Čína a Rusko se domnívají, že Spojené státy „musí být zničeny“, říká Gordon Chang.
Vůdce Komunistické strany Číny (KS Číny) Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin uvažují o rozpoutání třetí světové války, k čemuž je vede jejich společná vize budoucího světového řádu, tvrdí renomovaný odborník na Čínu Gordon Chang.
Chang, vedoucí pracovník newyorského think-tanku Gatestone Institute, vystoupil 25. prosince v rozhlasové stanici 77 WABC, aby hovořil o svém novém článku pojednávajícím o Číně a Rusku. Ve svém článku píše, že tyto dva režimy „tvoří jádro nové osy“ a kolem tohoto jádra „se nacházejí zmocněnci a zmocněnci zmocněnců, jako je Írán, Severní Korea, Alžírsko a řada teroristických skupin“.
Si a Putin „spolupracují napříč celým světem“, uvedl v rozhovoru Chang. „V podstatě rozdělili mezinárodní systém na dvě části. Chtějí ovládnout druhou polovinu. Ve skutečnosti uvažují o rozpoutání třetí světové války, protože neustále hovoří o použití jaderných zbraní.“
Obavy ze vztahů mezi Kremlem a KS Číny vzrostly od února 2022, kdy Rusko napadlo Ukrajinu a oba sousedé posílili své vazby na partnerství „bez hranic“. Čínský jaderný potenciál se dostal pod drobnohled v říjnu, kdy Pentagon ve své zprávě odhalil, že komunistický režim má ve svém arzenálu více než 500 funkčních jaderných hlavic, přičemž se očekává, že do roku 2030 se jejich počet zvýší na 1 000. Rusko má mezitím podle Federace amerických vědců zásoby čítající přibližně 4 489 jaderných hlavic.
„A při tom, co dělají, můžeme pozorovat, že spolupracují na Ukrajině, spolupracují v Gaze a spolupracují v severní Africe. Rozdmýchávají oheň na celém světě. A my máme Bidenovu administrativu, která si nevšímá toho, co se děje,“ uvedl Chang.
Expert na Čínu poznamenal, že Čína a Rusko sledují reakci Bidenovy administrativy na jemenskou islamistickou povstaleckou skupinu Hútíů, která od 7. října, kdy teroristé z Hamásu zaútočili na Izrael, podnikla desítky útoků drony a raketami v Rudém moři. Íránem podporovaní Hútíové se spojili s Hamásem v Gaze.
„Měli bychom zasáhnout hútíjské přístavy. Měli bychom zasáhnout i íránské přístavy. Pokud to uděláme, ukážeme, že jsme ochotni se bránit,“ prohlásil Chang. „A myslím si, že to přiměje Číňany a Rusy, aby se posadili a zpozorněli, protože právě teď podporují íránský útok na Izrael a íránský útok na lodní dopravu.“
Podle něj si Číňané, Rusové a Íránci vzhledem k tomu, že Bidenova administrativa v souvislosti s jeho doporučeními nejednala, pravděpodobně říkají: „No, tak pojďme a udělejme ještě něco navíc.“
Bílý dům uvedl, že Teherán byl do útoků Hútíů „hluboce zapojen“, což íránské ministerstvo zahraničí popřelo. Lodní společnosti přesměrovaly své nákladní lodě kolem Afriky, aby se vyhnuly Suezskému průplavu a Rudému moři.
Ve svém článku, který byl zveřejněn 25. prosince, Chang vysvětluje, že Si a Putin se domnívají, že Spojené státy „jsou v závěrečném úpadku“, a poukazuje na jejich březnový rozhovor, kdy vůdce čínské komunistické strany řekl svému ruskému protějšku, že oba sousedé „jsou hnacím motorem“ změn, které nebyly k vidění „za posledních 100 let“.
Oba vůdci se rovněž domnívají, že Spojené státy „musí být zničeny“, a proto vznikla jejich nová osa, uvádí se v článku Changa.
„Si dal mimo jiné vyhlášením ,lidové války‘ Americe jasně najevo, že USA musí být zničeny a Američané vyhlazeni. Putin je méně ambiciózní, chce pouze, aby mu USA zmizely z cesty, zatímco on obnovuje ruské impérium v jeho největším rozsahu,“ uvádí se v článku.
Chang svůj článek uzavírá úvahou, jaký postup by Putin zvolil, kdyby Si napadl sousední země. „To není jasné, ale je velmi pravděpodobné, že ruský vůdce Číně pomůže,“ píše.
Předpokládaným hlavním cílem invaze KS Číny je Tchaj-wan, samosprávný ostrov, který Peking prohlašuje za součást svého území. Si považuje převzetí Tchaj-wanu za prostředek k dosažení „národního omlazení“, přestože čínský režim ostrovu nikdy nevládl.
Chang píše: „Rusko by také mohlo Číně pomoci tím, že by se pokusilo zabrat ještě větší část řetězce Kurilských ostrovů od Japonska nebo by postupovalo proti některému členu NATO, například jedné ze tří pobaltských republik, a pohltilo by tak euroasijskou pevninu konfliktem od jednoho konce k druhému.“
Článek původně vyšel na stránkách americké redakce Epoch Times.
