Meziresortní pracovní skupina k otázce možného zavedení spotřební daně na tichá vína vznikla na základě dohody vládní koalice, která stále platí. O dalším postupu mají rozhodnout předsedové stran koalice na jednání takzvané K5. ČTK to dnes řekl mluvčí ministerstva zemědělství (MZe) Vojtěch Bílý. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ve středu ve vysílání CNN Prima News řekl, že o zdanění tichého vína by už vláda měla rozhodnout a že má pro to všechny podklady. Jednání skupiny podle něj již nemají smysl. Prezident Svazu vinařů Martin Chlad ČTK řekl, že jej vyjádření ministra překvapilo.
Meziresortní skupina se naposledy sešla loni na konci listopadu. Svaz vinařů představil návrh, který by místo spotřební daně zavedl minimální cenu za obsah ethanolu ve víně. Po listopadovém jednání ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) uvedl, že se skupina zabývala možnými variantami zdanění, které připravilo ministerstvo financí. Jde o návrhy, které vycházejí ze sazby 23,40 Kč na litr, jež nyní platí pro šumivá vína.
Bílý uvedl, že skupina pracuje na variantách řešení, o kterých se na posledním jednání mluvilo. „V tuto chvíli čekáme na doplnění analýz od ministerstva financí a Svazu vinařů ČR,“ doplnil.
Stanjura ve středu řekl, že pokud vláda zdanění schválí, platilo by od začátku ledna 2025. „Navrhuji, abychom rozhodli politicky. Abychom neměli další a další jednání pracovních komisí,“ dodal.
Prezidenta Svazu vinařů Martina Chlada, který je členem meziresortní pracovní skupiny, vyjádření ministra Stanjury překvapilo. „Je to ode zdi ke zdi, podle mého názoru je to snaha o získání laciných politických bodů. Nevidíme důvod, proč by za stejnou láhev vína platil Čech o 30 korun vyšší cenu než Němec nebo Slovák. Předložili jsme návrh na zavedení minimální ceny za jednotku, což je účinný nástroj, o jehož zavedení nyní uvažuje i Francie,“ uvedl Chlad. Doplnil, že se zavedením minimální ceny nemají problém ani zástupci pivovarníků nebo výrobců lihovin. „Byla vytvořena pracovní skupina, ministři se zajímali o odborné argumenty a teď přijde pan ministr s tím, že to stejně rozhodnou politicky, to je nesystémový přístup,“ dodal Chlad.
O možnosti zavést v Česku spotřební daň na takzvané tiché víno se hovořilo opakovaně, ale vždy to vyvolalo silný odpor domácích vinařů. Stejně tomu bylo i loni na jaře, kdy zdanění tichého vína doporučila vládě jako jednu z možností pro zlepšení stavu veřejných financí Národní ekonomická rada vlády (NERV). Svaz vinařů i Vinařská unie proti tomu protestovaly zejména argumentem, že stejnou úlevu mají vína v okolních zemích a že po zavedení spotřební daně tak přestanou být místní vinaři konkurenceschopní.
Ministr financí v materiálech pro koaliční partnery již dříve spočítal, že pokud by se z tichých vín odváděla stejná daň jako ze šumivých, stát by si mohl přilepšit až o čtyři miliardy korun ročně. Loni v květnu nakonec vláda oznámila, že daň na tichá vína v plánu na ozdravení veřejných financí zavádět nechce.
