Adam Morrow
Kyjev odmítl francouzský návrh poskytnout Rusku „bezpečnostní záruky“, jejichž cílem je řešit dlouhodobé obavy Ruska z dalšího rozšiřování aliance NATO na východ.
Podle ukrajinských představitelů by bezpečnostní záruky měla poskytnout Moskva – nikoli NATO.
Francouzský prezident Emmanuel Macron nedávno předložil kontroverzní návrh v naději, že se mu podaří přivést Moskvu k jednacímu stolu.
Dne 3. prosince Macron navrhl rozšířit „bezpečnostní záruky“ na Rusko výměnou za to, že Rusko ukončí svou „zvláštní vojenskou operaci“ na Ukrajině, která trvá již desátý měsíc.
„Jedním ze zásadních bodů, které musíme řešit, jak vždy říkal [ruský prezident Vladimir] Putin, je obava, že NATO přichází až k jeho prahu, a rozmístění zbraní [NATO], které by mohly Rusko ohrozit,“ řekl francouzský prezident.
Od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 se západní vojenská aliance neustále rozšiřuje směrem na východ a stále více se přibližuje k ruským hranicím.
V roce 1999 se členy NATO staly Maďarsko, Polsko a Česká republika. O pět let později se k alianci připojilo dalších sedm zemí včetně tří pobaltských států.
Od té doby se k rostoucímu zděšení Moskvy staly členy aliance také další čtyři země – všechny na Balkáně.
Moskva ze svého stanoviska dlouhodobě trvá na tom, že začlenění bývalých sovětských republik – jako je Ukrajina – do NATO představuje přímé ohrožení její národní bezpečnosti.
V rozhovoru pro francouzskou televizi TF1 Macron řekl: „Musíme připravit to, co hodláme udělat, jak ochránit naše spojence a členské státy a jak poskytnout Rusku záruky v den, kdy se vrátí k jednacímu stolu.“
Stoltenberg: Dveře NATO jsou otevřené
30. září Moskva na základě referend formálně připojila čtyři ukrajinské regiony k Ruské federaci. Od té doby Moskva považuje všechny čtyři regiony za ruské území.
Ukrajina a její spojenci odmítají legitimitu tohoto kroku, který je podle nich roven nezákonné anexi území Ruskem.
Bezprostředně po kontroverzním kroku Moskvy Kyjev formálně požádal o členství v NATO.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg minulý týden uvedl, že „dveře aliance jsou otevřené“ a že „o členství rozhodují spojenci NATO a země usilující o členství“.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov 5. prosince varoval před možnými „katastrofickými důsledky“ střetu mezi jeho zemí a Západem.
„V kontextu snah Západu zadržet Rusko představuje linie Spojených států a NATO jako celku pro skutečnou vojenskou konfrontaci s námi vážnou hrozbu,“ citovala Lavrova turecká agentura Anadolu.
V rozhovoru z 5. prosince Macron prohlásil, že „jedinou cestou“ k vyřešení konfliktu je „jednání“.
V rozhovoru pro americkou zpravodajskou stanici CBS francouzský prezident dodal: „Nevidím na místě žádnou vojenskou možnost“.
Na této zprávě se podílely agentury Reuters a Associated Press. Z originálního článku přeložil a zkrátil: MiC.
