Poté, co se začaly objevovat na veřejnosti informace o činnosti Robert Fremra z doby před sametovou revolucí a přibývají pochybnosti o vhodnosti tohoto kandidáta na ústavního soudce, JUDr. Fremr zvažuje, že se prezidentovy nominace vzdá.
Byť Robert Fremr jako kandidát prezidenta Petra Pavla hladce prošel 11. července senátními výbory, během jednání celého Senátu 2. srpna zazněly ze strany senátorů pochybnosti o vhodnosti jeho nominace, čemuž předcházely informace v médiích ohledně minulosti soudce svázané s komunistickým režimem.
Při tajném hlasování Senát nakonec Fremra schválil poměrně těsnou nadpoloviční většinou (36 z 67).
Den po hlasování v Senátu napsal na X jeho předseda Miloš Vystrčil: „Myslel jsem, že zůstanu u zdvořilostní gratulace – tj. souhlas @SenatCZ naprosto respektuji. Vzhledem k některým vyjádřením v médiích ale musím zopakovat, že Robert Fremr prokazatelně opakovaně říkal před senátory nepravdu. Následně to sváděl na paměť a mluvil o nepřesnosti.“
Vzhledem k vývoji však prezident Fremra do funkce ústavního soudce nejmenoval s tím, že jmenování odkládá. „A pokud jsem řekl v Senátu, že nemám žádné informace, které by mě vedly k tomu, abych stáhl nominaci, tak ta situace platí. Ale zároveň vnímám, že se objevily nové informace, že se objevilo mnoho faktických a mnoho emotivních vyjádření, a já rozhodně nechci tuto situaci nějak lámat přes koleno nebo nějak uspěchat,“ sdělil prezident 7. srpna na půdě Ústavního soudu.
Ve středu 9. srpna pak prezident na platformě X reagoval na prohlášení Ústavu pro studium totalitních věd (ÚSTR), „že se v Archivu bezpečnostních složek nachází sedm kartonů archivních materiálů. Údajně je doposud nikdo systematicky nestudoval“.
„Požádal jsem proto o poskytnutí relevantních informací a zdrojů v této věci, abych se detailně seznámil s jejich obsahem. Požádal jsem také Archiv hl. města Prahy o seznam rehabilitačních spisů Obvodního soudu pro Prahu 4, které se týkají případů, kde Robert Fremr rozhodoval,“ sdělil prezident a dodal: „Nemám v úmyslu jakékoliv rozhodnutí přezkoumávat, ale nechci ignorovat upozornění na nové, dosud neposouzené informace. Až se s nimi seznámím, bez odkladů zveřejním své rozhodnutí.“
Na webové stránce ÚSTRu věnované této tematice se k 11. srpnu konstatuje, že Fremr „odsoudil mezi lety 1983-85 za emigraci ve 124 samostatných případech celkem 172 osob“.
ÚSTR dodává, že o přezkoumání profesní minulosti soudce požádala i Kancelář prezidenta ČR.
Mluvčí ÚSTRu Jakub Šafránek dnes potvrdil pro Epoch Times informaci o sedmi kartonech archivních materiálů z bezpečnostních složek, které v tuto chvíli již přezkoumává tým vedený Petrem Hlaváčkem.
Během včerejšího rozhovoru na ČT24 soudce Fremr sdělil, že zvažuje od nominace na Ústavní soud odstoupit.
„Upřímně řečeno, pro mě dneska v této chvíli už nejsou primární ty ambice stát se ústavním soudcem, ale vypořádat se nějakým uspokojivým způsobem s těmi obviněními, která proti mně kritici vznášejí,“ reagoval Fremr na otázku moderátora, zda se vzdá svých ambicí na to, být ústavním soudcem.
„Mám za to, že kdybych – a zvažoval jsem a zvažuji stále tu alternativu – rezignoval nyní, tak mám jednu velkou obavu, že by to mohlo být vykládáno jako jakési doznání,“ pokračoval Fremr s tím, že obvinění vůči své osobě považuje za velice závažná. „Ale podle mého názoru, a to bych rád prokázal, jsou skutečně z větší části nepodložená,“ dodal.
