistě začneme zamotávat, protože také USA a země EU vedou ozbrojené konflikty v rámci NATO.
Další budou dokládat, že Putin využívá konzervativní kruhy na Západě, aby je obracel na svojí stranu nebo aby neutralizoval jejich postoj k invazi na Ukrajině, což poměrně detailně rozebírá například spisovatel a antikomunistický aktivista Trevor Loudon na stránkách deníku The Epoch Times zde.
Podle Loudona využívá Rusko v poslední době k šíření své propagandy některé pravicové strany, konzervativce, libertariány, sociální konzervativce a křesťany.
V souvislosti s válkou probíhající na Ukrajině však v některých případech dochází také k absurdním tvrzením některých vrcholných politiků, že kdokoliv je konzervativní nebo odporuje progresivní ideologii, je „Putinův hlas“ v Evropě. Takový případ se mimo jiné udál také přímo v České republice, kdy dvě vysoké političky obvinily Alianci pro rodinu, že je přímo napojena na Putinův režim. Ministryně Helena Langšádlová (TOP 09) se nakonec za svůj výrok omluvila (více…), místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olga Richterová (Piráti) na výroku trvá.
Aliance pro rodinu, která mimo jiné zastává tradiční manželský svazek muže a ženy jako „nejlepší základ pro děti a rodinu“, dlouhodobě vystupuje proti změně manželství na „svazek dvou lidí“ nebo změně rodičovství na „rodič 1 a rodič dva“, podporuje mateřství namísto potratové politiky a zastává konzervativní uspořádání rodiny – otec, matka a děti.
Připadá mi složité analyzovat, nakolik Putin hovoří upřímně, nakolik využívá situace nebo jak skvělý a morální nebo zkažený a nemorální Západ je. A nechci se pouštět do analyzování ruské společnosti a Putinovy vize spravedlnosti, a aplikace „Ježíšova učení“ do jeho politiky v Rusku nebo invaze na Ukrajině. Nakolik je to věrohodné, o tom ať debatují další experti ve svých komentářích.
Mně přijde zajímavá skutečnost, že se světové elity dostávají do střetu kvůli odlišným hodnotám, minimálně ve svých proslovech. A tím nemyslím pouze Putina vs. Západ, ale střet vidíme dlouhodobě i uvnitř EU nebo USA. Někdo vidí budoucnost v tradicích, víře, rodině a vlasti – jiný v progresivismu, multikulturalismu a globální společnosti bez kulturních a fyzických hranic nebo národních států.
Poznámka ke strachu
Dovolím si menší poznámku na závěr. Naše redakce se zavázala přinášet nezávislé zpravodajství o dění v celém světě. Nehledě na to, co si o událostech myslíme, nebo nehledě na to, co se odehrává, úloha médií je přinášet pravdivé a přesné informace. Názory a reakce na události ponecháváme na čtenářích, a pokud je máme v rámci deníku, umisťujeme je do sekce Názory (jako tento komentář).
Překvapilo mě však, jak velký strach už dnes lidé i novináři v České republice mají, pokud jde o to, citovat nějaké myšlenky Vladimira Putina nebo názory vědců v tématech, jako je vakcinace. Jako by nad nimi visel meč, který jim usekne hlavu jako „podporovatelům ruské invaze na Ukrajinu“, „antivaxerům“ nebo „dezinformátorům“, jakmile se odváží citovat názor, který někdo neschválil.
Nechci v tuto chvíli otevírat debatu nad vojenským konfliktem na Ukrajině nebo epidemií koronaviru či mRNA vakcínami a všemi následky a příčinami těchto věcí. Chci pouze upozornit na to, že společnost už do jisté míry ovládá strach, mnoho lidí už v posledních letech zaznamenalo silný nátlak a mnozí se již obávají sdílet své názory. To by byl konec svobodné diskuse, vědecké diskuse, svobody projevu a konec svobodné společnosti – i nezávislých médií. A to, věřím, nikdo z nás nechce, protože pravda nakonec vyjde najevo – strach nás vede na cestu cenzury.
Strach by nám také mohl zabránit informovat o největších událostech naší doby.
