Poté, co senátní ústavně-právní výbor a výbor pro vzdělávání doporučily 11. července ke schválení další tři nové kandidáty prezidenta Pavla na ústavní soudce, dostalo se dnes na jejich schvalování před celým senátním plénem.

Hlasování o jejich schválení předcházela dlouhá rozprava týkající se „mediálního kolotoče“ kolem dvou kandidátů, a především kolem Roberta Fremra. Dalšími nominovanými prezidentem Pavlem byly Veronika Křesťanová a Kateřina Ronovská.

Z tajné volby senátorů vzešli úspěšně všichni kandidáti.

Jeden z kandidátů doplní momentálně prázdné místo na Ústavním soudu a další dva mají nahradit soudce, kterým končí funkční období k 7. srpnu.

Z nejvyšší soudní instance v zemi odchází k pondělí i její předseda Jan Rychetský. Kancelář prezidenta zatím jeho nástupce odmítla komentovat s tím, že „prezident Pavel jmenuje nového předsedu Ústavního soudu v pátek“, tedy 4. srpna.

Kontroverze

Na kontroverznost jedné z kandidátek, Kateřiny Ronovské, poukázal server borovan.cz, který informoval o členství Ronovské ve správní radě Nadace Independent Press, která vlastní majoritní podíl v Deníku N. Dle serveru jde v tomto případě o porušení „deklaratorní nezávislosti tohoto média“.

Zároveň borovan.cz informoval o členství Petra Pavla v redakční radě Deníku N v roce 2019 a na to, že někteří ze zakladatelů Nadace Independent Press podpořili prezidentskou kampaň Petra Pavla milionovými částkami. Naznačil tak možnou politickou laskavost a lobby „stojící za prezidentem“.

K těmto obviněním se Kancelář prezidenta vyjádřila: „Volební kampaň Petra Pavla podpořily desítky velkých dárců a také vyšší tisíce jednotlivců. K žádnému z nich nevznikly z podpory žádné závazky. Paní Ronovská byla na ústavní soudkyni nominována na základě její odbornosti a profesních zkušeností, které vyplývají z jejího životopisu, a její nominace nemá jakoukoliv souvislost s jejím členstvím v dozorčí radě Nadace Independent Press. V případě, že její nominace bude schválena, je připravena na tuto funkci rezignovat.“

Případnou rezignaci při zvolení do funkce potvrdila v dnešní rozpravě v Senátu i kandidátka.

Zpochybnění pro zastávání funkce ústavního soudce se objevilo v mnoha médiích i v případě Roberta Fremra. Byť má bohaté zkušenosti, včetně mezinárodních, kritici mu vyčítají členství v komunistické straně za minulého režimu a v této souvislosti podíl na kauze „Olšanské hřbitovy“, či „torpédování“ právních pozic Izraele a USA, jak pro Echo24 uvedl europoslanec Alexandr Vondra.

Fremr dle serveru Echo24 na obvinění včera reagoval rozesláním dopisu senátorům, ve kterém uvádí svůj pohled. Nad „olšanským rozsudkem“ projevil lítost a odmítl, že by jako soudce Mezinárodního trestního soudu narušoval pozice Izraele a USA.

Rozprava v Senátu

Ve svém úvodním slovu před senátory zmínil prezident Pavel „genderovou nevyváženost“ Ústavního soudu a svoji snahu o zpestření této instituce. Vyjádřil se také k soudci Fremrovi, ke kterému dle něj zatím „nedostal žádná fakta, která by prokázala, že Robert Fremr jako soudce nebo jako člověk tehdy selhal“.

Při svém dnešním proslovu před senátním plénem Fremr účasti v Komunistické straně Československa litoval a poskytl senátorům svůj pohled k „olšanskému rozsudku“ či k „torpédování Izraele a USA“, ve kterých dle něj nechyboval.

Senátor Pavel Fischer došel k jinému názoru. Před plénem sdělil, že si archivní materiály k „olšanskému případu“ nastudoval a dle něj došlo ze strany Fremra buď k pochybení, anebo jednal „na objednávku“, a zpochybnil Fremrovu nestrannost.

Po několikahodinovém jednání přistoupili senátoři k tajné volbě, ve které kandidáti museli získat nadpoloviční většinu.

Celkem hlasovalo 67 senátorů. Robert Fremr získal pouze 36 hlasů, které však na jeho potvrzení stačily. Veronika Křesťanová i Kateřina Ronovská získaly obě po 48 hlasech, a tedy byly potvrzeny také.