Vyváženost stravy podle průzkumu společnosti Edenred řeší 62 % Čechů, v Evropě jsou to více než tři čtvrtiny. Většina lidí si myslí, že dokáže rozeznat zdravé jídlo od nezdravého, často se ale mýlí. Informace dnes zazněly na tiskové konferenci Hospodářské komory ČR. Podle odborníků souvisí se špatnou stravou až čtvrtina úmrtí, náklady související s léčbou obezity tvoří až desetinu výdajů na zdravotnictví. Obézní je necelá pětina Čechů, nadváhu mají tři čtvrtiny populace.
Lidé v průzkumu uváděli, že nejčastěji snídají mléčné výrobky, džem, cereálie nebo vejce, vůbec nesnídá asi pětina. Většina Čechů preferuje teplý oběd, nejčastěji ho tvoří podle odpovědí těstoviny, rýže nebo brambory a kuřecí maso, méně často vepřové maso a polévky. Večeře Češi jedí častěji studené než teplé, 70 % uvádělo zeleninu, 53 % uzeniny a 47 % slané pečivo. Lidé uvádějí, že k snídani mají nejčastěji kávu, k ostatním jídlům vodu. Alkoholické pivo pije k obědu 16 % lidí, 40 % lidí k večeři a 49 % k večeři přidá víno. V průzkumu odpovídalo přes 4600 lidí, držitelů stravenkových karet.
Podle Elišky Selinger ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ) čerstvá státem sbíraná data k dispozici nejsou, průzkumy podle ní může ovlivňovat to, že lidé odpovídají podle toho, jaké odpovědi považují za „správné“. „Situace tak může být ještě horší, než uvádějí,“ řekla. Podle šetření Eurobarometr například 48 % Čechů uvedlo, že denně nesní ani jednu porci zeleniny. Doporučených je přitom nejméně pět porcí.
Odborníci se shodují, že nezdravá strava je v současné době největším rizikovým faktorem. V podílu na nemocech a úmrtích předstihla i kouření. Selinger doplnila, že není možné špatné stravovací návyky dohnat pohybem. Podle ní je zásadním faktorem i prostředí, tedy to, na jaké jídlo si člověk vznikl v dětství či zda a jak jedl ve školní jídelně. „Je načase si přiznat, že pouze individuálně edukovat nestačí,“ dodala. Stejná stravovací doporučení platí podle ní už od 50. let 20. století a lidé je znají. Přesto je nedodržují.
Roli při výběru jídla hraje i cena jídla. Téměř 60 % lidí v průzkumu uvedlo, že pokud budou jejich náklady dál růst, omezí nákup jídla. Přitom ale za jídlo Češi utratí méně než lidé v okolních zemích, nejčastěji 20 nebo 30 % svého měsíčního příjmu. „Vlivem různých socioekonomických faktorů se čeští strávníci často odbývají a volí snadno dostupná, avšak nezdravá jídla. Důvody, které rozhodují, jsou především cena a čas,“ uvedla členka vedení společnosti Edenred Aneta Martišková.
