V Poslanecké sněmovně tento týden vyvrcholí měsíce dlouhé debaty a argumentační pře týkající se návrhu na změnu významu manželství. S tím úzce souvisí také otázky výchovy dětí a jejich plození umělými způsoby, jakým je náhradní mateřství. Jak se daří dětem vychovávaným v klasických rodinách a dětem v rodinách rozvedených nebo v homosexuálních svazcích?
Jak jsem informoval v předchozím článku, parlamentní debata se dostala do bodu určité shody o posílení práv pro homosexuální svazky, ale zasekla se u změny instituce manželství nebo u adopcí dětí či plození dětí náhradním mateřstvím homosexuálními páry. Jinými slovy, poslanci navrhují přejmenovat institut registrovaného partnerství na „partnerství“ a posílit práva účastníků těchto svazků.
Ohledně adopce dětí dvěma ženami a dvěma muži, kteří vstoupí do „partnerství“ nebo jejich využívání náhradního mateřství neexistuje mezi poslanci, nevládními organizacemi nebo vědci naprostá shoda.
Zastánci tradiční rodiny, kteří se opírají o určité výzkumy, uvádějí, že dítěti „ani dva sebelepší muži nikdy nenahradí mámu“ a stejně tak „ani dvě sebelepší ženy nikdy nenahradí tátu“.
Reagují tak na některé návrhy změnit význam zákonné definice významu manželství a rodičovství, které v posledních letech sněmovna projednává. Nejradikálnější z nich chtějí změnit manželství na „svazek dvou osob“ a přiřknout homosexuálním párům „právo“ na adopci dětí a plození dětí náhradním (surogátním) mateřstvím.
Ožehavé téma náhradního mateřství, které využívá možností umělého oplodnění a využívá ženu, která za finanční obnos odnosí dítě a předá jej těm, kteří si ho „objednali“, znepokojuje právní a etické kruhy po celém světě. Řeší se nejen dopad na ženy, které takto dítě odnosí a předají hned po porodu, ale především dopad na psychiku a vývoj dětí, které jsou takto zplozeny a po narození „matce“ ihned odebrány.
Na začátku února začala být problematika náhradního mateřství v ČR veřejně šířeji diskutována poté, co byl zveřejněn příběh českého podnikatele Hausenblase, který si se svým mladším černošským partnerem koupili skrze náhradní matku v USA miminko-chlapečka.
Z právního a věcného hlediska popisuje náhradní mateřství advokát a vysokoškolský pedagog Jakub Kříž, docentka Hana Konečná, psycholožka z Jihočeské univerzity nebo docentka francouzského práva Aude Markovicová či sociální pracovnice Taťána Sojková z Oddělení sociálně právní ochrany.
Svou osobní zkušenost prezentovala na půdě sněmovny jednatřicetiletá Olivia Maurel, žena, která byla náhradním mateřstvím zplozena a dnes bojuje za celosvětový zákaz této praxe.
Co je náhradní (surogátní) mateřství?
Často probíhá následovně. Muž a žena, ale častěji homosexuální pár nebo o samotě žijící muž, chtějí vychovávat dítě. Homosexuální pár dá laboratoři spermie a od dárkyně si zakoupí vajíčko. Existují firmy, které nabízejí katalogy dárkyň a podnikají v oblasti náhradního mateřství.
Toto vajíčko je laboratorně oplodněno a vloženo do dělohy další ženy, často z chudších rozvojových zemí nebo sociálních skupin. Tato žena za finanční odměnu dítě ve svém těle odnosí a porodí. Po porodu jej předá páru (objednatelům). Dítě je sice technicky vychováváno biologickými dárci spermatu, ale po porodu je odebráno ženě, která jej odnosila a porodila. Dítě dárkyni vajíčka ani matku nezná. Někdy je tato praxe označována jako plození dětí na objednávku nebo obchodování s dětmi. V některých státech USA je už několik desetiletí legální. Některé státy tuto praxi zakázaly.
Argumentace studiemi
Hlavní předkladatel změny významu manželství, poslanec Josef Bernard (dříve ČSSD, nyní STAN) argumentoval během druhého čtení na plénu Poslanecké sněmovny studií Cornellovy univerzity, která má dokazovat, že redefinice manželství a rodičovství nemá na děti vliv.
Tuto práci prezentoval jako metastudii. „Pokud se chceme bavit o psychologických aspektech tohoto problému, tak si myslím, že asi nejlepší je dneska se podívat do metastudie Cornellovy univerzity. To je jedna z osmi prestižních univerzit ve Spojených státech, která udělala opravdu rozsáhlou, robustní metastudii všech různých studií z celého světa, které se tohoto problému týkaly, a závěry jsou naprosto jednoznačné. To, jak dítě bude vychováváno a jak kvalitní bude výchova, vůbec neovlivňuje to, jestli jsou dva tátové nebo dvě mámy nebo máma a táta. Ovlivňuje to láska, trpělivost a rodinná péče,“ uvedl poslanec Bernard.
Na druhé straně poslanec Jan Síla (SPD) citoval ze studie Marka Regneruse (USA, 2012), který provedl průzkum se vzorkem populace ve Spojených státech přesahujícím 15 000 dospělých osob ve věku od 18 do 39 let. Síla zmiňoval pouze část, kdy bylo v rámci studie New Family Structures Study (NFSS) dotazováno necelých 3 000 respondentů.
Regnerus dochází k závěru, že s ohledem k výsledkům děti vykazují větší tendenci v dospělosti uspět, když stráví svoje dětství s otcem, matkou v manželství – a zvláště, když rodiče zůstávají v manželství až do současnosti
— MUDr. Jan Síla, poslanec SPD
„Jestli vás to zajímá, můžu přečíst několik bodů z té studie. Třeba nezaměstnanost. Nezaměstnanost u biologických, normálních rodin byla 8 %, lesbických vztahů 28 %, gay vztahy 20 %, jeden rodič 43 %. Teď další parametr – identifikuje se jako výlučný heterosexuál. V normální biologické rodině to bylo 90 %, v lesbických vztazích 61 %, v gay vztazích 71 %, jeden rodič 83 %. Další – žije stejnopohlavně, to znamená gay nebo lesbicky. V normálních biologických rodinách jsou to 4 %, v lesbických vztazích 7 %, v gay vztazích 12 %. V rodinách vychovávané dítě/děti jedním rodičem jsou to 3 %, u ostatních 2 %,“ uvádí poslanec Síla.
„Teď parametr nevěrný při manželství nebo spolužití – normální biologická rodina 13 %, lesbický vztah 40 %, gay vztah 25 %, jeden rodič 19 %. A teď zajímavý údaj – uvažoval nedávno o sebevraždě: normální biologická rodina 5 %, lesbický vztah 12 %, gay vztah 24 %, jeden rodič 5 %, tak jako u normální biologické rodiny. Výsledky podle Regnera ukazují, že homosexualita rodičů může mít vliv na realitu rodinných zkušeností. Dochází k závěru, že s ohledem k výsledkům děti vykazují větší tendenci v dospělosti uspět, když stráví svoje dětství s otcem, matkou v manželství – a zvláště, když rodiče zůstávají v manželství až do současnosti,“ dodává Síla.
Sněmovna rozhoduje o dvou protichůdných návrzích
V současné době existují dva návrhy na změny zákona. První (návrh) chce do ústavy, Listiny základních práv a svobod, zakotvit formulaci, že rodičovství, rodina „a manželství jako svazek muže a ženy“ jsou pod ochranou zákona. Druhý (návrh) chce naopak změnit občanský zákoník a vepsat do něj, že manželství je pouze svazek „dvou lidí“, a vymazat z něho veškeré zmínky o mužích a ženách.
Spor o prezentaci studie poslancem Bernardem
Prezentaci studie poslancem Bernardem během jednání Sněmovny komentoval poslanec Síla.
„Já jsem právě měl podobný názor jak vy. Tu studii také znám, vím o tom, nebo snažil jsem se proniknout skutečně do hloubky. Beru to vyloženě z vědeckého pohledu, ne osobně nebo z nějaké zášti vůči gayům a tak dál, ale zjistil jsem, že prostě ty studie, ty ostatní, z kterých byla provedena ta metastudie, jsou vlastně studie, které se sestávají z 80 až 100 respondentů, to znamená, statisticky jsou podstatně méně významné než třítisícová studie Regneruse. Takže mluvit o tom, že ta metastudie, když vychází vlastně pravděpodobně z dost sporných údajů, že je právě ta pravověrná, si myslím, že je dost sporné,“ uvedl Síla.
„To, jak dítě bude vychováváno a jak kvalitní bude výchova, vůbec neovlivňuje to, jestli jsou dva tátové nebo dvě mámy nebo máma a táta. Ovlivňuje to láska, trpělivost a rodinná péče.“
— Ing. Josef Bernard, poslanec STAN
„Není tomu tak, ta metastudie dávala dohromady mnoho studií a řada respondentů byla ve stovkách v jednotlivých studiích. Takže není to tak, že by to byly desítky, ale byly to stovky a někdy i přes tisíc respondentů, což je v statistickém vzorku dostačující počet k tomu, aby se prokázala validita toho zjištění,“ tvrdil Bernard.
Následně Bernardovu prezentaci studie Cornellovy univerzity kritizovala Aliance pro rodinu jako „ohýbání vědecké studie“. „Cornellova studie není skutečná metastudie (ta dává dohromady vzorky a pak na velkém testuje hypotézy), ale spíše přehledová studie, která jen uvádí výsledky jednotlivých studií – pak je opravdu zavádějící tvrdit, že dohromady mají velký vzorek,“ píše právník Jan Gregor z Aliance pro rodinu.
„Drtivá většina studií přehledové studie Cornellovy univerzity (viz tabulka na konci tohoto článku) obsahovala vzorky v desítkách, ve stovkách, jen skutečně omezené množství, přes tisíc měla skutečně jen Rosenfeldova studie. Ta se přitom zaměřovala jen na školní prospěch. Navíc data z této studie byla zpochybněna[1],“ dodává Gregor.
„Drtivá většina studií, které Cornellova univerzita jmenuje, není tvořena na reprezentativním vzorku, tudíž je nelze sčítat. Velká část z nich ani nesrovnává homosexuální páry s heterosexuálními.“
— Jan Gregor, právník a místopředseda Aliance pro rodinu
Drtivá většina studií, které Cornellova univerzita jmenuje, „není tvořena na reprezentativním vzorku, tudíž je nelze sčítat. Velká část z nich ani nesrovnává homosexuální páry s heterosexuálními,“ zmiňuje slabá místa studie Gregor.
Ze seznamu studií vyplývá, že sto a více respondentů měli pouze 4 ze 75 posuzovaných studií. Konktrétně měly tyto čtyři studie 100, 158, 500 a 3 502 respondentů. Zbylých 75 mělo méně než sto a v mnoha případech i méně než padesát respondentů.
Také druhá výše zmiňovaná Regnerusova studie sklidila kritiku, což poslanec Síla přiznává. „Samozřejmě byla opět tato studie napadena všemi možnými institucemi pro špatnou metodologii, která není schopna osvětlit zhola nic o stabilních stejnopohlavních párech,“ dodává Síla.
„Takzvané šermování se studiemi, jak jsem zažil v diskusi v televizi s vědeckými studiemi, nemá nejspíš žádný smysl. Posuzováno ale selským rozumem bez předsudků, stát by měl z podstaty svých základních funkcí provádět politiku, která povede k trvání existence své populace, a k tomu je potřeba porodnosti minimálně 2,11 dítěte na jednu ženu – nebo ani jinak ne porodnosti jako fertility – a u nás je to v současné době asi 1,72, to znamená, náš národ vymírá,“ míní Síla.
„Stát by neměl preferovat uspokojování tužeb homosexuálních párů pro falešné prosazování humanity naoktrojované[2] Evropskou unií,“ říká poslanec a dodává, že „stát musí primárně prosazovat zájmy dětí, a ne emocionální vztah dospělých dvou osob, ať homo-, či heterosexuálních.“
Poznámky:
[1] Allen, D.W., Pakaluk, C. and Price, J., 2013. Nontraditional families and childhood progress through school: A comment on Rosenfeld. Demography, 50(3), pp.955-961.
[2] oktrojovat, znamená vnutit panovníkem bez schválení zákonodárným sborem.
