Enterický nervový systém představuje jakýsi „sekundární mozek“ těla, důležité komunikační centrum, které se nachází ve spletitém síťoví nervových vláken umístěných ve dvou vrstvách střevní sliznice. Pomáhá řídit funkce důležité pro trávení, imunitu a náladu.
Označuje se jako sekundární mozek, neboť je tvořen souborem stovek milionů neuronů a operuje nezávisle, avšak ve spolupráci s ostatními částmi autonomního nervového systému. Pomocí 30 různých neurotransmiterů koordinuje několik složitých funkcí. Ve střevech se nachází více než 90 % serotoninu a asi 50 % celkového dopaminu v těle.
Enterický nervový systém (ENS) funguje na jedné úrovni jako zapalovací systém vozidla, který poskytuje dokonale načasovanou jiskru energie pro řetězovou reakci, jež pohání svaly, které posouvají potravu trávicím traktem. Udržuje také homeostázu neboli rovnováhu, když se naše tělo setká s vetřelci – například s toxiny, viry a parazity.
Pokud dojde k narušení oběhu v ENS, mohou se objevit gastrointestinální příznaky jako zácpa, průjem a bolest. Někdy jsou však tyto příznaky vlastně dobrou zprávou, neboť signalizují, že ENS pracuje na vylučování patogenů.
Když se však tyto příznaky stanou chronickými (dlouhodobými), mohou pacienty i lékaře zmást. Tato záhada přitahuje vědce ke zkoumání léčebných postupů, které podněcují ENS ke správné činnosti, což by mohlo pomoci při různých onemocněních, od Crohnovy choroby, kolitidy a syndromu dráždivého tračníku až po neurologická onemocnění, jako je roztroušená skleróza a Alzheimerova choroba. Zkoumá se také možnost léčby psychických stavů, jako jsou deprese, úzkost a schizofrenie.
Neuvěřitelný systém
ENS je někdy považován za samostatný systém, ale může být také řazen do periferního nervového systému mezi mozkem a míchou.
Oficiálně je ENS součástí autonomního nervového systému spolu se sympatickým a parasympatickým nervovým systémem. Klíčovým úkolem ENS je posouvat potravu při trávení, což zahrnuje detekci a vyhodnocování toho, co je v potravě obsaženo.
„Systém netuší, co dostane, takže musí být připraven na všechno. Jeden den může jíst steak a druhý den jen zeleninu. Má obrovskou schopnost se přizpůsobit,“ popsal deníku The Epoch Times Keith Sharkey, profesor fyziologie a farmakologie na univerzitě v Calgary.
„Aby to bylo složitější, to, co jíte, nemusí být bez bakterií. Střevo je vnější orgán, protože přijímáme potravu zvenčí, ale je uvnitř našeho těla a musí chránit naše tělo před toxiny, kontaminanty, parazity a nežádoucími bakteriemi. Většinou to dělá velmi účinně,“ doplnil.
Buňky ENS mohou přímo i nepřímo vnímat signály od střevních mikrobů a imunitních buněk a reagovat na ně, což jim pomáhá rozpoznat situace, kdy nastanou problémy.
Pokud se tak stane, vedou především k problémům s motilitou, což znamená, že jsou spojeny s peristaltikou, sekvencí kontrakcí, které posouvají potravu trávicím traktem. Nezdravá motilita znamená, že se potrava pohybuje příliš rychle, příliš pomalu nebo pozpátku.
Enterický nervový systém dohlíží na žaludek, tlusté střevo, tenké střevo a další. Rozhoduje o tom, co se uloží a co se vyloučí. Musí reagovat na to, co tělo v daném okamžiku potřebuje, a má velký vliv na zbytek těla, včetně mozku. Pokud například jíte před spaním, ENS říká mozku, že tělo bude mít brzy spoustu energie, takže by nemělo vylučovat melatonin a navozovat spánek.
Klíč ke zdraví
Dr. Scott Doughty, praktický lékař integrativní medicíny z U.P. Holistic Medicine, sdělil deníku The Epoch Times, že z klinického hlediska je střevo logickým začátkem léčby většiny onemocnění.
Je to proto, že molekulární tělo, včetně energie, která ho probouzí k životu, je tvořeno sluncem na naší kůži, vzduchem, který dýcháme, a především potravou, kterou jíme. Pokud je to, co jíme nebo pijeme, problematické nebo to špatně trávíme, může následovat téměř jakýkoli problém.
Klíč k obnově zdraví často začíná něčím tak jednoduchým, jako je kritický pohled na stres, který zhoršuje trávení, nebo na stravovací a pitné návyky, které nám neslouží ku prospěchu.
„Střeva jsou pravděpodobně nejcitlivější na základní změny, které mohou zlepšit fungování organismu,“ říká Dr. Doughty. Nejlepší ze všeho podle něj je, že mnohé z těchto změn nevyžadují farmaceutické prostředky.
Mechanismus působení
Peristaltika, synchronizovaný pohyb stahů, který posouvá potravu hrdlem a 8 metrů dlouhým trávicím traktem, může být ovlivněna nesčetnými stavy, nerovnováhami, léky, zraněními či infekcemi. Mezi příznaky problémů patří zácpa, plynatost, průjem, bolesti břicha, nadýmání, nevolnost, říhání, reflux kyselin a potíže s polykáním.
Neurony ENS se vinou tkáněmi trávicího traktu jako síťoví. Ochrana této pavučiny je velmi důležitá, protože zůstává spornou hypotézou, zda se dokáže regenerovat, říká profesor Sharkey.
Stárnutí způsobuje odumírání střevních neuronů. To může částečně vysvětlovat, proč starší lidé mají tendenci trpět pohybovými vadami peristaltiky, jako například zácpou. Existují však opatření, která můžeme aplikovat ke zlepšení svého celkového zdravotního stavu a která zřejmě také ochrání ENS, zejména tím, že využijeme jejího vztahu s ostatními částmi nervového systému.
Například dysbióza neboli nezdravá rovnováha mikrobů ve střevech může také vést k poruchám a změnám, které ovlivňují funkci a pohyblivost střev.
Odpočiň si a trav
ENS úzce spolupracuje s dalšími dvěma větvemi autonomního nervového systému – sympatickým a parasympatickým nervovým systémem. Tento vztah umožňuje co nejlepší využití zdrojů v závislosti na tom, co v daném okamžiku po těle požadujeme.
Autonomní nervový systém pracuje automaticky a reaguje na vše, co děláme nebo co mu sdělujeme. Například ENS začne pracovat, když jíme. Stejně tak pokud vnímáme cokoliv jako hrozbu, uvádíme do pohybu sympatický nervový systém.
Sympatický nervový systém řídí naši reakci „bojuj nebo uteč“. Zaplavuje tělo určitými hormony a zvyšuje srdeční frekvenci, aby dodával kyslík do velkých svalů. Žádá také nervy ve střevech, aby potlačily trávení, které by nás jinak mohlo zpomalit. Rozložení některých potravin vyžaduje hodně energie a také by se vám asi nechtělo moc zastavovat a ulevit si, když utíkáte před medvědem.
Může to mít ovšem za následek spoustu problémů. Žijeme v době chronického stresu. A náš autonomní nervový systém bohužel nedokáže rozlišit mezi bezprostředními hrozbami (například medvědem) a vzdálenějšími hrozbami, jako je například zvyšování úrokových sazeb hypoték. Pokud se cítíte vystresovaní, vystrašení, rozzlobení nebo znepokojení, říkáte svému autonomnímu nervovému systému, že hrozí nebezpečí.
Parasympatický nervový systém je protipólem sympatického nervového systému. Tato větev autonomního nervového systému řídí náš stav „odpočívej a trav“ a stimuluje střevní nervy. Když se cítíme klidní a v bezpečí, parasympatický nervový systém požádá ENS o obnovení trávení.
Po stresové události nebo hrozbě se nervový systém obvykle vrátí do homeostázy a trávení pokračuje. Pokud se tak nestane, existují věci, které můžeme udělat, abychom stimulovali parasympatický nervový systém a umožnili mu říct naší ENS, aby obnovila funkci střev. Právě tato oblast je předmětem zájmu výzkumníků, jako je profesor Sharkey, kteří vidí potenciál v léčbě střevní motility prostřednictvím ENS.
Ovlivňování druhého mozku
Jak by se dalo očekávat, klíčem k ovlivnění ENS je parasympatický nervový systém a jeho základem je bloudivý nerv (nervus vagus). Tento dlouhý, klikatý nerv spojuje mozek se srdcem, plícemi, střevy a dalšími místy. Bloudivý nerv je klíčovou součástí parasympatického nervového systému.
Stimulace bloudivého nervu může být stejně snadná jako zklidnění srdce a mysli. A pokud se vám to podaří, bude to mít nespočet užitečných důsledků.
„Pokud stimulujete bloudivý nerv, může to v těle vyvolat protizánětlivou reakci,“ uvádí profesor Sharkey jeden z příkladů možných přínosů.
Jedna studie v časopise Journal of Internal Medicine popisuje biosyntézu lipidových mediátorů, vedlejší produkt stimulace bloudivého nervu, která má stejný účinek jako nesteroidní protizánětlivé léky, které tlumí zánět a snižují bolest a horečku.
V extrémních případech lze bloudivý nerv stimulovat pomocí zařízení podobného kardiostimulátoru, které vysílá do mozku pravidelné mírné impulzy elektrické energie z bloudivého nervu.
Z lékařského hlediska se však doporučuje pouze u záchvatů a depresí rezistentních na léčbu. Naštěstí existují důkazy o tom, že aktivity mindfulness aktivity, zejména dechové techniky, mohou bloudivý nerv stimulovat také.
„Proto si někteří lidé myslí, že jóga je prospěšná. A není pochyb o tom, že jóga prospěšná je,“ dodává profesor Sharkey. „Existuje obrovské množství studií, které to prokázaly.“
Bloudivý nerv lze ovlivnit také nepřímo prostřednictvím kognitivně-behaviorální terapie, která se snaží změnit způsob myšlení a zmírnit tak příznaky úzkosti, paniky a strachu.
Od trávící soustavy směrem vzhůru
To, co se děje ve střevech, se může promítat do mozku. Zatímco zpracovaný cukr může stimulovat mozkovou činnost podobně jako návykové drogy, zdravější potraviny mohou mozek uklidnit a uvolnit náladu. Strava složená z nezpracovaných potravin se zdravým poměrem bílkovin, tuků a vlákniny je spojována se stabilní hladinou cukru v krvi a zlepšením nálady.
„Vaše střeva diktují, jak se cítíte, a pokud si to neuvědomujete, buď jste zaspali za volantem, nebo nechápete radikální poselství, které vám připomíná, že jde o základní biologický fakt,“ konstatuje doktor Doughty.
„Každý den máme přístup ke střevnímu nervovému systému, a činíme tak spíše nepřímými způsoby, ale jedním z nejpřímějších způsobů, jak se jím můžeme zabývat, je trávení a jeho interakce se zbytkem systému,“ míní Doughty. Stručně řečeno, jezte zdravé potraviny, buďte v klidu a pokračujte v životě.
Článek původně vyšel na stránkách americké redakce Epoch Times.
