Milan Kajínek

3. 2. 2023

TÉMA: Otrava řeky Bečvy

V pondělí 30. ledna 2023 začal vsetínský soud projednávat obžalobu společnosti Energoaqua a jejího jednatele. Případ jsme diskutovali s Pavlem Štěpánem, členem výkonné rady Odborové aliance IZS.

Pro krátkou retrospektivu případu uveďme, že celá kauza začala v neděli 20. září 2020, kdy došlo k otravě cca 40 kilometrů řeky Bečvy, uhynulo cca 40 tun ryb, další tuny zůstaly u dna a po týdnu je odnesla srážková vlna.

„Policie a zejména Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) do čtvrtka nesdělili veřejnosti, co bylo příčinou úhynu,“ vzpomíná Pavel Štěpán.

„Již v pátek policie zadala zpracování znaleckého posudku Jiřímu Klicperovi,“ říká Štěpán a poukazuje zejména na fakt, že znalec vypracování posudku „natáhl na dobu půl roku“. Tato doba je podle Štěpána kritická, protože souvisí s dobou, po kterou telefonní operátoři archivují data.

„Tím uplynula doba, po kterou operátoři zálohují elektronická data. Tím myslím záznamy o hovorech, ne obsah hovorů,“ dodává Štěpán. Tato skutečnost tedy reálně (možná účelově) zabránila podle Štěpána policii tyto záznamy v rámci vyšetřování dohledávat a využívat jako důkazní materiál.

V prosinci 2021 se Štěpán spojil s Ing. Arnoštem Kultem, který pracoval jako výzkumný pracovník pro Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka. Společně natočili video (zdroj), v němž upozorňují na „některé nesrovnalosti ve vyšetřování“ a vyslovují „podezření, že primární příčinou úhynu ryb byl chlór“, tedy chlornan sodný. „To se nám v průběhu roku 2022 v podstatě potvrdilo,“ komentuje Štěpán situaci v komunikaci s deníkem The Epoch Times.

Mezitím případ doputoval k soudu. Soudkyně případ vrátila státnímu zástupci, který se odvolal a odvolací soud v Olomouci nařídil věc projednat. 30. ledna 2023 začalo hlavní líčení, které je naplánováno na „nadstandardních“ 39 jednacích dnů.

Pavel Štěpán však naznačuje, že vyšetřování společnosti Energoaqua bylo „účelové“, čímž vytváří hypotézu, že tato společnost nebyla skutečným viníkem kontaminace řeky Bečvy.

O kauzu se zajímá také Michal Berg ze Strany Zelených, který ve své reportáži ze soudní síně uvádí: „Obžalovaná firma se brání tím, že dle svého posouzení všechna potřebná povolení má a že vždy jednala podle pokynů úřadů. Z hlediska historie úniků firma uvádí, že jediný únik kyanidů z roku 2018 způsobil koncentrace vyšší, než byly naměřeny při otravě Bečvy, ale tehdy v řece nikdo nezahynul.“ (zdroj)

Firma také podle Berga odkazuje na několik pokusů týkajících se mísení chemikálie v toku řeky Bečvy. „Tyto čtyři pokusy vždy došly k tomu, že chemikálie z kanálu firmy Energoaqua by se musela rozšířit po celé šířce koryta Bečvy nejpozději po 1.3 km.“ Problém je, že v projednávané kauze ryby začaly hynout až po třech kilometrech. „Nikdo zatím nedokázal odpovědět na otázku, jak je možné, že ryby neuhynuly už dříve,“ píše Berg, čímž opět naznačuje, že únik otravných látek mohl logicky přijít z jiného zdroje.

Firma Energoaqua se dále hájí faktem, že na otravu Bečvy bylo potřeba 40-60 kg kyanidů. „Firma uvádí, že takové množství kyanidů zpracovává za celý rok, a pokud by se uvolnilo do prostředí, musela by je skladovat v areálu, pro což nebyl důvod a firma takto nepostupovala,“ uvádí Berg.

K případu otravy Bečvy proběhl již dříve v Poslanecké sněmovně seminář na téma „2 roky záhad při vyšetřování havárie na Bečvě“, který pořádal senátor Petr Gazdík (STAN). (Videozáznam)

Na semináři mimo jiné vystoupil také Pavel Štěpán, který upozorňuje na to, že „důležitou skutečností je naprosté přehlížení svědectví o zápachu chloru“, o němž podle něho hovořili rybáři, policisté, hasiči, pracovníci Povodí Moravy a další lidé, ale vyšetřovatel se tím dle něho vůbec nezabýval.

Znalecké posudky byly postaveny pouze na přítomnosti šestimocného chromu. Laboratoř jej podle Štěpána údajně analyzovala pouze v neděli, ačkoliv vzorky pracovníci odebírali až do čtvrtka. „Šestimocný chrom je jako naprosto klíčový marker zmiňován v závěrech znaleckých posudků,“ dodává Štěpán.

„Z hodnot kyanidů přitom vyplývá, že v takové nízké koncentraci nemohly způsobit téměř 100% mortalitu celé rybí obsádky v kritickém úseku,“ říká Štěpán.

Během současného soudního procesu také ze strany obžalované firmy několikrát zaznělo, že došlo k „nelogickým a špatným odběrům vzorků a namísto toho, aby se odběry zaměřily na všechny výpusti v okolí havárie, tak bylo vybráno jen několik výpustí, a ne všude,“ uvádí Michal Berg ze Strany Zelených. „Je tak velmi komplikované dokazovat, odkud chemikálie mohla do řeky proniknout.“

Související témata

Související články

Přečtěte si také

„Nerozhodovali lidé z praxe. Covid neřídili doktoři, ale politici,“ říká bývalá předsedkyně etické komise České lékařské komory
„Nerozhodovali lidé z praxe. Covid neřídili doktoři, ale politici,“ říká bývalá předsedkyně etické komise České lékařské komory

„Bylo dovezeno pět tisíc balení léčiva HUVEMEC z Bulharska. Nakonec se řeklo, že bude pouze pro nemocniční podání, což vlastně proti hlavnímu smyslu jeho fungovaní, protože působí nejlépe jako prevence a při časném podání, tak aby se nemoc nemohla rozvinout,“ vysvětluje doktorka Stehlíková...

Mezinárodní apely a články v médiích velmi pomáhají – rozhovor s dcerou čínské vězeňkyně svědomí
Mezinárodní apely a články v médiích velmi pomáhají – rozhovor s dcerou čínské vězeňkyně svědomí

Chuej Li nedávno vypovídala na půdě Poslanecké sněmovny o perzekuci, které její matka čelila v Číně a která dopadala i na ni, v době, kdy byla dítětem. V rozhovoru nám prozradila své pocity a více detailů.

Ověřovatel pravdy se mýlí? Migrační odborník si „posvítil“ na výroky Demagoga
Ověřovatel pravdy se mýlí? Migrační odborník si „posvítil“ na výroky Demagoga

Právník Robert Kotzian podrobil analýze fact-checking projektu Demagog.cz, který si měl „posvítit“ na výroky Aleny Schillerové ohledně migračního paktu. Míní, že i „strážci pravdy“ se mohou mýlit.

Antikoncepce: Dezinformace a lékařské zastírání
Antikoncepce: Dezinformace a lékařské zastírání

Proč by se nemělo říct nahlas, že hormonální formy antikoncepce, jako jsou pilulky, kožní náplasti, injekce, implantáty nebo nitroděložní tělíska, mívají často vedlejší účinky?

Bobr v krajině. Nakolik je k užitku a nakolik škodnou?
Bobr v krajině. Nakolik je k užitku a nakolik škodnou?

„To, že bobr vytváří mokřad, je třeba porovnávat s tím, jak stát realizuje zadržení vody v krajině. Je třeba vzít na zřetel, že sucho je velkou hrozbou pro naši krajinu. Přínos mokřadů je skutečně velký.“