Autorka: MUDr. Hanka Štefaničová
Tento článek byl vydán 26. prosince 2021. Níže k němu doktorka MUDr. Hanka Štefaničová napsala krátký update: Neznám ze svého okolí, ze svých pacientů či klientů naší zátěžové laboratoři nikoho neočkovaného, kdo by měl těžký průběh omikronu, a nebo by po jeho prodělání měl tzv. post-covidový syndrom. Zato jsem viděla mnoho pacientů, kteří prodělali covid několikrát – navzdory vakcinaci i boostrům a potýkají se s nejrůznějšími obtížemi... (viz podnadpis Aktualizace z března 2023)
Během pandemie Covidu jsem pracovala jako ambulantní kardiolog v nestátním zdravotnickém zařízení a na malý úvazek vypomáhala v kardiologické ambulanci oblastní nemocnice. Kromě toho se věnuji kardiologické prevenci, výživě a zátěžovému testování sportovců. Skladba pacientů a klientů, se kterými se setkávám, je vcelku pestrá – od širokého spektra kardiologických diagnóz včetně akutních stavů až po zdravé a trénované sportovce. Za poslední dva roky se v souvislosti s pandemií SARS-CoV2 setkávám s různými komplikacemi – jak přímo v souvislosti s onemocněním, tak i v návaznosti na vakcinaci.
Slyšíme trávu růst?
Můžeme spekulovat, nakolik se u níže uvedených kazuistik jedná o náhodnou koincidenci a nakolik o korelaci.
Můžeme namítat, že nelze prokázat příčinnou souvislost zdravotních komplikací či zhoršení zdravotního stavu v souvislosti s vakcinací. Vždyť i sami pacienti tuto souvislost často nevidí či vidět nechtějí.
Můžeme pochybovat, zda data, která ukazují strmý nárůst neurologických a kardiologických komplikací po zahájení plošné vakcinace jsou pravdivá.
Můžeme diskutovat, co je skutečnost a pravda a co je fake-news a dezinformace.
Můžeme se ptát, zda jsou vakcíny skutečně plošně bezpečné a prospěšné.
Na všechny tyto otázky nám zřejmě odpoví až budoucnost a prospektivní studie.
Ctíme princip předběžné opatrnosti?
Mnohé obtíže, se kterými se v praxi setkávám, jsou atypické a nespecifické a často zcela nesplňují kritéria pro jednoznačnou klasifikaci diagnózy. Pacienti si stěžují, že jejich obtíže lékaři bagatelizují nebo jim nepřikládají význam.
„Máte srdce jako zvon, s tím můžete normálně trénovat“.
„To s vakcínou nesouvisí, běžte na druhou dávku“.
Měli bychom ale uvážit, že například srdeční selhání při dilatační kardiomyopatii bývá předcházeno virovým onemocněním či nerozpoznaným zánětem srdečního svalu (myokarditida) v minulosti. Proto bychom měli i diskrétní posttvakcinační obtíže u jinak zcela zdravých lidí považovat za varovný signál a být opatrní v hodnocení bezpečnosti vakcín.
Otázkou je, jak zdraví lidé, jejich imunitní systém a kardiovaskulární systém budou reagovat na opakovanou vakcinaci, pokud bude nadále nátlakem vynucována.
Snad nebudeme v budoucnosti čelit epidemii srdečního selhání a nebudeme muset řešit závažné následky těchto nikoli medicínských, ale politických rozhodnutí.
Zdraví, prevence a sport: quo vadis ?
Nikdo z aktivních a sportujících lidí, se kterými se ve své praxi setkávám, nespadal do rizikové skupiny pro těžký průběh Covid 19. Tito lidé se nešli na očkování ze zdravotních důvodů – neobávali se těžkého průběhu onemocnění a často již onemocnění i prodělali s lehkým průběhem.
Většina z nich se dala očkovat z důvodu kolektivní zodpovědnosti (která se ukázala jako zcela lichá) či z důvodu nekomplikovaného cestování a možnosti účasti například na zahraničních závodech.
To je naprosto absurdní a bezprecedentní situace, která nemá v medicíně obdoby.
Neočkovaní zdraví lidé, z velké části imunní po prodělaném onemocnění, byli vystaveni šikaně a diskriminaci. Aktivní sportovci se často nemohli kvalitně připravovat v některých disciplínách, nemohli se účastnit se závodů. Případ Novaka Djokoviče celou situaci kolem nátlaku na očkování sportovců výborně ilustruje. Elitní tenista se vzdal svobody sportovat a účastnit se závodů proto, že se chtěl svobodně rozhodovat o svém těle a svém zdraví.
V současné době se objevuje mnoho indicií, které vyvolávají obavy z toho, že bude nadále vytvářen nátlak, aby se populace pravidelně plošně přeočkovávala pod pohrůžkou represí. Řada těch, kteří nátlaku na vakcinaci podlehli, měla po aplikaci vakcíny nejrůznější obtíže, které rozhodně nebyly pouze přechodnou bolestivostí v místě vpichu. Týden trvající horečky, nemožnost kvalitního tréninku, přerušení závodní sezóny či dokonce podezření na záněty srdečního svalu není rozhodně nic, co by sportovec chtěl každý půl rok riskovat.
Za sebe a aktivní a sportující populaci mohu pouze dodat:
Oddělení JIP a ARO nezahlcují ti, kteří pečují o své zdraví a imunitu, nemají nadváhu a sportují. Tito lidé naopak přispívají k celkovému zdraví společnosti, po prodělané nemoci brání přenosu nákazy a zvyšují odolnost populace jako celku. Není přípustné a neexistuje žádný medicínský důvod tyto lidi diskriminovat či emočně vydírat, ať už se rozhodnou stran vakcinace jakkoli.
Sport, péče o své zdraví a imunitu je pro nás samozřejmost. Chceme mít možnost se svobodně rozhodovat o svém zdraví, ať už se pro očkování rozhodneme či ne. Přejeme si volně dýchat, sportovat, závodit a inspirovat ke zdravému životnímu stylu své okolí, své svěřence, které trénujeme, své děti. Přenechte svobodu a zodpovědnost o naše zdraví nám samotným.
Náhody či korelace?
Co se týče postavakcinačních komplikací, ty jsem ve své praxi začala registrovat zhruba během prázdnin 2021. A popravdě řečeno jsem si zpočátku možnou spojitost s vakcinací nepřipouštěla.
Své postřehy bych rozdělila na dvě části – první se týká pacientů s již existujícími kardiologickými onemocněními, druhá část se týká aktivní a zdravé populace.
Postvakcinační komplikace u kardiologických pacientů
Ze skupiny mnou dlouhodobě kardiologicky sledovaných pacientů nikdo neprodělal těžký průběh onemocnění Covid 19 a nikdo neskončil na JIP či ARO – a to i před zavedením vakcinace. Pacienti, které mám v dispenzarizaci, jsou dlouhodobě sledováni, s kompenzovanými rizikovými faktory a až na výjimky ve své dlouhodobé péči nemám morbidně obézní pacienty (BMI 40+) ani silné kuřáky.
Vysoce rizikoví pacienti byli včas očkováni – těm jsem také očkování a včasné přeočkování třetí dávkou jednoznačně doporučila.
Co se týče postvakcinačních komplikací, uvádím několik zajímavých případů, kde se mi nálezy nejeví jako čistě náhodné. Nápadný je odstup od vakcinace (ať už první či druhou dávkou a nezávisle na typu vakcíny) zhruba 14 dní až tři týdny.
Většinou se jednalo o nově vzniklé srdeční selhání či zhoršení stávajícího zdravotního stavu z kardiologického hlediska.
Peri/myokarditidy, perikardiální výpotky, progrese srdečního selhání
- Pacient 40+ s nově vzniklým srdečním selháním. Příčina – peri/myokarditida se zhoršením funkce levé komory (EF 40%), vysokými plnícími tlaky a perikardiálním výpotkem, pozitivními kardiospecifickými enzymy a NT-pro BNP. Pacient léčen standardně jako srdeční selhání.
- Pacientka 70+ s kompenzovanou mitrální vadou na hranici významnosti a chronickou fibrilací síní s klidnou odpovědí komor – 6 let stabilní na zavedené léčbě, po 2. dávce vakcíny progrese nálezu, respektive srdečního selhání. Postup konzervativní, navýšení diuretik, již malé rezervy v léčbě. Současně NYHA III. st.
- Křehký senior 80+ po rozsáhlém anteroextenzivním infarktu se známou těžkou dysfunkcí komory, 20 let dobře kompenzován na zavedené léčbě srdečního selhání včetně biventrikulární stimulace. Prodělaný Covid před vakcinací, překvapivě velmi lehký průběh (infekt HCD). Šest měsíců po prodělaném Covidu vakcinace, následně během tří měsíců váhový úbytek 20kg, progrese srdečního selhání. Přijat s obrazem levostranné kardiální insuficience, klinicky NYHA IV, astma cardiale, kachexie. Minimální rezervy v konzervativní léčbě.
- Biologicky mladší senior 80+, bez komorbidit, po třetí dávce vakcíny nově vzniklá dušnost, masivní bilaterální pleurální výpotek, perikardiální výpotek hemodynamicky významný. Etiologie „nejasná“.
Pacienti dlouhodobě sledovaní a léčení pro některou z kardiologických diagnóz jsou primárně považovaní za rizikové k těžkému průběhu Covid 19.
Je tomu tak ale vždycky? Je skutečně nutné tyto pacienty očkovat i v případě že onemocnění prodělali?
Nebo můžeme někdy udělat více škody než užitku?
Myslím si, že do budoucna by bylo vhodné pacienty lépe stratifikovat na základě dostupných dat. Před vakcinací by měl lékař (nikoli „dobrovolný hasič či šatnářka v obchodním centru“) znát přidružená onemocnění a rizika. Těmi nemusí být nutně pouze kalendářní věk, ale především věk biologický a metabolický, a také imunologický statut pacienta.
Vakcinace a sportovci
Druhým protipólem ke kardiologicky léčeným pacientům jsou primárně nerizikové osoby – zdraví lidé bez přidružených onemocnění či sportovci. Nikdo ze sportovců, které máme v tréninku či jsme se s nimi setkali v naší laboratoři, neměl těžký průběh SARS-CoV2 – ať už se jednalo o sportovce masters kategorií se souběžnými kardiovaskulárními onemocněními, rizikovými kardiovaskulárními faktory či bez nich.
V tréninkové přípravě na vytrvalostní závody (běh, triatlon) máme skupinu cca 20 výkonnostních sportovců. Zhruba třetina z naočkovaných sportovců měla přechodně sníženou výkonnost – časté byly déletrvající horečky s následnou únavou a vyřazením z tréninku. Tento stav se normalizoval do 1- 2 měsíců ale s nutností upravit či přerušit tréninkový plán a zrušit závody.
Náhoda nebo příčinná souvislost?
- výkonnostní cyklista 50+ – masivní propad výkonnosti – přes systematický trénink pokles VO2 max o 25%, bez průkazu další patologie.
- triatletka 35+ perikarditis – po první dávce vakcíny Pfizer bolesti na hrudi, diskrétní zvýšení CKMB frakce. Úprava ad integrum, 2. dávkou NEočkována.
- vytrvalostní běžkyně 30+ – po druhé dávce vakcíny Pfizer několikadenní horečnatý stav s následným únavovým syndromem, palpitacemi, nepřiměřeným vzestupem tepové frekvence a opresemi na hrudi. Klinický, echo i laboratorní nález svědčí pro myoperikarditis. MRI až s odstupem dvou měsíců – negativní nález. Několikaměsíční vyřazení z tréninku pro únavu, nevýkonnost, horší regeneraci.
- rekreační sportovec 35+ doposud zdráv. Po první dávce vakcíny Pfizer prekolapsové stavy, oprese na hrudi, palpitace, přesto doporučena a podána 2. dávka. Následně limitující progrese obtíží, dušnost a nepřiměřené vzestupy tepové frekvence v nočních hodinách. Z dalších obtíží parestezie, dysestezie, instabilita při chůzi. Vyšetřen až po půl roce přetrvávajících obtíží. Dle echokardiografie pravděpodobně proběhlá perikarditis, dysregulace tepové frekvence.
Obtíže charakteru palpitací jsem zachytila u svých pacientů v rámci postcovidového syndromu v jarní vlně 2021 a pak až po opakovaných vakcinacích (boostry) či při kombinaci vakcinace a prodělaného onemocnění.
Dovolím-li si zaspekulovat nad etiopatogenezí, z klinického obrazu a jeho vývoje usuzuji, že se pravděpodobně se jedná o typ autonomní neuropatie. Při vyšší tepové frekvenci pak klesá stroke-volume a horší se diastolické plnění podobně jako u klasického tepového driftu během dlouhých vytrvalostních zátěží. To má pravděpodobně za následek dušnost a pokles výkonnosti.
- špičkový ultravytrvalec 45+ léčen pro autoimunitní onemocnění, podzim 2020 prodělal Covid 19 s mírným průběhem. Očkování 2. dávky Pfizer v létě 2021, bez akutních obtíží s kratším snížením objemu a kvality tréninku. Po návratu do plných tréninkových dávek absolvoval extrémní vytrvalostní závod, poté propad výkonnosti, výrazný únavový syndrom (nepřiměřený vzhledem k dříve dobře tolerovaným závodům podobného charakteru), zhoršení regenerace, snížení HRV. Následně progresující bolesti na hrudi ve vazbě na zátěž, diskrétní perikardiální výpotek, negativní nález na SKG (selektivní koronarografii). Dle MRI potvrzena perikarditida. Klinicky dobrá reakce na kortikoidy s postupnou regresí obtíží a návratem do tréninku.
- reprezentant v kolektivních sportech 20+, vakcinace Pfizer 2x, bez rizikových faktorů. Po běžném tréninku v posilovně náhlá porucha hybnosti levostranných končetin, paréza koutku, fatická porucha – jednoznačný obraz TIA. Kompletně vyšetřen včetně CT, MRI, sonografie mozkových tepen a echokardiografie k vyloučení zkratu na úrovni síní – vše s negativním nálezem, negativním trombofilním screeningem. Úprava stavu do 24 hodin ad integrum. V propouštěcí zprávě uzavíráno jako migréna.
Je zapotřebí přiznat, že závažnější klinické obtíže většinou (ale ne vždy) korelovaly s tím, že sportovec po vakcinaci nepřerušil trénink a pokračoval i v intenzivnější přípravě, někdy i v závodech.
To lze sportovcům těžko vyčítat, protože málokdo předpokládá, že dušnost či tlaky na hrudníku, které se objeví s odstupem tří týdnů po podané vakcíně, by mohly mít tuto souvislost. Kdykoli v minulosti přeci jakékoli očkování znamenalo v zásadě pouze maximálně jednodenní bolestivost v místě vpichu.
Výrobci vakcín na takto rizikové chování neupozorňují a před jeho důsledky nevarují – ani běžnou populaci, ani sportovce, ani trenéry. Bohužel není příliš vzácné, že sami sportovci vakcíně potíže nepřičítají či je bagatelizují, protože chtějí „normálně žít“.
„Tak mi něco dej, ať se to spraví a můžu jít na 2.dávku… mám plánované to a to….“
Quo vadis… ? Tak až sem jsme došli – s prevencí, medicínou, zdravím, aktivním životním stylem, svobodou a zodpovědností za sebe sama.
Aktualizace z března 2023
Uplynul rok a půl od doby, kdy jsem napsala tento text. Článek bych psán v době vlny delta, poté přišel omikron, který zamíchal dále covidovými kartami. Na tom, co bylo napsáno, bych neměnila ani slovo – a i zpětně bych vypíchla tento odstavec:
Oddělení JIP a ARO nezahlcují ti, kteří pečují o své zdraví a imunitu, nemají nadváhu a sportují. Tito lidé naopak přispívají k celkovému zdraví společnosti, po prodělané nemoci brání přenosu nákazy a zvyšují odolnost populace jako celku. Není přípustné a neexistuje žádný medicínský důvod tyto lidi diskriminovat či emočně vydírat, ať už se rozhodnou stran vakcinace jakkoli.
Tito lidé říkají: Sport, péče o své zdraví a imunitu je pro nás samozřejmost. Chceme mít možnost se svobodně rozhodovat o svém zdraví, ať už se pro očkování rozhodneme či ne. Přejeme si volně dýchat, sportovat, závodit a inspirovat ke zdravému životnímu stylu své okolí, své svěřence, které trénujeme, své děti. Přenechte svobodu a zodpovědnost o naše zdraví nám samotným.
Toto jsem napsala před rokem a půl a podepsala bych to do puntíku. Připadá mi neuvěřitelné, že neproběhla žádná veřejná reflexe toho, že nerizikoví mladí a zdraví lidé, kteří aktivně sportují byli pod nátlakem nucení do vakcinace látkou, o jejíž dlouhodobých účincích neví nikdo nic.
Nápadně přibývá náhlých úmrtí – dokonce se objevila nová klinická jednotka SADS, ve velkých databázích je nárůst kardiovaskulárních komplikací, u doposud zdravých sportovců nápadně často vídáme častou nemocnost či pokles výkonnosti a stále se operuje termínem long-covid.
Nápadně často se setkávám s pacienty s nespecifickými obtížemi charakteru bušení srdce, nepřiměřeně vysoké tepové frekvence, nově vzniklého srdečního selhání, peri/myokarditis. Nevím jak kolegové, ale já jsem v minulosti toto nevídala.
Málokdo už dnes neprodělal covid (jednou či vícekrát), většina populace je minimálně dvakrát očkována. Těžko se odlišuje, zda jsou potíže skutečně v příčinné souvislosti s covidem, jsou postvackinační, či se jde o kombinaci obojího.
V individuálních kazuistikách si uděláte samozřejmě nějaký názor, který bude subjektivně zabarvený. Ten můj – čistě empirický a čistě subjektivní, je ten, že u lidí, kteří očkováni nebyli se s tímto prakticky nesetkávám. Neznám ze svého okolí, ze svých pacientů či klientů naší zátěžové laboratoři nikoho neočkovaného, kdo by měl těžký průběh omikronu, a nebo by po jeho prodělání měl tzv. post-covidový syndrom. Zato jsem viděla mnoho pacientů, kteří prodělali covid několikrát – navzdory vakcinaci i boostrům a potýkají se s nejrůznějšími obtížemi.
To, čím jsem argumentovala od počátku sporů s kolegy o to, zda má být zcela neriziková populace (a populace po prodělaném onemocnění) očkována či ne a kde je cost-benefit případného „collateral-damage“ je stále stejné. Vždy v minulosti se respektoval imunitní status pacienta, kontraindikace (třeba i relativní) a ctil se princip předběžné opatrnosti. Toto přestalo platit a dlouhodobé důsledky a reflexe toho, zda byl oficiální narativ správný, je třeba vyvodit z tvrdých dat.
Abychom se mohli poučit do budoucna, je třeba vycházet z populačních dat, která má i k dispozici UZIS a zdravotní pojišťovny. Porovnat očkovanou a neočkovanou populaci jako celek – za poslední tři roky zpětně, včetně celkové morbidity, mortality a frekvenci jednotlivých klinických jednotek a počty hospitalizací, nově vzniklých onemocnění – a to nejen pro kardiologické, ale také pro neurologické a například gynekologické diagnózy.
Názory a postoje vyjádřené v tomto článku jsou názory autora článku a nemusejí se shodovat s postoji deníku The Epoch Times.
Poznámky:
Slovníček a některé vysvětlivky:
Perikarditida: zánět osrdečníku (obaly okolo srdce)
Myokarditida: zánět srdečního svalu
NYHA I–IV: klasifikace pokročilosti srdečního selhání (stupeň IV je klidová dušnost)
SKG: selektivní koronarografie: katetrizační vyšetření věnčitých tepen
MRI: magnetická rezonance: využívá se k diagnostice myokarditid
Echokardiografie: sonografie (ultrazvuk) srdce
EF: ejekční frakce –výkonnost levé komory srdeční (normální je 55-75%)
TIA: transitorní ischemická ataka: příznaky podobné cévní mozkové příhodě, které se do 24 hodin upraví
Troponiny, CKMB: laboratorní ukazatele poškození srdečního svalu
NT– proBNP: laboratorní ukazatel srdečního selhání
Anteroextenzivní infarkt: rozsáhlý infarkt přední stěny
Biventrikulární stimulace: speciální kardiostimulátor („budík“) používaný pro léčbu srdečního selhání
HRV: variabilita tepové frekvence
VO2max: maximální přenosové parametry kyslíku – ukazatel výkonnosti organismu
Stroke–volume: tepový objem
