Potom, co Honduras minulý týden ukončil dlouholeté diplomatické styky s Tchaj-wanem, aby místo toho navázal vztahy s Čínskou lidovou republikou, tchajwanský ministr zahraničí v neděli zareagoval prohlášením, že středoamerická vláda ostrovní stát prakticky vydírala nesmyslnými požadavky na rozvojovou pomoc.

V projevu v Tchaj-peji ministr zahraničí Joseph Wu uvedl, že vláda Castrové v Hondurasu požádala Tchaj-wan o další miliardovou pomoc, včetně zdvojnásobení původní žádosti o 45 milionů dolarů na výstavbu nemocnice na 90 milionů dolarů a dalších 50 milionů dolarů, které měly jít na výstavbu vodní elektrárny za 300 milionů dolarů.

Wu uvedl, že nadsazená částka na nemocnici je v podstatě úplatkem. „Připadalo mi, že to, co chtějí, jsou peníze, a ne nemocnice,“ řekl Wu novinářům. Podle něj byly požadavky nepřiměřené a pravděpodobně jsou výsledkem nedávných jednání s Čínou. Také varoval Honduras, že Peking nemusí svým slibům dostát.

Ukončení styků s Tchaj-wanem se očekávalo poté, co minulý týden honduraský ministr zahraničí odcestoval do Číny, aby s ní navázal vztahy, a prezidentka Xiomara Castrová prohlásila, že její levicová vláda naváže styky s Pekingem.

Čína uvedla, že její ministr zahraničí Čchin Kchang a honduraský ministr zahraničí Eduardo Enrique Reina podepsali v Pekingu dohodu o diplomatickém uznání, čímž byly ukončeny oficiální diplomatické vztahy s Tchaj-wanem sahající až do 40. let minulého století.

Honduraské ministerstvo zahraničí v sobotu pozdě večer ve stručném prohlášení uvedlo, že uznává Čínskou lidovou republiku jako jedinou legitimní vládu, která reprezentuje celou Čínu, a že Tchaj-wan je „neoddělitelnou součástí čínského území“.

Čínská vládnoucí komunistická strana tvrdí, že demokraticky ovládaný Tchaj-wan je jejím vlastním územím bez práva na mezistátní vztahy, což Tchaj-pej důrazně odmítá. Čína požaduje, aby země, s nimiž má vazby, její postoj uznaly.

Tchajpejský ministr zahraničí Joseph Wu ve svém projevu uvedl, že Castrová, která se ujala úřadu počátkem loňského roku, a její vláda „vždy měly o Číně iluze“ a čínské „vábení“ nikdy nepřestalo.

„Ministerstvo zahraničí a velvyslanectví uchopily příslušné informace a pečlivě s nimi nakládaly. Vláda Castrové nás však také požádala o obrovskou ekonomickou pomoc v řádu miliard dolarů a porovnávala ceny programů pomoci poskytované Tchaj-wanem a Čínou,“ uvedl Wu.

Tchajwanská prezidentka Tsai Ing-wen ve video-prohlášení uvedla, že Tchaj-wan nebude soutěžit s Čínou v „nesmyslné“ dolarové diplomacii.

Naplní Čína sliby?

Podle kopie dopisu, kterou viděla agentura Reuters, honduraský ministr zahraničí tento měsíc napsal Tchaj-wanu žádost o pomoc ve výši téměř 2,5 miliardy dolarů, která kromě prostředků na výstavbu nemocnice a přehrady zahrnovala i půjčku ve výši 2 miliard dolarů na umoření dluhu.

Spojené státy opakovaně varovaly země, aby nevěřily čínským slibům pomoci. Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že ačkoli je akce Hondurasu suverénním rozhodnutím, je důležité poznamenat, že Čína „často dává výměnou za diplomatické uznání sliby, které nakonec zůstanou nesplněny“.

„Bez ohledu na rozhodnutí Hondurasu budou Spojené státy nadále prohlubovat a rozšiřovat naši spolupráci s Tchaj-wanem,“ uvedlo ministerstvo v prohlášení.

Vztahy mezi Hondurasem a Tchaj-wanem se datují od roku 1941, kdy vláda Čínské republiky, což je dodnes oficiální název Tchaj-wanu, byla ještě v Číně, než v roce 1949 po prohrané občanské válce s Mao Ce-tungovými komunisty uprchla na ostrov Tchaj-wan. Tchaj-wan má nyní formální diplomatické vztahy pouze se 13 zeměmi – většinou rozvojovými státy ve Střední Americe, Karibiku a Tichomoří.

Z anglického originálu na The Epoch Times přeložil Ondřej Horecký. Článek byl redakčně zkrácen.